Premiér Andrej Babiš se rozhodl uctít památku Milady Horákové, v původním příspěvku však nezvládl správně spočítat, kolik let uplynulo od její justiční vraždy. Na sociální síti X napsal, že si Česko připomíná 75 let od její smrti, přestože komunistický režim političku popravil 27. června 1950 a v roce 2026 jde o výročí šestasedmdesáté. Chyby si všimla ODS, která zveřejnila snímek původního Babišova příspěvku a premiérovi jeho početní výkon vrátila i s připomínkou jeho komunistické minulosti. Babišova pietní slova navíc vyvolala ostré reakce Marka Ženíška z TOP 09 a novináře Tomáše Etzlera. Oba upozornili na rozpor mezi oslavou statečnosti Milady Horákové a životopisem politika, který byl členem KSČ a jehož druhá vláda se v roce 2018 opírala o hlasy komunistických poslanců.
Babiš v původní verzi svého příspěvku napsal: „Dnes si připomínáme 75 let od popravy Milady Horákové. Ženy, která se ani tváří v tvář nespravedlnosti a hrozbě smrti nevzdala svých hodnot. Na její odvahu a statečnost nesmíme nikdy zapomenout. Čest její památce.“ Text zněl vznešeně, číslo však nesedělo. Od 27. června 1950 do 27. června 2026 uplynulo 76 let. V aktuálně dohledatelné podobě příspěvku už stojí správný údaj, ODS však původní verzi zachytila a zveřejnila na svém instagramovém účtu.
„Není překvapením, že bývalý agent Státní tajné bezpečnosti neví, kdy byla zavražděna (nikoliv popravena) Milada Horáková (1950),“ napsala ODS. Strana zároveň připomněla, že Horáková nebyla obětí běžného výkonu trestu v právním státě, ale vykonstruovaného procesu řízeného komunistickou mocí. Z právního hlediska byl nad političkou vykonán trest smrti, historicky a morálně je její smrt označována za justiční vraždu. ODS tak neupozornila pouze na Babišovu chybu v jednoduchém odečítání, ale také na jazyk, kterým premiér vraždu jedné z nejvýraznějších obětí československého komunismu popsal.
Chybná číslice by za jiných okolností mohla skončit rychlou opravou a pokrčením ramen. Babiš však neudělal překlep v přání k narozeninám ani v zápisu sportovního výsledku. Vystoupil s pietním poselstvím k výročí smrti ženy, kterou komunistický režim po předem připraveném procesu poslal na šibenici. Právě u takového sdělení se očekává alespoň základní kontrola data. Předseda vlády přesto zveřejnil text, v němž si nedokázal odečíst rok 1950 od roku 2026. Vznešená slova o hodnotách, odvaze a statečnosti tak doprovodil údajem, který by bez potíží opravil žák základní školy.
O poznání vážnější než početní chyba je však politický kontext Babišova vystoupení. Premiér byl před listopadem 1989 členem Komunistické strany Československa. V roce 2018 pak právě 27. června prezident Miloš Zeman jmenoval jeho druhou vládu složenou z hnutí ANO a ČSSD. Kabinet získal důvěru Poslanecké sněmovny 12. července díky hlasům KSČM, která se tím po desetiletích dostala do postavení strany zajišťující existenci vlády. Komunisté sice neměli ministry, bez jejich podpory by však Babišův kabinet potřebnou většinu nezískal.
Na tuto souvislost upozornil Marek Ženíšek z TOP 09. „Když o Miladě Horákové píše bývalý agent StB, který přesně na výročí její vraždy přivedl komunisty zpět k vládní moci, a kryl to proruský prezident Miloš Zeman, působí to jako výsměch její památce. Aspoň dnes mlčte,“ napsal. Přesné datum se vztahuje ke jmenování vlády, nikoli k hlasování o důvěře, které následovalo v červenci. Politická podstata Ženíškova sdělení však mířila k tomu, že Babišův kabinet vznikl s předem dohodnutou oporou komunistů a bez jejich hlasů by ve Sněmovně neuspěl.
Ještě hrubší slovník použil novinář Tomáš Etzler. „Alespoň dnes bys měl držet tu svou špinavou držku, estébáku,“ napsal Babišovi na sociální síti X. Označení spojené se Státní bezpečností Babiš dlouhodobě odmítá. Slovenské ministerstvo vnitra s ním v roce 2024 uzavřelo smír, v němž přijalo závěr, že Babiš s StB vědomě nespolupracoval a že výklady archivních dokumentů označující jej za tajného spolupracovníka nebyly oprávněné. Slovenský Ústav paměti národa, který spravuje svazky bývalé tajné policie, s tímto závěrem nesouhlasil. V článku proto nejde o redakční označení premiéra, ale o přesně citované výroky jeho kritiků.
