Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka chce v příštím rozpočtu téměř 32 miliard korun na sociální služby, tedy přibližně o tři miliardy více než letos. Peníze požaduje také na ochranu dětí, rodinnou politiku, digitalizaci, příspěvek na péči a neformální pečující. Současně ujistil, že jeho resort dál hledá úspory a již zrušil několik desítek pracovních míst. Jen krátce poté se do ministra pustil předseda ODS Martin Kupka. Připomněl mu kauzu bývalé poradkyně Alexandry Semancové, kvůli níž stát nemůže část projektů vykázat Evropské komisi, a účet může přesáhnout 80 milionů korun. Kupka Juchelku vyzval, aby buď rezignoval, nebo na Semancovou podal trestní oznámení.
Juchelka před dalším kolem jednání o státním rozpočtu za jednu z hlavních priorit označil financování sociálních služeb. V letošním rozpočtu je na ně podle údajů citovaných ve Studiu 6 necelých 29 miliard korun, ministerstvo chce pro příští rok necelých 32 miliard. Juchelka potvrdil, že rozdíl činí přibližně tři miliardy korun, zároveň upozornil, že požadavky krajů bývají ještě podstatně vyšší a resort je před jednáním s Ministerstvem financí upravuje. „Takže my tam jdeme s necelými dvaatřiceti miliardami korun a více,“ uvedl Juchelka. Ministerstvo podle něj nyní bude s financemi probírat jednotlivé konkrétní položky a rozdělení peněz mezi kraje a jednotlivé sítě sociálních služeb.
Tři miliardy navíc nejsou jediný požadavek
Sociální služby nejsou jedinou oblastí, do níž chce Juchelka získat další peníze. Mezi priority zařadil ochranu dětí a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Zachovat chce dotační programy pro rodinnou politiku a pokračovat mají také investice do informačních technologií, aby mohl resort dál digitalizovat svou agendu.
Peníze se mají řešit rovněž u příspěvku na péči a podpory neformálních pečujících. Juchelka tak před rozpočtovým jednáním předložil poměrně široký seznam oblastí, u nichž nepočítá se škrtáním, ale naopak s pokračováním nebo posílením financování. „Chceme zachovat samozřejmě dotační tituly, které jsou pro rodinnou politiku. Chceme samozřejmě mít i nějaké investice další do IT, aby ta digitalizace mohla pokračovat. Budeme samozřejmě jednat o příspěvku na péči, to znamená i o neformálních pečujících,“ popsal ministr.
Na otázku, co naopak nabídne ministryni financí jako úsporu, Juchelka odpověděl, že prostor existuje. Resort podle něj předložil vlastní úsporný balíček již před několika měsíci. Upozornil ale, že řada zásahů do sociálních výdajů vyžaduje změnu zákonů a nelze jednoduše rozhodnout o nižší částce bez úpravy legislativy.
Redaktor následně připomněl, že zákon není potřeba například ke snižování provozních výdajů. Juchelka v reakci uvedl, že právě na provozu jeho ministerstvo šetří od začátku.
Juchelka zrušil desítky míst, další „stachanovské cíle“ nechce
Ministr uvedl, že přímo na MPSV zrušil několik desítek pracovních míst. Změny podle něj zasáhly také Úřad práce a Českou správu sociálního zabezpečení. Další personální redukce však nechce dělat pouze proto, aby výsledné číslo působilo dobře. „Já jsem zrušil několik desítek míst přímo na MPSV. Taktéž jsme samozřejmě udělali celou řadu opatření v rámci Úřadu práce, České správy sociálního zabezpečení,“ řekl Juchelka.
Při dalším hledání úspor se podle něj musí zohlednit, jaké povinnosti jednotlivé úřady mají a kolik práce od nich stát požaduje. „Pokud si dáme nějaké stachanovské cíle, že budeme tady dělat mínus tolik a tolik pracovních míst jenom proto, aby to vypadalo dobře na okolo,“ argumentoval ministr.
