Sněmovna znovu schválila nová pravidla ochrany soukromí

Proti zrušení pokut pro veřejnou správu bojovali jen Piráti. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) to naopak podpořil, ačkoliv při lednovém projednávání zákona byl proti odpuštění sankcí orgánům veřejné správy. Ministr vnitra Hamáček svou změnu postoje zdůvodnil mimo jiné tím, že unijní nařízení to umožňuje, a že sankce by bylo možné zavést dodatečně, pokud by obce a kraje jejich absence zneužívaly.

Senát zdůvodňoval zrušení pokut pro obce a kraje tím, že by to bylo jen přesouvání peněz v rámci veřejných rozpočtů. Prosincový návrh počítal s tím, že úřadům veřejné správy vyjma malých obcí by Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) mohl uložit za porušení pravidel až desetimilionovou pokutu.

Předmětem sporu se stalo i ustanovení o tom, že ÚOOÚ se stane odvolacím správním orgánem pro odmítnuté žádosti, které byly podány podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Měl také informačním příkazem nařídit úřadům v případě jejich obstrukcí poskytnutí požadované informace. Podle horní komory na to úřad není kapacitně připraven. Poslanci se rozhodli věc vyřešit v navazujících normách. Hamáček navíc přislíbil ještě tento měsíc příslušnou novelu předložit vládě.

Zákon o zpracování osobních údajů od příštího roku zavede výjimky z unijních pravidel pro média nebo vědecké, výzkumné a statistické účely. Výjimky se týkají například minimalizace poučovací a informační povinnosti pro média. Novináři nebudou muset žádat každého účastníka shromáždění či demonstrace o souhlas se zveřejněním jeho záběrů. Nebudou muset ani žádat řečníka o souhlas se zveřejněním jeho postojů či politické příslušnosti. Ani používání skryté kamery by v důvodných případech nemělo být sankcionováno.

Při uplatnění práva na výmaz nebo na opravu osobních údajů by se podle přijaté úpravy postupovalo tak jako nyní podle tiskového zákona nebo zákona o rozhlasovém a televizním vysílání. Úprava zachovává právo na námitku proti zpřístupnění nebo uveřejnění osobních údajů, pokud by žadatel konkrétně zdůvodnil, proč oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod převažuje nad zájmem na zpřístupnění nebo uveřejnění jeho údajů. Média by námitce měla vyhovět například tehdy, pokud by zveřejněné údaje nesouvisely s popisovaným tématem.

Podle nových pravidel bude mít každý možnost, ne povinnost souhlasit se zpracováním svých osobních údajů. Neplatný bude souhlas podmíněný získáním služby nebo výrobku.

Evropské nařízení o osobních údajích, známé pod zkratkou GDPR, které je účinné od loňského 25. května, má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavedlo právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití. Instituce musely přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů. Za porušení povinnosti lze podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur (zhruba 500 milionů korun).