Babišovo členství v KSČ však sporné není. Stejně jako není sporné, že jeho druhý kabinet závisel na podpoře KSČM. Premiér se tedy rozhodl poučovat veřejnost o odvaze ženy, která vzdorovala nacistické i komunistické totalitě, zatímco jeho vlastní politický životopis obsahuje členství ve straně, jež byla nositelkou režimu odpovědného za její smrt. Po roce 1989 navíc komunistům umožnil získat přímý vliv na stabilitu vlády České republiky. ODS a Ženíšek právě tento rozpor využili k útoku, kterému Babiš chybným číslem poskytl snadno srozumitelnou pointu.
Milada Horáková byla zatčena v září 1949. Komunistická justice ji obvinila z velezrady a vyzvědačství a zařadila ji do vykonstruovaného procesu, jehož výsledek byl politickou mocí připraven předem. Státní soud ji 8. června 1950 odsoudil k trestu smrti. Žádosti o milost přicházely z Československa i ze zahraničí, komunistický prezident Klement Gottwald jim však nevyhověl. Rozsudek byl vykonán 27. června 1950 na dvoře pankrácké věznice. Horáková byla jedinou ženou popravenou v politickém procesu komunistického režimu v Československu.
Rozsudek byl zrušen v roce 1968, k úplné rehabilitaci Milady Horákové došlo až po pádu komunistického režimu v roce 1990. O rok později jí byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka první třídy. Datum její smrti se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Nejde proto o okrajové výročí, jehož číselné označení by bylo obtížné dohledat. Rok 1950 patří k nejznámějším datům československých dějin a Babiš měl navíc k dispozici celý aparát Úřadu vlády i vlastní komunikační tým.
Právě proto působí premiérova chyba hůře než běžné přeřeknutí. Babiš se stylizoval do role člověka, který veřejnosti připomíná odvahu, statečnost a věrnost hodnotám, základní údaj svého prohlášení si však neověřil. U politika s tak rozsáhlým komunikačním zázemím navíc nelze celý problém svést jen na rychle napsaný osobní příspěvek. Buď text vznikl přímo pod Babišovýma rukama a premiér si chyby nevšiml, nebo jej připravil jeho tým a nikdo z jeho členů neprovedl kontrolu základního data. Výsledek je v obou případech stejný: předseda vlády v původním příspěvku zveřejnil chybné výročí justiční vraždy Milady Horákové.
Nejde přitom o první případ, kdy Babiš narazil na znalosti očekávané už od školáků. Při prezidentské kampani v roce 2022 vystoupil v televizním pořadu K tabuli!, kde odpovídal na otázky dětí. Nedokázal vyjmenovat tři knihy Karla Čapka, neznal zásadní dílo Jaroslava Haška a mezi planety zařadil také Slunce a Měsíc. Když dostal otázku, kolik žaludků má kráva, neodpověděl a místo toho se školáka zeptal, zda ví, kolik stojí mléko. Nevěděl ani, co je napsáno na oponě Národního divadla, a odpověď odklonil k opravě Národního muzea a Státní opery.
Seznam podobných výstupů činí z nesprávného výročí další díl dobře známé série. Babiš dokáže dlouhé minuty mluvit o miliardách, výrobě, hospodářství a řízení státu, ale jednoduché otázky bez připravených podkladů ho opakovaně dostávají do potíží. Tentokrát přitom nemusel poznávat literární dílo, vyjmenovávat planety ani vysvětlovat trávicí soustavu přežvýkavce. Stačilo odečíst 1950 od 2026 nebo si údaj ověřit před zveřejněním.
ODS chybu využila přesně tak, jak se od opoziční strany dá očekávat. Zveřejnila screenshot dříve, než původní číslo zmizelo, a připojila útok na Babišovu minulost. Premiér si tak chtěl pietním příspěvkem připsat několik snadných bodů za úctu k oběti komunismu, místo toho opozici nabídl materiál k připomenutí vlastního členství v KSČ, vlády závislé na komunistických hlasech i starších znalostních přešlapů.
Babišova věta o tom, že se Milada Horáková „ani tváří v tvář nespravedlnosti a hrozbě smrti nevzdala svých hodnot“, je pravdivá. Proto působí jeho ledabylost jako výsměch popravené. Úcta k historické osobnosti se neprojevuje pouze několika vznešenými větami na sociální síti. Začíná tím, že politik zná nebo si alespoň zkontroluje základní fakta o člověku, jehož památku se rozhodl připomínat. Jedna číslice by sama o sobě nebyla politickou událostí. Babiš ji však zasadil do výročí, které se přímo dotýká jeho vlastní minulosti a rozhodnutí. Předseda vlády, bývalý člen KSČ, napsal chybný počet let od justiční vraždy ženy popravené komunistickým režimem. Učinil tak v den, na který připadá také výročí jmenování jeho vlády později udržované u moci komunistickými hlasy. ODS už pouze spojila body, které jí premiér sám předložil.
