Tomio Okamura má o nechuti hádat se prapodivnou představu. Předseda Poslanecké sněmovny přišel do Událostí, komentářů vysvětlit, že občané si nepřejí politické hádky, politici spolu mají komunikovat a on osobně je „úplně v klidu“ a stojí stranou rozepří. Prezident Petr Pavel zůstal podrazákem a křivákem, Martin Kupka se postupně dopracoval k prolhanému člověku, zoufalci, amatérovi, člověku přisátému na veřejné peníze a malému Pinocchiovi. Později se dozvěděl, že má mlčet, sedí si na uších a předchozí kabinet byl „ukrajinská vláda“. Moderátor Lukáš Dolanský mezitím vracel debatu od plyšáků, pohádkových postav, osobních útoků a minulého rozpočtu k tématům, která původně položil. Vedle Okamurovy představy nehádání by výměna názorů ve čtvrté cenové po půlnoci působila jako salonní konverzace u britského krále.
Večer přitom začal téměř něžně. Okamura se s prezidentem Pavlem za jediný den potkal třikrát, ráno při pietním aktu k výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka a později při událostech spojených s korunovačními klenoty. Podali si ruce, pozdravili se, žádný klíč ke koruně nebyl použit jako zbraň. Dolanský ovšem připomněl červencová slova předsedy Sněmovny, který Pavla označil za podrazáka a křiváka, a chtěl vědět, zda podobný slovník platí i dnes. Platí. „Já si za tím stojím,“ prohlásil Okamura. Tři podání ruky zvládla společenskou etiketu, křivák s podrazákem však vydrželi celý den bez známek opotřebení.
Důvod leží v prezidentské kampani roku 2023, kdy Petr Pavel dostal hypotetickou otázku, zda by Okamuru jmenoval ministrem školství. Pavel zmínil možné mravní ohrožení výchovy mládeže. Dolanský předsedovi SPD připomněl, že zaznělo slovo „možná“, a zkusil nabídnout nadsázku. „No tak to asi nadsázk-nadsázka není. Urazit člověka,“ odmítl Okamura a začal dokazovat, že nemá mravní delikt a disponuje čistým trestním rejstříkem. Z politického výroku se v jeho podání stal téměř výslech před nástupem do výkonu trestu. Pavel vyslovil „možná“, Okamura tři roky opatruje „křiváka“.
Předseda Sněmovny vzápětí vytvořil základní kámen celé večerní grotesky. „Nenechám se urážet kýmkoliv, ale to neznamená, že se nesnažím mít korektní vztahy,“ prohlásil. Korektní vztahy po okamurovsku mají značnou kapacitu. Vejde se do nich podání ruky, osobní schůzka, korunovační klenoty, křivák i podrazák a nikde nic netlačí. Dolanský připomínal, že Okamura nevystupuje jen jako soukromník, ale jako předseda Poslanecké sněmovny. Okamura si ponechal občanské právo na odvetu a ústavní funkci podle potřeby. Politický multitasking v praxi.
Klid, který potřebuje několik nadávek
Skutečná perla přišla vzápětí. Předseda SPD oznámil, že se do žádných hádek kolem prezidenta vůbec nezapojuje. „Já naopak jsem úplně v klidu. Jsem stranou těchto rozepří, protože chci, aby se politici spolu bavili,“ prohlásil. Několik minut předtím hájil označení hlavy státu za křiváka a podrazáka a nyní stál stranou celé věci s výrazem člověka, který jen náhodou procházel kolem. Baron Prášil potřeboval dělovou kouli. Okamurovi stačí televizní studio.
Předseda Sněmovny přidal také vysvětlení, proč na klidu tolik záleží. „Občané si nepřejí, aby se politici hádali,“ oznámil. V té chvíli šlo ještě o teorii. Praktická část začala s Martinem Kupkou. Šéf ODS označil Okamuru za obchodníka se strachem, zpochybnil politiku všech azimutů a připomněl, že po cestě předsedy Sněmovny do Číny skončila Tatra na čínském sankčním seznamu. Okamura nechal mírovou ratolest ležet tam, kde byla. „A já nechápu, proč jste tak prolhanej,“ obrátil se na Kupku. „Proč lžete v přímým přenosu? Proč takhle flagrantně lžete?“ pokračoval.
Okamurův návod na společnost bez hádek tím získal první konkrétní pravidlo. Politického soupeře není vhodné napadat. Lze mu pouze vysvětlit, že je prolhaný a flagrantně lže. Rozdíl může běžnému občanovi unikat, odborník na okamurovský mír jej však pozná okamžitě. Předseda SPD navíc Kupku upozornil, že ho „hodně zklamal“. Státník, který před chvílí rozdával křiváky, byl nyní především zraněným člověkem. Emoční rozsah byl pozoruhodný.
