Starostové před jednáním Poslanecké sněmovny obvinili vládní koalici, že si zákony upravuje podle okamžitých politických potřeb a do předloh vkládá změny, které by při samostatném projednávání musela veřejně a podrobně obhajovat. Nejostřeji se vymezili proti návrhu, který má prezidentovi odebrat pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí České republiky u mezinárodních organizací. Úpravu podle nich koaliční poslanci přidali k doprovodnému zákonu k nové úpravě státní služby, přestože dosavadní systém funguje od vzniku České republiky a vláda nepředložila přesvědčivý problém, který by takový zásah vyžadoval. STAN proto změnu nečte jako technickou opravu zahraniční služby, ale jako další politickou odvetu vůči Petru Pavlovi, s nímž kabinet Andreje Babiše vede otevřený spor o zahraniční politiku a postavení hlavy státu.
Stejně tvrdou kritiku hnutí směřovalo k novele stavebního zákona, kterou označilo za diletantsky připravený text šitý na míru developerům a za další riziko pro už tak rozkolísané stavební řízení. Starostové se na tiskové konferenci věnovali také obnovení elektronické evidence tržeb, zvýšení rodičovského příspěvku a změnám takzvané superdávky. EET jako nástroj proti šedé ekonomice předem neodmítají, vládní návrh však podle nich kombinuje novou kontrolní povinnost pro podnikatele s balíkem daňových výjimek, který slibovaný přínos pro státní rozpočet sráží z více než jedenácti miliard na zlomek této částky. K předloze proto připravili patnáct pozměňovacích návrhů včetně výjimky pro malé zájmové spolky, například dobrovolné hasiče. Navýšení rodičovského příspěvku podpoří, požadují však mechanismus, který umožní částku upravit při souhrnné inflaci nejméně pět procent, aby se pomoc rodinám neměnila pouze podle toho, kdy si vláda vzpomene udělat z ní politické téma. U superdávky chtějí zrušit limit docházky dětí mladších dvou let do školek a dětských skupin, sjednotit dětský bonus na tisíc korun a změnit výpočet příjmů rodin, jejichž člen splácí dluhy v insolvenci.
Návrh týkající se stálých misí má podle Starostů prezidenta připravit o pravomoc, která se vztahuje k obsazování významných diplomatických postů u institucí, jako jsou Evropská unie, NATO nebo Organizace spojených národů. Hnutí kritizuje nejen obsah úpravy, ale také způsob, jakým se dostala do Sněmovny. Koalice ji nepředložila jako samostatnou změnu zákona o zahraniční službě, u níž by musela popsat konkrétní nedostatky dosavadního modelu, vysvětlit dopady na vztahy mezi vládou a Hradem a podstoupit otevřenou politickou debatu. Vložila ji do doprovodné předlohy spojené se státní službou, kde může zásadní přesun pravomoci snadněji zaniknout mezi dalšími paragrafy. Stínový ministr spravedlnosti Karel Dvořák odmítl představu, že jde o neškodnou organizační úpravu. „Jedná se o naprosto nesystémový návrh, který není ničím jiným než další malichernou a dětinskou mstou současnému prezidentu Petru Pavlovi. Dosavadní systém jmenování vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací u nás funguje, je ustálený a za 33 let s ním nikdo neměl žádný problém,“ uvedl.
