Vládní plán na obnovení elektronické evidence tržeb vyvolal ostrou reakci opozice. Občanští demokraté v úterý večer informovali média v tiskové zprávě, že návrh EET 2.0 považují za návrat regulace, která podle nich poškodí podnikatelské prostředí a zatíží veřejné finance. Podle ODS vláda Aleny Schillerové místo podpory ekonomiky znovu rozšíří státní kontrolu nad podnikáním a půjde jen o opatření, jejichž skutečné náklady i přínosy zůstávají nejasné.
ODS uvedla, že kabinet nepředstavil konkrétní technické řešení systému ani jasné vyčíslení dopadů na podnikatele a státní rozpočet. Vláda podle strany současně slíbila miliardové přínosy, zároveň ale představila další daňové změny a výdaje, které mohou veřejné finance zatížit. Občanští demokraté proto varují před opakováním zkušeností z minulosti a požadují detailní analýzu skutečných dopadů.
Předseda ODS Martin Kupka postup vlády kritizoval velmi ostře. „Líbivé aranžmá tiskové konference nezakryje fakt, že spolu s návratem EET vláda představila řadu dalších opatření, která znamenají pokračování rozpočtové nezodpovědnosti této vlády. Miliardové výpadky příjmů a navýšení výdajů rozpočtu, spojené s demontáží některých prvků našeho konsolidačního balíčku ještě více roztočí rozpočtové rodeo Aleny Schillerové,“ uvedl předseda ODS Martin Kupka.
ODS současně upozornila, že kabinet spolu s návrhem evidence tržeb představil i další opatření s výrazným dopadem na státní finance, například návrat školkovného, daňové úlevy pro studenty, změny DPH v gastronomii, úpravu zdanění spropitného nebo jednorázovou slevu na pokladní zařízení. Podle občanských demokratů vláda měla vedle očekávaných příjmů zveřejnit i skutečné náklady celého balíčku a předložit férovou bilanci dopadů na veřejné finance.
Poslanec Jiří Havránek zdůraznil především praktické fungování systému a jeho dopad na podnikatele. „Budou nás zajímat konkrétní parametry – jak bude vypadat rozhraní systému, zda bude skutečně uživatelsky přívětivé, jak bude nakládáno s daty a jaké budou reálné náklady pro podnikatele. Ďábel může být skrytý v detailu, zejména v dopadu na ty nejdrobnější podnikatele, které chceme chránit,“ sdělil poslanec ODS Jiří Havránek.
Strana chce otevřít debatu také o rozsahu plánovaných výjimek a kritizuje, že ministerstvo financí počítá pouze s podnikateli v prvním pásmu paušální daně do jednoho milionu korun obratu. Podle ODS je namístě zvážit i další pásma a hledat alternativní řešení pro obory, kde by evidence tržeb nemusela dávat smysl.
Havránek zároveň varuje před dopady na venkovské podnikání a připomněl zkušenosti z minulosti. „Možnost určitého narovnání podnikatelského prostředí tady být může, ale nedělejme z jednotlivých podnikatelů sprosté podezřelé. Musíme se ptát, jaký dopad to bude mít i na venkovské provozovny. Pamatujeme si, že po zavedení EET v roce 2017 došlo k uzavírání tisíců obchodů na venkově, které pak stát zpětně dotoval,“ doplnil.
Občanští demokraté zároveň zpochybnili vládou deklarovaný přínos systému až 15 miliard korun ročně. Podle nich historická zkušenost ukázala, že skutečné výnosy byly výrazně nižší než politické sliby.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček kritizoval především ekonomické priority vlády a varoval před návratem represivního přístupu finanční správy. „Potřebujeme ekonomiku povzbudit deregulací, přívětivým podnikatelským prostředím nebo posílením kapitálového trhu,“ uvedl. Prioritou vlády je podle něj oprášit EET. „Možná dnes Alena Schillerová představila technologicky přívětivější řešení, než bylo to původní, nikdo ale nevyloučí drakonický přístup finanční správy pod vedením staronové ministryně, jako tomu bylo před lety,“ doplnil Skopeček. „Dobře si vzpomínáme například na obří pokuty za prodej žvýkaček bez paragonu,“ sdělil. Podle něj jde o naivní myslet si, že nejvíce daňových nedoplatků je u malých podnikatelů a živnostníků. „Ještě naivnější je doufat, že EET přinese významné výnosy, které zaplatí populistické sliby hnutí ANO za stamiliardy,“ dodal Skopeček.
ODS proto požaduje, aby vláda před přijetím nového systému nejprve vyhodnotila účinnost stávajících nástrojů finanční správy a předložila konkrétní legislativní návrh včetně dopadových studií. O konečném postoji chtějí Občanští demokraté rozhodnout až po zveřejnění detailních parametrů systému a jasných garancí, že nové opatření nepřinese další administrativní zátěž pro malé a střední podnikatele.
Návrat evidence tržeb se tak už v první fázi proměnil v ostrý politický spor o podobu ekonomické politiky vlády, míru státní regulace i budoucnost podnikatelského prostředí v Česku.