Kupka se nenechal a dál zpochybňoval výsledky čínské cesty. Zmínil neobnovenou přímou linku, sankce i vězněného českého občana. Okamura přešel k životopisu předsedy ODS. „Pane Kupko, vy jste v Asii neudělal nikdy žádný byznys. Vy celou dobu jste přisátý pouze na veřejné peníze a inkasujete z daní lidí,“ prohlásil. Předseda Sněmovny následně připomněl více než milion japonských turistů a desetitisíce Číňanů, které podle slov ve studiu přivezl do Česka. Čínská diplomacie dostala rázem velmi srozumitelné měřítko. Okamura přivezl turisty, Kupka nepřivezl turisty, tudíž Okamura rozumí Číně. Konfucius by se mohl vrátit na základní kurz logiky.
Předseda SPD navíc několikrát zdůraznil zkušenosti se soukromým podnikáním. Kupka podle něj nic podobného v Asii nedělal a celý profesní život visí na veřejných penězích. Nešlo již o to, zda byla státní cesta do Číny úspěšná, nýbrž zda Martin Kupka někdy osobně prodával zájezdy v jihovýchodní Asii. Podle této metody by ministr zemědělství musel před kritikou brambor nejprve předložit fotografii z traktoru a ministr obrany potvrzení o vlastním tanku. Okamura znal Asii, a tím byla věc skoro vyřízena.
Plyšák vstoupil do diplomacie
Kupka si v tu chvíli rýpl poznámkou o plyšácích. Z hlediska zahraniční politiky šlo o drobnou odbočku. Z hlediska Tomia Okamury začal nový summit. Předseda Sněmovny okamžitě vysvětloval, že projekt cestovní kanceláře pro plyšáky pocházel z reality show České televize a že Kupka celou věc nepochopil. „Vy jste se zesměšnil úplně v přímým přenosu. To snad není možný,“ prohlásil. Dolanský pochopil, že bezpečnost Evropy, vztah s prezidentem a Čína právě prohrávají s plyšovou hračkou, a spustil: „Pojďme se vrátit od plyšáků. Pánové, pánové, pánové, pánové.“
Podobný zásah moderátora se v politickém diskusním pořadu nevidí každý den. Dolanský neuklidňoval dvě děti, které se přetahují o medvěda. Jeden z mužů byl předsedou Poslanecké sněmovny, druhý předsedou ODS. Přesto bylo nutné vysvětlit, že plyšáci mají skončit a dospělí se mají vrátit k tématu. Okamura ještě stihl Kupkovi sdělit, že se zesměšnil, že je jeho vystoupení vrchol a že se nemá zesměšňovat dál. Kdo v tu chvíli zapnul televizi bez zvuku, mohl stále doufat, že sleduje zahraničněpolitickou debatu.
Návrat k Číně osobní disciplínu nijak neukončil. Okamura vysvětloval, jak dlouho se obnovují vztahy v Asii, jak se připravuje přímá linka a proč Kupka problematice nerozumí. „Prostě nezesměšňujte se, to je strašně zoufalý, strašně zoufalý,“ prohlásil. Moderátor upozornil, že předseda SPD odbíhá od tématu. „Vy tady plácáte úplný bludy. To je neuvěřitelná ostuda. Já vůbec nevím, co na to mám říct. Amatéra mám před sebou,“ odpověděl Okamura směrem ke Kupkovi. Cicero by vedle podobné věcnosti vypadal jako hysterik.
Dolanský musel útoky výslovně zkracovat. Okamura se mezitím prohlásil za profesionála, který se snaží Kupkovi poradit a „zachránit“ ho ze zoufalosti. Večer měl v té chvíli k dispozici podrazáka, křiváka, prolhaného člověka, zoufalce, amatéra, veřejné peníze a plyšáky. To vše od politika, který několik minut předtím vyhlásil osobní neutralitu vůči hádkám. Okamurovský pacifismus evidentně nezná odzbrojení. Pouze jiné názvosloví pro munici.
Předseda SPD se přitom po této slovní smršti vrátil k původnímu poselství s obdivuhodnou lehkostí. Politici podle něj mají komunikovat, občané nechtějí hádky a vztahy s prezidentem mají být věcné. Dokonce popsal čtyřicetiminutovou osobní schůzku s Pavlem jako dobrou, konkrétní a upřímnou. Prezident má sice jiné názory, ale Okamura chce v debatě pokračovat. Křivák se tím ukázal jako velmi použitelný partner k ústavní spolupráci. Podrazák nejspíš také.
Pinocchio nastoupil ke státnímu rozpočtu
Po zahraniční politice přišel státní rozpočet a moderátor mohl doufat, že čísla budou proti plyšákům bezpečnější. Nebyla. Kupka připomněl Okamurův předvolební křovinořez, kterým šéf SPD symbolicky sekal státní výdaje, a ironicky hodnotil vládní schodek. Okamura dostal slovo. „Pan předseda mi připomíná takového malého Pinocchia,“ prohlásil. Dolanský zasáhl téměř rutinérsky. „Pojďme nevytahovat pohádkové postavy a plyšáky,“ požádal. Veřejnoprávní televize tím vytvořila zřejmě první rozpočtovou debatu, v níž bylo nutné oficiálně zakázat hračky a pohádkové bytosti.
