Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes na brífinku představila médiím návrat elektronické evidence tržeb v nové podobě označované jako EET 2.0. Systém chce stát spustit od ledna příštího roku nejprve v pilotním režimu a podle ministerstva má být jednodušší, méně byrokratický a technologicky nenáročný. Zatímco vláda mluví o narovnání podnikatelského prostředí a boji proti šedé ekonomice, část živnostníků už nyní varuje před novými náklady a zdražováním služeb.
Elektronická evidence tržeb patřila k nejkontroverznějším ekonomickým opatřením posledního desetiletí. Vláda ji zavedla v roce 2016, během pandemie byla pozastavena a kabinet Petra Fialy ji následně zrušil. Současný návrh tak představuje návrat systému, který dlouhodobě rozděluje politiku i podnikatelskou sféru. Nová verze má být podle ministerstva výrazně mírnější. Zavedení EET 2.0 si ministryně financí stanovila jako jeden z hlavních nástrojů boje proti daňovým únikům a nelegální ekonomice. „Základním přínosem je narovnání podnikatelského prostředí, které je neakceschopností a neefektivitou státu v boji s šedou ekonomikou v některých segmentech zdeformováno. Omezením nepřiznaných finančních toků chceme snížit fenomén nelegálního zaměstnávání, zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost české ekonomiky, zásadním způsobem zvýšit efektivitu práce Finanční správy a snížit počet daňových kontrol u poctivých poplatníků,“ uvedla Schillerová. Ministryně zároveň zdůraznila, že evidence tržeb není podle vlády ničím výjimečným. „Evidovat tržby je normální. Není to nic výjimečného a postupuje tak na dvacet evropských zemí,“ hájila rozhodnutí kabinetu.
Výjimky pro nejmenší, sliby o jednoduchosti
EET 2.0 nebude povinná pro podnikatele s ročními příjmy do jednoho milionu korun, kteří spadají do prvního pásma paušální daně. Ministerstvo pro ně připravilo režim označovaný jako EET OFF. Evidence se zároveň nemá týkat například bankovnictví, letecké dopravy nebo prodejních automatů a vyhnou se jí také lidé s příležitostnými příjmy do 50 tisíc korun ročně. Systém bude evidovat především hotovostní platby, platby kartou nebo QR platby při osobním kontaktu se zákazníkem. Naopak faktury či online převody mezi účty bez fyzického kontaktu evidenci podléhat nebudou. Ministerstvo slibuje minimální rozsah evidovaných dat a menší zásahy státu. Nebudou se evidovat jednotlivé položky nákupu, ale pouze základní údaje o transakci. Účtenka navíc nebude povinná — podnikatel ji vydá jen na vyžádání zákazníka. Podle Schillerové má systém fungovat na běžných zařízeních, jako jsou mobilní telefony nebo tablety, a Finanční správa nabídne nejmenším podnikatelům bezplatnou aplikaci. Stát zároveň plánuje daňovou slevu pět tisíc korun na pořízení pokladního zařízení. „Sankce budou, ale nebudou nijak drastické,“ uvedla ministryně. Ministerstvo očekává, že nový systém přinese do státního rozpočtu ročně 14 až 15 miliard korun.
Podnikatelské svazy návrat vítají
Návrat evidence tržeb podporuje část podnikatelských organizací, které dlouhodobě kritizovaly nedostatečný boj státu proti neplatičům daní. „Oceňujeme, že se dlouho diskutované věci tak rychle přetavily do konkrétního návrhu a že jsme mohli být součástí celého procesu, od prvního nápadu až po legislativní řešení. Díky tomu bude nový systém EET výrazně jednodušší a umožní efektivnější vyhledávání těch jedinců, kteří své fungování postavili na neplacení daní místo toho, aby nabízeli kvalitní služby a férové ceny,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Podnikatelské organizace zároveň podporují plánované osvobození spropitného od daní a pojistného, které má podle nich stabilizovat gastronomický sektor.
Živnostníci čekají další náklady
Vedle podpory velkých podnikatelských svazů ale mezi oslovenými drobnými živnostníky převládá výrazně větší skepse. Oslovení podnikatelé upozorňují, že slibovaná jednoduchost systému může být podle nich v praxi jiná. Zedník Vladimír S. (jeho totožnost redakce inregion.cz zná) se obává, že i nová verze evidence bude znamenat povinnost pořídit zařízení schopné vystavovat účtenky. Další investici proto plánuje promítnout do cen svých služeb. Restauratérka Klára Pospíšilová považuje vydávání účtenek za zdržování provozu a další administrativu, za kterou podnikatelům nikdo nekompenzuje čas ani náklady. Kvůli rostoucí byrokratické zátěži proto počítá se zvýšením cen přibližně o 20 procent. Podle ní stát živnostníkům současně nepřináší odpovídající úlevy ani výhody. Podobnou zkušenost má restauratér Jakub M. (redakce deníku inregion.cz jeho totožnost zná), který kvůli původní evidenci tržeb investoval do pokladního systému téměř 30 tisíc korun. Obává se, že zavedení nové verze evidence si vyžádá další investice do techniky nebo úprav zařízení, a proto rovněž plánuje zdražení svých služeb. Reakce drobných podnikatelů tak ostře kontrastují s tvrzeními ministerstva o minimální administrativní zátěži a technologické nenáročnosti systému.
Politický spor o návrat regulace
Návrat evidence tržeb opět otevřel i politický spor o míru státní regulace podnikání. Prezident Petr Pavel obnovení systému nepovažuje za chybný krok a připomněl, že jeho zavedení v minulosti vnímal jako rozumné opatření. Opozice zůstává skeptická. Člen rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS) uvedl, že si zatím nedokáže představit podporu návrhu ze strany své strany. „To ale neznamená, že nejsme připraveni na diskusi,“ poznamenal. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) návrh kritizuje ještě ostřeji. „Myslet si, že nejvíce daňových nedoplatků je u malých podnikatelů a živnostníků, je naivní. Ještě naivnější je doufat, že EET přinese významné výnosy, které zaplatí populistické sliby hnutí ANO za stamiliardy,“ uvedl.
Vyšší účet nakonec zaplatí zákazník
Nejviditelnější dopad návratu evidence tržeb se přitom může projevit mimo politické debaty, a to v cenách služeb. Oslovení podnikatelé otevřeně říkají, že nové náklady spojené s technikou, administrativou nebo provozem systému plánují promítnout do cen. Pokud se jejich očekávání naplní, návrat EET může znamenat další zdražení především v gastronomii, řemeslných službách a dalších odvětvích, kde podnikatelé pracují s nízkými maržemi. Systém, který má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí, tak může současně přinést vyšší účet pro spotřebitele.