Dvořák spojil načasování návrhu s konfliktem, který vláda vyvolala kolem českého zastoupení na summitu NATO v Ankaře. Kabinet odmítal prezidenta do delegace zařadit, Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud a ten vládě předběžným opatřením uložil zajistit jeho účast a nevytvářet mu další překážky. Ministr zahraničí Petr Macinka reagoval řečmi o ústavním puči, válce Hradu proti vládě a skupině lidí kolem prezidenta, která má údajně v úmyslu násilně měnit ústavní zřízení. Krátce nato se ve Sněmovně objevil návrh, jenž má prezidenta zbavit další pravomoci spojené se zahraniční politikou. Starostové v této časové návaznosti nevidí neutrální reformu, ale pokračování stejného mocenského střetu jinými prostředky. „Měnit zákon jenom proto, že na Hradě sedí někdo, s kým si koalice vyřizuje politické účty, je projev zcela zvráceného přístupu k tvorbě práva. Za pár let může být situace zcela opačná,“ upozornil Dvořák. Zákon napsaný kvůli dnešnímu sporu přitom nezmizí s koncem Pavlova mandátu ani s odchodem současné vlády. Omezení dopadne také na každého dalšího prezidenta, včetně člověka, kterého mohou dnešní koaliční strany jednou podporovat.
Daleko rozsáhlejší dopady podle STAN může mít novela stavebního zákona, jejíž přípravu místopředseda STAN Lukáš Vlček přirovnal k divokému západu bez pravidel. Předloha mění dvaačtyřicet zákonů, přesto nevznikla jako vládní návrh a neprošla standardní kontrolou, která má u tak složitých norem odhalit chyby, rozpory a nezamýšlené následky. Koalice podle něj využila poslaneckou cestu, aby se vyhnula mezirezortnímu připomínkovému řízení, stanovisku Legislativní rady vlády i hodnocení dopadů RIA. Návrh nebyl řádně projednán s opozicí ani s odbornými organizacemi a chybí v něm lobbistická stopa, přestože představitelé vlády připouštějí, že se na jeho přípravě významně podílelo developerské prostředí. „Způsob, kterým koalice přistupuje k tvorbě této legislativy a jejímu projednávání ve Sněmovně, mi připomíná divoký západ, kde neplatí žádná pravidla. Takto složitá norma, která má dopad do čtyřiceti dvou zákonů, byla podána jako poslanecký návrh, aby se vyhnula mezirezortnímu připomínkovému řízení, stanovisku Legislativní rady vlády nebo povinnému hodnocení dopadů RIA a nebyla projednána s opozicí ani s odbornými organizacemi,“ uvedl Vlček.
Stavební zákon podle něj není pouze ukázkou špatné legislativní práce, ale také předlohou, u níž není jasné, čí zájmy její jednotlivé části sledují. „V předloze zcela chybí lobbistická stopa a zákon je šitý na míru developerům, kteří si ho dle slov vlády sami napsali,“ prohlásil Vlček. Za vrchol chaosu označil jednání garančního hospodářského výboru, kde koalice podle něj nebyla schopna předložit ani vypořádací tabulku připomínek z ministerstev. Poslanci tedy neměli k dispozici jasný přehled, co jednotlivým úřadům na textu vadilo, které připomínky předkladatelé přijali a proč jiné odmítli. Vlček zároveň napadl ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou, která podle něj opakovaně ukázala, že vlastnímu zákonu nerozumí, a místo odpovědí na odborné výhrady nabízí pouze politická ujištění. „Celé projednávání je ukázkou naprostého diletantství a ministryně Mrázová, která zákon předkládá, opakovaně dokázala, že jeho obsahu nerozumí. Odborné organizace, se kterými se vláda odmítá bavit, bijí na poplach, že zákon obsahuje chyby a hrozí další paralýza stavebního řízení,“ dodal.
Varování přichází v době, kdy se stavební úřady, obce, projektanti i žadatelé stále vyrovnávají s předchozími změnami pravidel a s problémy digitalizace. Koalice slibuje rychlejší výstavbu, přesto žene Sněmovnou rozsáhlou předlohu bez kontrol, které mají zabránit tomu, aby se po jejím schválení začaly narychlo opravovat chyby nalezené až v praxi. Vlček vládu kritizoval také kvůli zákonu o digitální ekonomice, s jehož přijetím má Česká republika skluz a může kvůli tomu čelit miliardovým sankcím ze strany Evropské komise. Dnešní vládní strany přitom obdobnou legislativu v minulém volebním období blokovaly a stavěly proti ní kampaň založenou na tvrzeních o cenzuře. Po převzetí moci stejný zákon znovu předkládají a dohánějí čas, který samy pomáhaly ztratit. „Vládní strany v minulém období projednávání zákona blokovaly, protože strašily cenzurou, a nyní ten samý zákon znovu předkládají,“ připomněl Vlček.
