Deváté třídy nakonec zůstanou. Ne však kvůli nějaké zralé babišově úvaze, nýbrž poté, co mu Robert Plaga vysvětlil, že Okamurův slib padesátimiliardové úspory je hausnumero a rychlé zrušení jednoho ročníku by na několik let naopak prodražilo střední školství. Premiér to vzal na vědomí a couvl. Plaga tím jednu jeho letní improvizaci zastavil. Horší je, že předseda vlády nejprve podpořil zásah do vzdělávání statisíců dětí a teprve potom se začal zajímat, co by způsobil.
Plaga po jednání s Babišem rovnou přiznal, že hnutí ANO o rušení devátých tříd vůbec nejednalo. Na začátku týdne však Babiš prohlašoval, že jemu osobně prý osm let základní školy připadá dost. Na důkaz ukázal Alenu Schillerovou, která vyšla z osmé třídy a nijak se to na ní údajně nepodepsalo. Takže vyřešeno. Jedné ministryni kdysi stačilo osm tříd, dnešním dětem musejí stačit také. Mohlo by jít o nepovedený žert, kdyby ho nepronesl muž, který řídí vládu a může z podobného žertu udělat nepromyšlenou realitu. Babiš se zasměje, Plaga spočítá náklady, školy čekají, co z toho bude, a Schillerová poslouží jako živá vzdělávací statistika.
U školství premiérovo překvapení neskončilo. Při jednání o rozpočtu se podivil, že vzrostla podpora v nezaměstnanosti, označil to za nespravedlivé a oznámil, že kdo si chce najít práci, ten ji najde. Zvýšení podpory ovšem nebyla tajná past, kterou mu ve Strakově akademii zanechala Fialova vláda pod kobercem. Je součástí novely, pro niž hlasoval Andrej Babiš i poslanci ANO. První dva měsíce dostává nezaměstnaný více než dřív, později částka naopak klesá. Změna měla lidem umožnit, aby nemuseli okamžitě vzít první špatně placené místo a mohli hledat práci odpovídající jejich kvalifikaci. Babiš to buď nevěděl, když mačkal hlasovací tlačítko, nebo si na to nyní nevzpomněl. Může si vybrat, která možnost zní pro premiéra méně trapně.
Na tiskových konferencích je Babiš stále podrážděnější, na konkrétní dotaz odpovídá útokem na média nebo výčtem provinění předchozích kabinetů a od tématu odbíhá tak daleko, že se k němu mnohdy již nevrátí. Ve Sněmovně se zase při líčení zločinů bývalé vlády občas při interpelacích ztratí natolik, že zapomene, na co měl odpovídat. U člověka vyprávějícího nad ránem historky v restauraci páté cenové by to byla maximálně zkouška bdělosti ostatních štamgastů. U předsedy vlády je přímo děsivé, že každá taková odbočka může skončit na programu kabinetu.
Nemá smysl laicky, ani není fér lidsky, určovat z televizní obrazovky Babišův zdravotní stav, či mu vystavovat diagnózu podle data narození. V září mu bude dvaasedmdesát, fyzicky působí na svůj věk velmi dobře a energie má stále víc než řada podstatně mladších politiků. Kondice se však nepozná pouze podle toho, kolik politik zvládne mítinků, videí a několikahodinových projevů. Předseda vlády musí také vědět, co navrhuje, rozumět zákonům, pro které hlasoval, a udržet pozornost u otázky, na niž odpovídá. Zde Babiš v posledních dnech předvedl školní docházku, již neměl propočítanou, i sociální opatření, jehož schválení ho dodatečně překvapilo.
U běžné politické strany by předsedovi jeho okolí postupně naznačilo, že ztrácí přehled a měl by část moci předat někomu jinému. Hnutí ANO ale žádné Babišovo okolí v politickém smyslu nemá. Má podřízené, kandidáty, ministry a poslance, jejichž kariéra stojí na jeho rozhodnutí. Plaga si tentokrát dovolil říct ne, protože školství rozumí a Okamurův propočet byl příliš absurdní i na obvyklé koaliční poměry. Příště může u stolu sedět ministr, který raději přikývne, nebo může jít o věc, jejíž následky se neukážou tak rychle jako zdvojený počet uchazečů o střední školy.
Česko je tak odkázáno na to, že Babiš pozná vlastní chybu a nechá si ji vysvětlit. Celou politickou kariéru postavil na přesvědčení, že chyby dělají výhradně ti před ním, vedle něj a proti němu. Deváté třídy zachránil Plaga, podporu v nezaměstnanosti připomněl hlasovací záznam. U dalšího premiérova nápadu už nemusí být po ruce ani odvážný ministr, ani tak snadno dohledatelná nápověda. Pak nezbude nikdo, kdo by Andreji Babišovi včas oznámil, že zase neví, o čem mluví.