Na opakovaný dotaz, zda tedy již velké provozní úspory nejsou na stole, odpověděl, že další budou, musí však podle něj navazovat na legislativu. S konkrétním balíkem prý do rozpočtového jednání přišel. Juchelka zatím nechtěl zveřejnit ani výsledek jednání o platech ve veřejné sféře. S ministryní financí je podle svých slov v zásadě dohodnutý, další podrobnosti ale odmítl říct před pondělním jednáním tripartity, které má řešit zvýšení minimální mzdy a související platy.
Kupka: Nejdřív vyřešte účet za poradkyni
Juchelkovo vystoupení o úsporách dostalo prakticky okamžitě politickou dohru. Předseda ODS Martin Kupka ministrovi připomněl kauzu jeho bývalé poradkyně Alexandry Semancové a částky, které mohou místo evropských fondů dopadnout na český státní rozpočet. „Před chvílí Aleš Juchelka ve Studiu 6 na ČT ujišťoval, jak bude na svém ministerstvu šetřit. Tak mu jen chci připomenout, že kvůli konfliktu zájmů jeho poradkyně prošustroval z veřejných peněz přes 80 milionů korun, které mají zaplatit daňoví poplatníci,“ uvedl Kupka.
Částka vychází ze dvou skupin projektů dotčených případem Alexandry Semancové. U projektů Národního plánu obnovy jde o 63,8 milionu korun, které ministerstvo nebude vykazovat Evropské komisi. Dalších 17,6 milionu korun se týká Operačního programu Zaměstnanost plus. Celkem tak jde o více než 81 milionů korun, u nichž stát řeší důsledky střetu zájmů bývalé Juchelkovy poradkyně. Ministerstvo již přiznalo, že projekty z Národního plánu obnovy nebudou vykázány vůči Evropské komisi a jejich financování se řeší ze státního rozpočtu.
Semancová na ministerstvu působila jako Juchelkova poradkyně a současně vlastnila společnost Siptrade, která podnikala v získávání evropských dotací pro klienty. Právě tato dvojí role vyvolala pochybnosti o střetu zájmů. Po vypuknutí kauzy na ministerstvu skončila. Ministerstvo v dubnu rozhodlo, že dotčené projekty nebude vykazovat Evropské komisi. Důvodem byla mimo jiné obava, aby problém neohrozil širší evropské financování. Resort ale současně upozorňuje, že definitivní výše případné škody zatím stanovena není a administrativní a kontrolní postupy pokračují.
Rezignace, nebo trestní oznámení
Kupka přesto Juchelkovi úspornou rétoriku vrátil velmi přímo. „Podpoříme jakoukoliv snahu o šetření, nejprve ale ať vyřeší ty desítky milionů, které díky jeho neschopnosti máme zaplatit my – ať už tím, že rezignuje nebo podá na svou bývalou poradkyni trestní oznámení,“ prohlásil předseda ODS.
Výrok o Juchelkově „neschopnosti“ je Kupkovým politickým hodnocením. Stejně tak není pravomocně stanoveno, že státu vznikla škoda v celé částce přesahující 80 milionů korun. Ministerstvo tvrdí, že výslednou škodu a případné porušení pravidel bude možné určit až po dokončení kontrol.
Jisté však je, že resort nemůže evropským institucím vykázat projekty za desítky milionů korun stejným způsobem, jak původně plánoval, a u části z nich počítá s financováním ze státního rozpočtu. Ministerstvo dosud také neřeklo, zda bude peníze po někom vymáhat.
Případ navíc nezůstal pouze u politického sporu. Nejvyšší kontrolní úřad se ministerstva ptal, zda s ohledem na zjištěný střet zájmů Semancové zvažuje trestní oznámení kvůli možnému poškození finančních zájmů Evropské unie. Trestní oznámení v souvislosti s případem podala také opoziční poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková.