Méně odmítavě se Starostové postavili k návratu elektronické evidence tržeb. Rovné podmínky pro podnikatele a omezení šedé ekonomiky považují za legitimní cíle, problém však vidí v balíku, kterým ministryně financí Alena Schillerová EET obklopila. Evidence má podle vlády přinést do rozpočtu více než jedenáct miliard korun, současně se však mají vrátit daňové úlevy, jejichž rušení bylo součástí konsolidačního balíčku. Patří mezi ně školkovné, sleva na studenta a další změny, které STAN označuje za předvolební dárky. Místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová upozornila, že stát podnikatelům zavede novou povinnost, peníze z ní však obratem rozdá prostřednictvím výjimek, takže skutečný přínos bude podstatně nižší než částka používaná ve vládní propagaci. „Na předloženém záměru nám vadí, že ministryně financí prezentuje EET jako zásadní nástroj pro vylepšení příjmů státního rozpočtu a potlačení šedé ekonomiky. Na druhé straně je ale s návrhem spojena řada daňových výjimek ve formě předvolebních dárečků,“ uvedla.
Rozpor vládního návrhu podle Kovářové spočívá v tom, že kabinet současně volá po důslednějším výběru daní a obnovuje úlevy, které daňový systém znovu komplikují a oslabují. „Vláda jednou rukou zavádí bič na podnikatele a druhou rukou rozdává úlevy, jako je znovuzavedení školkovného, slevy na studenta či úpravy DPH, které se složitě rušily v rámci konsolidačního balíčku,“ vysvětlila. Starostové odkazují na analýzu, podle níž může čistý přínos pro rozpočet dosáhnout pouze 2,4 miliardy korun, tedy necelé čtvrtiny částky, s níž pracuje vláda. „Stát na jedné straně vybere peníze, aby je na druhé straně rozpustil za volební dárečky, což fiskální přínos srazí na minimum. Před těmito nekoncepčními úlevami důrazně varují experti i my,“ dodala Kovářová. Hnutí proto připravilo patnáct pozměňovacích návrhů, které mají odstranit část výjimek, zmenšit administrativní zátěž a posunout debatu od politické značky EET ke konkrétní podobě daňového systému.
Jedna z navržených úprav má z povinnosti evidovat tržby vyjmout zájmové spolky s ročními příjmy do jednoho milionu korun. Týkat se může dobrovolných hasičů, sportovních oddílů nebo dalších místních organizací, které pořádají plesy, soutěže, občerstvení na obecních slavnostech a další komunitní akce. Podle STAN nedává smysl ukládat jim stejné povinnosti jako běžným podnikatelským provozům, pokud peníze používají na spolkovou činnost a jejich hospodaření se pohybuje hluboko pod úrovní standardních firem. Starostové soubor svých návrhů představují jako základ chytré daňové reformy, která nemá vzniknout přidáváním dalších výjimek podle toho, kterou skupinu chce vláda oslovit, ale zjednodušením pravidel a jasným rozlišením mezi podnikáním a činností místních spolků. O jejich návrzích rozhodne koaliční většina, jež zatím prosazuje EET společně s daňovými úlevami, kvůli nimž se z avizovaného miliardového přínosu může stát převážně účetní a marketingová konstrukce.
