Poslanec Miroslav Ševčík si při útocích na politické protivníky ostrý slovník příliš nehlídá. Prezidenta Petra Pavla označuje za prezidentčíka, připomíná jeho minulost v KSČ a používá proti němu také označení rozvědčík. Tentokrát však dostal stejně hrubý slovník naservírovaný zpátky. Herec David Suchařípa natočil Ševčíkovi veřejný vzkaz, v němž mu připomněl jeho vlastní komunistickou minulost a pustil se do něj bez diplomatických kudrlinek. „Vy jste takový prase odporný, komunistický,“ řekl poslanci. Suchařípův útok byl vulgární, ale mířil na zjevný rozpor: Ševčík používá Pavlovo členství v KSČ jako zbraň, přestože sám do komunistické strany vstoupil ještě před listopadem 1989.
Suchařípa začal rovnou u Ševčíkových veřejných výpadů proti prezidentovi. „Pane Miroslave Ševčíku, já už nemůžu z těch vašich příspěvků, z těch vašich komentářů. Vy nazýváte prezidenta České republiky prezidentčíkem, že byl rozvědčík, takové hovadiny,“ obořil se na poslance. Pak obrátil pozornost přímo k němu. „Vy jste ještě v roce 1989 byl komunista, učil jste marxismus-leninismus, to je úplný výsměch. Vy jste takový prase odporný, komunistický,“ pokračoval herec. Výrazně tak otočil způsob komunikace, který Ševčík sám používá proti svým politickým soupeřům.
Ševčík vytahuje Pavlovu minulost, Suchařípa Ševčíkovu
Pavel své členství v KSČ neskrývá. Do strany vstoupil v roce 1985 a členem zůstal do roku 1989. Roku 1988 nastoupil na postgraduální studium zpravodajství na Vojenské akademii v Brně a stal se členem Zpravodajské správy Generálního štábu. Kurz dokončil v roce 1991 a následně působil jako důstojník vojenského zpravodajství.
Suchařípa prezidenta hájil podstatně kategoričtěji. „Prezident nikdy nebyl rozvědčík, nikdy nesloužil za socialismu jako rozvědčík, nikdy nestudoval v Rusku. Dokončil vojenský zpravodajský kurz v roce 1991,“ prohlásil. Druhá část jeho výroku vystihuje časovou osu přesněji než první. Pavel dokončil zpravodajský kurz v roce 1991 a jako důstojník vojenského zpravodajství působil od téhož roku. Za komunistického režimu tedy zahraniční zpravodajskou službu nevykonával, na zpravodajskou dráhu se však připravoval už před listopadem 1989.
Přesnost je v tomto případě důležitá právě proto, že Ševčík staví své útoky na Pavla na několika skutečných bodech prezidentova životopisu a následně je používá jako politickou zbraň. Pavel byl členem KSČ. Studoval vojenské zpravodajství. Po roce 1991 ve vojenském zpravodajství skutečně sloužil. Z toho však automaticky nevzniká obraz sovětského rozvědčíka, kterým se jeho odpůrci snaží prezidenta vykreslovat.
Vlastní KSČ Ševčíkovi v útocích nepřekáží
Ševčíkův životopis přitom nabízí pro podobnou debatu nepříjemný detail. Do KSČ vstoupil v polovině osmdesátých let, tedy ve stejné dekádě jako Pavel. Suchařípa proto nezaútočil na náhodný bod poslancovy minulosti, ale na stejnou politickou příslušnost, kterou Ševčík připomíná prezidentovi. „Vy jste ještě v roce 1989 byl komunista,“ zdůraznil herec.
Ševčík dnes sedí v Poslanecké sněmovně jako poslanec zvolený na kandidátce SPD a je členem poslaneckého klubu této strany. Od října 2025 zastává poslanecký mandát a je také místopředsedou Rozpočtového výboru.
Suchařípův výpad proto stojí hlavně na dvojím metru. Ševčík má samozřejmě právo Pavlovu předlistopadovou minulost kritizovat. Stejně legitimní je však připomínat, že člověk, který dnes z členství v KSČ vyrábí jednu z hlavních výhrad vůči prezidentovi, má vlastní stranickou minulost ve stejné organizaci.
Hňup, lokaj a posluhovač. Ševčík urážky zná
Hrubost navíc není ve veřejných vystoupeních Miroslava Ševčíka ničím novým. Petra Fialu na demonstraci v roce 2022 označil za „hňupa“ a „lokaje a posluhovače bruselských, korupcí prolezlých eurokratů“. Tehdejší rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák podobný výpad veřejně odmítl jako nepřijatelný.
Ševčík na sebe upozornil také výroky o Rusku, Ukrajině a českých bezpečnostních institucích. Velkou pozornost získala jeho slova o řediteli BIS Michalu Koudelkovi a Vladimiru Putinovi. „Tak já osobně plukovníku Koudelkovi […] nevěřím ani to, že se jmenuje Koudelka. Ne že bych Putinovi věřil všechno, ale že se jmenuje Putin, to mu věřím,“ řekl v roce 2021. Výrok se později zkracoval do formulace, že Ševčík věří Putinovi více než šéfovi BIS.
Další kontroverzi vyvolaly jeho výroky o Ukrajině. Roku 2022 zaznělo také tvrzení, že napadená země nese podíl viny na tom, že ji Rusko napadlo. Ševčík se tak už před vstupem do Poslanecké sněmovny profiloval jako veřejná osobnost, která používá proti politickým oponentům velmi ostrá hodnocení a k ruské agresi či české zahraniční politice zastává postoje vyvolávající silné spory.
Prezidentčík se Suchařípovi zajídá
Suchařípu zjevně nejvíc nadzvedlo Ševčíkovo opakované shazování hlavy státu. Slovo prezidentčík totiž žádnou historickou debatu o Pavlově kariéře nevede. Je to posměšná nálepka. Herec na ni odpověděl ještě tvrdším osobním útokem a poslanci jeho vlastní styl komunikace vrátil bez filtru.
Formulace „prase odporný, komunistický“ samozřejmě není argument ani důkaz. Suchařípa jí ale zvýraznil otázku, které se Ševčík při útocích na Pavla nevyhne: proč je členství v KSČ diskvalifikující či zesměšňující u prezidenta, zatímco vlastní členství v komunistické straně podobnou překážku nepředstavuje.
Pavel ani Ševčík svou předlistopadovou minulost nevymažou. Rozdíl může být v tom, jak o ní mluví a co z ní vyvozují. Pavel své členství v KSČ a zpravodajskou přípravu veřejně přiznal. Ševčík má stejné právo je kritizovat. Pokud ale při tom používá posměšné označení prezidentčík a jednoduché heslo o rozvědčíkovi, musí počítat s tím, že někdo otevře také jeho vlastní životopis.
Suchařípa tak udělal přesně to. Nejprve Ševčíkovi připomněl jeho slova o Pavlovi, potom jeho členství v KSČ a nakonec mu doporučil ověřovat fakta. Forma byla hrubá, sdělení však jednoduché. „Vy nazýváte prezidenta České republiky prezidentčíkem, že byl rozvědčík, takové hovadiny,“ vzkázal poslanci.
