Ekonomika eurozóny vstoupila do roku 2026 s lepším výkonem než na konci loňského roku. Únorová data ukázala vyšší aktivitu podniků a průmyslový sektor se po dlouhém období útlumu vrátil k růstu. Vyplývá to z aktuální analýzy Erste Group Research, kterou má redakce inregion.cz k dispozici.
Průmyslový index nákupních manažerů PMI v únoru vzrostl na 50,8 bodu. Hodnota nad hranicí padesáti bodů znamená rozšiřování výroby. Šlo o nejvyšší úroveň za téměř dva roky a první výraznější obrat po období stagnace. Zlepšení se neomezilo pouze na průmysl. Stabilní výkon vykázal také sektor služeb, který v posledních letech držel hospodářský růst eurozóny. Kombinace oživující výroby a stabilních služeb vytvořila předpoklad, že ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí letošního roku roste přibližně o 0,3 procenta mezikvartálně.
Německý průmysl se stabilizuje
Významný vliv na vývoj eurozóny má situace v Německu. Největší evropská ekonomika v posledních dvou letech čelila poklesu průmyslové výroby, vysokým cenám energií a slabší zahraniční poptávce. Německý průmysl tak výrazně přispěl k celkové stagnaci regionu. Aktuální data ukazují postupné zlepšení podnikatelských podmínek i výrobní aktivity. Stabilizace německé ekonomiky je důležitá pro celý evropský průmyslový řetězec, protože německé firmy představují hlavní odběratele komponentů ze zemí střední Evropy. Německý průmysl však zůstává pod tlakem dlouhodobých změn. Od období pandemie klesla produkce v chemickém a automobilovém sektoru přibližně o pětinu. Tento pokles souvisí s růstem nákladů na energie, technologickými změnami i silnější konkurencí ze zahraničí.
Rostoucí konkurence z Číny
Evropský průmysl v posledních letech čelí výrazně silnější konkurenci čínských výrobců. Čínské firmy získaly cenovou výhodu díky nižším výrobním nákladům a stabilnějším cenám vstupů. Zatímco evropské podniky čelily prudkému růstu cen energií, čínská produkce zdražovala podstatně pomaleji. Čína současně zvýšila objem exportu a dosáhla rekordního obchodního přebytku. Evropská unie se stala jedním z hlavních odbytišť čínského zboží, zejména po zavedení obchodních omezení ve Spojených státech. Cenová konkurence zasáhla především průmyslová odvětví, která byla tradičním základem evropské ekonomiky. Vývoj výrobních cen mezi eurozónou a Čínou se však v posledních dvou letech postupně vyrovnává, což snižuje tlak na evropské výrobce.
Investice a veřejné výdaje podporují ekonomiku
K současnému zlepšení hospodářského vývoje přispívají také vyšší veřejné investice. Německo spustilo rozsáhlý investiční program zaměřený na infrastrukturu a technologický rozvoj. Evropské státy zároveň zvýšily výdaje na obranu a modernizaci průmyslu. Vyšší veřejné výdaje vytvářejí dodatečnou poptávku v průmyslu a podporují související odvětví. Investice směřují zejména do technologických projektů, infrastruktury a výroby s vysokou přidanou hodnotou. Současně se stabilizovaly finanční podmínky. Úrokové sazby se po období rychlého růstu ustálily a podniky mají lepší přístup k financování. To umožňuje obnovu investic, které byly v předchozích letech odkládány.
Inflace a hospodářský růst
Vývoj cen v eurozóně se postupně stabilizuje. Inflace by se podle aktuálních odhadů měla v letošním roce pohybovat pod dvěma procenty a v následujících letech zůstat blízko této úrovně. To odpovídá cíli Evropské centrální banky. Ekonomika eurozóny by měla v roce 2026 růst přibližně o 1,2 procenta a v roce 2027 mírně zrychlit. Tempo růstu zůstává spíše mírné, ale představuje zlepšení oproti předchozímu období stagnace. Další vývoj bude záviset na zahraniční poptávce, cenách energií a geopolitické situaci. Evropská ekonomika je silně závislá na mezinárodním obchodu a změny globálních podmínek se v ní rychle projevují.
Dopady na Českou republiku
Vývoj v eurozóně má přímý dopad na českou ekonomiku. Česká republika je výrazně exportně orientovaná a většina vývozu směřuje do zemí Evropské unie, zejména do Německa. Růst průmyslové aktivity v eurozóně proto obvykle vede k vyšší poptávce po české produkci. Zlepšení situace v Německu může podpořit český automobilový průmysl, strojírenství i výrobu komponentů. Česká ekonomika je součástí evropských výrobních řetězců a změny zahraniční poptávky se v ní rychle promítají. Současně však zůstává vysoká konkurence na globálních trzích. Tlak levnější produkce ze zahraničí může nadále ovlivňovat marže evropských i českých podniků.
Strukturální výzvy evropské ekonomiky
Navzdory současnému zlepšení čelí eurozóna dlouhodobým strukturálním problémům. Patří mezi ně vysoké náklady na energie, pomalejší technologický růst a rostoucí konkurence mimo Evropu. Evropský průmysl se zároveň musí přizpůsobit technologickým změnám, přechodu na nízkoemisní výrobu a digitalizaci. Tyto procesy vyžadují rozsáhlé investice a mohou krátkodobě zvyšovat náklady podniků. Budoucí konkurenceschopnost evropské ekonomiky bude záviset na schopnosti zvyšovat produktivitu, podporovat inovace a udržet průmyslovou výrobu v prostředí globální konkurence.
Výhled dalšího vývoje
Současný vývoj ukazuje postupné oživení hospodářské aktivity v eurozóně. Průmysl se po delším období poklesu stabilizuje a služby zůstávají hlavním zdrojem růstu. Ekonomický výhled však zůstává nejistý. Vývoj může ovlivnit změna globální poptávky, obchodní politika velkých ekonomik nebo kolísání cen energií. Eurozóna tak vstupuje do roku 2026 s lepšími výsledky než v předchozím období, ale zároveň pokračuje v řešení dlouhodobých problémů spojených s konkurenceschopností, strukturou průmyslu a vývojem globální ekonomiky.