Zvýšení rodičovského příspěvku Starostové podpoří, odmítají však opakovat model, kdy se částka jednou za několik let politicky navýší a poté znovu ztrácí hodnotu s rostoucími cenami. Poslankyně a místopředsedkyně sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková navrhla, aby vláda mohla celkovou výši příspěvku upravit nařízením pokaždé, když souhrnná inflace od poslední změny dosáhne nejméně pěti procent. Nešlo by tedy o zvýšení při každém pohybu cen, ale o možnost reagovat ve chvíli, kdy se reálná hodnota podpory prokazatelně propadne. „Připravili jsme návrh na férovou valorizaci tohoto příspěvku. Koaliční návrh totiž neobsahuje žádný pravidelný mechanismus, který by umožnil reagovat na růst cen a chránit reálnou hodnotu dávky do budoucna. Náš návrh zavádí možnost zvýšit celkové částky rodičovského příspěvku nařízením vlády vždy, když kumulovaný růst inflace dosáhne alespoň pěti procent. Cílem je posílit předvídatelnost systému a odpolitizovat jednou provždy toto téma,“ popsala Pivoňka Vaňková.
Další návrh má zcela zrušit limit 120 hodin měsíčně pro docházku dítěte mladšího dvou let do mateřské školy nebo dětské skupiny. Rodiče si nyní musejí počet hodin hlídat, aby nepřišli o rodičovský příspěvek, přestože stát současně tvrdí, že chce usnadnit návrat rodičů na pracovní trh a rozšiřovat dostupnost péče o malé děti. STAN považuje omezení za přežitek, který rodinám nepomáhá, ale nutí je počítat hodiny a přizpůsobovat pracovní možnosti podmínce, jež nemá vztah k tomu, zda dítě potřebnou péči dostává. Zrušení limitu má umožnit rodičům využívat školku nebo dětskou skupinu podle pracovní situace rodiny, aniž by riskovali ztrátu příspěvku. Koalice ke stejnému sněmovnímu tisku připojila také změny superdávky, k nimž Starostové předložili další čtyři úpravy včetně sjednocení dětského bonusu na tisíc korun.
Největší zásah do superdávky míří na rodiny, v nichž některý z dospělých splácí dluhy v insolvenci. Vládní systém podle Pivoňky Vaňkové započítává při posuzování nároku na pomoc celou mzdu dlužníka, přestože její podstatnou část povinně odevzdává věřitelům. Úřad tedy pracuje také s penězi, které rodina nikdy nedostane a nemůže je použít na nájem, energie, jídlo nebo potřeby dětí. Pokud si člověk zvýší legální výdělek, vyšší srážky a snížení dávek mohou způsobit, že domácnosti nezůstane nic navíc, případně si ještě pohorší. „Současný vládní systém totiž při výpočtu pomoci fiktivně pracuje s jejich celou výplatou, jako by jim zůstávala v kapse. Ve skutečnosti ale dlužník velkou část peněz povinně odevzdává na insolvenční splátky a rodině na živobytí nezbývá skoro nic. Pokud si tito lidé aktivně zvýší výdělek, stát jim kvůli tomu sebere dávky a celkový příjem rodiny paradoxně stagnuje nebo dokonce klesá,“ vysvětlila poslankyně.
Starostové proto navrhují, aby úřady při výpočtu podpory odečetly skutečně zaplacené insolvenční splátky a posuzovaly jen peníze, které domácnosti reálně zůstanou. Současná úprava podle nich trestá člověka za vyšší legální příjem a vytváří přímou pobídku k tomu, aby část práce nepřiznal nebo ji přesunul do šedé ekonomiky. „Stávající nastavení tak lidi přímo vyhání do šedé ekonomiky nebo k práci na černo. Proto navrhujeme, aby úřady od příjmů nově odečítaly reálně odváděné insolvenční splátky a zajímaly se jen o peníze, které lidem skutečně zbudou v peněžence,“ uvedla Pivoňka Vaňková. Návrh se netýká odpuštění dluhů ani snížení povinných splátek, ale odstranění fikce, podle níž může rodina utrácet také část výplaty, kterou jí insolvenční srážky okamžitě odeberou.
