371
V české společnosti se v posledních letech usídlil zvláštní paradox. Opozice, která by měla být zárukou demokracie, alternativou k vládě a zdrojem nové energie pro politickou kulturu, se místo toho stala zrcadlem frustrace, konspiračních bludů, nostalgie po minulosti a rezignace na realitu. A právě její voliči, tedy ti, kteří by za normálních okolností mohli být motorem změny i inspirace pro současnou vládu demokratických stran, dnes tvoří tragikomický obraz veřejnosti, která si přeje víc slyšet líbivou lež, než složitou pravdu.

Komentáře jsou uzavřeny