Spor kolem bitcoinové kauzy se dál vyostřuje a přelévá se i mezi bývalé a současné představitele ministerstva spravedlnosti. Někdejší ministr Pavel Blažek, který stál v čele resortu v době propuknutí celé aféry, nyní ostře zaútočil na svou nástupkyni Evu Decroix a vyzval ji, aby zveřejnila audit, který nechala zpracovat během svého působení. Zpochybnil přitom její kritiku současného ministra Jeronýma Tejce a označil její postup za pokrytecký.
Celá přestřelka se rozhořela poté, co Eva Decroix vyzvala současné vedení ministerstva spravedlnosti ke zveřejnění auditu týkajícího se bitcoinové kauzy. Ten si nechal vypracovat ministr Jeroným Tejc, který zároveň oznámil, že na základě jeho závěrů hodlá podat trestní oznámení, aniž by uvedl konkrétní jména. Právě tento postup Decroix ostře kritizovala a označila jej za nepřijatelný způsob práce s veřejností i dotčenými osobami. Reakce Pavla Blažka na sebe nenechala dlouho čekat a byla výrazně ostřejší, než bývá mezi bývalými kolegy z jedné politické strany zvykem.
Blažek ve svém vyjádření obrátil celou situaci proti své nástupkyni a připomněl, že právě ona sama nechala po svém nástupu na ministerstvo zadat externí audit, jehož výsledky však nikdy nebyly zveřejněny. „Chtěl bych mít po osmi měsících od medializace jeho ‚závěrů‘ konečně právo na to samé. Zvlášť, když se toto její ‚dílo‘ dotklo mnoha osob a zjevně opomenulo odpovědi na opravdu zásadní otázky, jež (záměrně?) ani nebyly položeny a za nemalé státní peníze hlavně opapouškovala to, co se již (i nepravdivě) psalo v médiích,“ napsal Pavel Blažek na síti X.
Tím otevřel otázku, která se v debatě o bitcoinové kauze vrací opakovaně, tedy nakolik jsou jednotlivé audity skutečně nástrojem objasnění celé věci a nakolik se stávají politickým nástrojem, který slouží k vytváření tlaku či veřejného obrazu. Blažek zároveň přímo odmítl, že by Decroix měla právo kritizovat současný postup ministerstva, když sama podle něj zvolila obdobnou strategii. „Bylo a je nefér úmyslně znemožnit veřejně osočeným řádnou repliku. Souhlasím. Na Tejce si ovšem zrovna Decroix stěžuje falešně. Kafkovský způsob vinění jiných s upřením možnosti seznámit se s obsahem ‚obvinění‘ a argumentačně se bránit, vymyslela a zavedla ona sama. S pro ni typickým ‚upřímným‘ úsměvem na tváři bezbranně ‚obviněných‘ k tomu,“ dodal Blažek.
Jeho slova přitom zasahují jádro sporu, který se kolem celé kauzy vytváří. Nejde pouze o jednotlivé kroky konkrétních ministrů, ale o způsob, jakým stát komunikuje podezření, audity a možné trestněprávní dopady. V případě bitcoinové kauzy se totiž opakovaně objevuje kritika, že veřejnost i dotčené osoby se dozvídají o závěrech pouze zprostředkovaně, bez možnosti se s nimi detailně seznámit a reagovat na ně. Právě tento aspekt Blažek označil za „kafkovský“, čímž poukázal na situaci, kdy jsou lidé vystaveni obviněním, aniž by měli plný přístup k informacím, které je mají usvědčovat.
Kontext celé situace přitom sahá do loňského června, kdy Eva Decroix nastoupila na ministerstvo spravedlnosti po Pavlu Blažkovi a rozhodla se nechat prověřit okolnosti kauzy prostřednictvím externího auditu. Ten měl přinést odpovědi na otázky spojené s fungováním ministerstva v době, kdy se kauza rozvíjela. V září však tehdejší vláda oznámila, že audit zveřejněn nebude, a to na základě stanoviska vrchního státního zastupitelství. Decroix tehdy uvedla, že zveřejnění by mohlo ovlivnit probíhající výslechy, a rozhodnutí respektovala.
Právě tento moment se nyní vrací jako jeden z hlavních argumentů Pavla Blažka. Z jeho pohledu totiž není možné požadovat transparentnost po současném vedení ministerstva a zároveň obhajovat vlastní rozhodnutí audit nezveřejnit. Tento rozpor se stal jedním z hlavních bodů jeho kritiky a ukazuje, jak se původně odborná otázka proměnila v politický spor.
Další rovinu celé kauzy představuje samotné vystoupení současného ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce, který oznámil záměr podat trestní oznámení na základě výsledků auditu, aniž by upřesnil, koho se má týkat. Tento krok vyvolal silnou reakci nejen ze strany Evy Decroix, ale i dalších politických aktérů, protože otevírá otázku, zda je správné komunikovat takto závažné kroky bez konkrétních informací. Decroix jeho postup označila za „prasárnu“ a mluvila o vytváření „mlhy“, čímž naznačila, že jde spíše o politický než právní krok.
Blažkova reakce však ukazuje, že spor se nevede pouze mezi bývalou ministryní a současným vedením resortu, ale i uvnitř širšího okruhu lidí, kteří byli s kauzou spojeni. Jeho kritika je o to výraznější, že přichází od člověka, který stál u počátku celé aféry a jehož působení na ministerstvu bylo jedním z důvodů, proč se kauza dostala do centra politického dění.
Výraznou součástí celé situace se staly i reakce veřejnosti, které se pod Blažkovým příspěvkem na sociální síti objevily. Ty byly v mnoha případech velmi ostré a mířily přímo proti němu. „Držte radši hubu! To vy jste zavinil pád ODS!,“ napsal jeden z diskutujících. Další komentáře byly podobně vyhrocené a připomínaly Blažkovi jeho podíl na volebním neúspěchu strany. „Zavinil jste prohraný volby. Mlčeti zlato,“ vzkázal Blažkovi další z uživatelů. „Tvl, Blažku, vy už fakt držte hubu, to se nedá napsat slušně. P.s.al jste to dokonale a Andrejovi jste tím pomohl vyhrát volby,“ dodal další z diskutérů ostře.
Tyto reakce ukazují, že bitcoinová kauza dávno překročila hranice odborné nebo právní debaty a stala se symbolem širšího politického konfliktu. V něm se prolínají osobní spory, otázky odpovědnosti a vzájemné osočování se.