Okamura pokračoval údaji o cenách a Kupku znovu obvinil ze lži. Předseda ODS připomněl, že tématem je rozpočet na rok 2027. Okamura chtěl rozebírat rozpočet předchozí. Kupka namítl, že odpovědnost za rok 2027 leží na současné vládě. „Dokážete mlčet, jo?“ vyzval ho předseda Sněmovny. Občané si nepřejí politické hádky a předseda opozice může k jejich naplnění přispět mlčením. Metoda je účinná a technicky jednoduchá.
Předseda SPD pokračoval tvrzením, že předchozí kabinet schovával výdaje mimo rozpočet. U peněz určených na povodně přidal formulaci, že bývalá vláda 36 miliard „v uvozovkách ukradla z rozpočtu“. Dolanský se snažil zjistit, jak to souvisí s rozpočtem na rok 2027. Okamura trval na minulosti a dopočítával bývalému kabinetu „reálný schodek“ zhruba 450 miliard korun. Současný návrh 389 miliard se měl ve srovnání jevit podstatně lépe. Když současnost nepůsobí dost pěkně, historie má tu výhodu, že se jí čísla dají vysvětlovat ve studiu.
Kupka naopak kritizoval rozpočet současné vlády a odkázal na Národní rozpočtovou radu. Okamura se vrátil k „fejkovému, vlastně podvodnému rozpočtu“ předchozí vlády a opakoval, že současný kabinet díry „zreální“. V jedné debatě měl prezident charakterovou vadu, předseda opozice osobnostní a minulý rozpočet téměř trestněprávní. Tomio Okamura stále stál stranou rozepří.
Rozpočtové počty přinesly i další krásný okamžik. Dolanský chtěl vědět, kolik vláda skutečně ušetří. Okamura mluvil o patnácti až dvaceti miliardách, následně částku změkčil na úspory „v řádu miliard“ a připomínal další koaliční jednání. Moderátor se snažil dostat konkrétní číslo, předseda SPD vysvětloval, že závěr ještě není. Křivák, amatér a Pinocchio šli určit rychleji než úspory ve státním rozpočtu.
Sedí si na uších
Poslední část večera vrátila Okamuru k Ukrajincům. Předseda SPD prosazoval zrušení dávek lidem z Ukrajiny, kteří v Česku nepracují, a tvrdil, že by šlo o osm miliard korun. Kupka ho obvinil z vyvolávání nenávisti vůči Ukrajincům a připomněl, že lidé prchali před ruskými raketami a řada ukrajinských občanů pracuje v českých firmách, nemocnicích nebo sociálních službách. Dolanský dal Okamurovi prostor na stručnou reakci.
Stručnost dostala okamurovskou podobu. „Tak za A, pan Kupka si sedí na ušich,“ odpověděl předseda Poslanecké sněmovny. Druhý nejvyšší ústavní činitel, který večer opakovaně žádal korektní komunikaci mezi politiky, rozšířil diplomatický manuál o akustickou instrukci pro šéfa opozice. Následně znovu zdůraznil, že SPD mluví o dávkách pro nepracující Ukrajince, a začal uvádět Norsko a Dánsko jako příklady zemí, které mění režim dočasné ochrany pro některé ukrajinské oblasti. Dolanský připomněl ruský útok na západě Ukrajiny poblíž polských hranic. Okamura odpověděl, že Norsko ochranu rušilo a Dánsko ji bude rušit.
Debata se definitivně utrhla ve chvíli, kdy Okamura postavil proti sobě Ukrajinu a sever Evropy. „Pro vás je příklad Ukrajina. Vy nás táhnete na Ukrajinu. Já nás chci táhnout směrem Dánska a Norska,“ prohlásil. Dolanský oznámil, že si diváci mohou udělat obrázek, a chtěl pořad ukončit. Okamura přidal ještě jednu. „Vy jste nás táhli na Ukrajinu celou tu dobu.“ Moderátor znovu ohlásil konec.
Poslední politická rána večera však ještě čekala u dveří. Kupka řekl, že chce Českou republiku táhnout „do bezpečí“, aby zde neútočily ruské drony. Okamura odpověděl, že ODS jde opačným směrem. Ještě předtím stihl bývalému kabinetu vystavit stručnou charakteristiku. „Vy jste byli ukrajinská vláda,“ prohlásil.
Tomio Okamura přišel do studia s přáním, aby se politici nehádali. Odcházel po křivákovi, podrazákovi, prolhaném amatérovi, člověku přisátém na veřejné peníze, zoufalci, Pinocchiovi, výzvě k mlčení, doporučením nesedění si na uších a ukrajinské vládě.
Dolanský debatu ukončil. Naštěstí.
