Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka se na sociálních sítích pochlubil videem, v němž peče bábovku pro děti ze sociálně vyloučených lokalit a podporuje pěstounské rodiny. Ve stejné době kabinet premiéra Andreje Babiše dál vysvětluje Bruselu premiérův střet zájmů, řeší otázky kolem dotací a jeho představitelé mluví o tvrdších kontrolách sociálních dávek nebo o potřebě razantnějšího postupu proti jejich údajnému zneužívání.
Výsledkem je obraz, který nepůsobí jako důkaz sociální solidarity, ale spíš jako další pečlivě naaranžovaný teatrální kus z marketingového scénáře hnutí ANO. Ministr sedící ve vládě miliardáře, jehož podnikatelské impérium zůstává součástí nekončících sporů o veřejné peníze, vyrábí dojem lidskosti pomocí videa s domácím moučníkem, zatímco skutečné sociální problémy země zůstávají stejné. Aleš Juchelka ve videu mluví o pomoci dětem a podpoře náhradních rodin přesně tím typem civilního tónu, který má vytvářet dojem obyčejnosti a lidské blízkosti. Na síti popisuje, že peče pravidelně pro děti z centra pomáhajícího školákům ze sociálně vyloučených lokalit, a že se tentokrát připojuje k takzvanému Bábovkovému dni. Celé video je postavené na estetice, kterou ANO používá dlouhé roky. Domácí prostředí, úsměv, jednoduchá symbolika, mouka, forma na pečení, atmosféra běžné domácnosti a pečlivě budovaný obraz politika, který navzdory vysoké funkci údajně zůstává normálním člověkem od vedle. V tom spočívá podstata celé manipulace. Nejde o spontánní gesto člověka, který se rozhodl, nýbrž přesně vypočítaný obsah, jehož cílem je udržovat marketingový obraz hnutí, které se snaží přesvědčovat publikum o tom, jak miliardářský mocenský projekt Andreje Babiše představuje autentickou lidovou politiku.
Celá stylizace je o to absurdnější, že samotný Bábovkový den není Juchelkův projekt ani nápad současného vedení resortu. Kampaň Dík náhradním rodinám vznikla již v roce 2023 za ministra Mariana Jurečky. Letošní ročník byl pokračováním iniciativy bývalé vlády a obecně prospěšné společnosti Hledáme rodiče. Juchelka tedy sklízí publicitu na projektu, který převzal po jiných lidech, mimo jiné po bývalém kabinetu, proti kterému vede hnutí ANO dlouhodobě nenávistnou kampaň. To je mimochodem jedna z nejtypičtějších vlastností babišovské politiky. Opozice je v jejím podání současně katastrofou i zásobárnou nápadů. Když je potřeba mobilizovat vlastní voliče, mluví se o škůdcích republiky, asociálních elitách nebo lidech odtržených od reality. Jakmile po nich zůstane projekt vhodný pro výrobu lidského PR obsahu, bez problémů se převezme a začne se prodávat jako důkaz vlastní empatie. Přesně to je k vidění i v případě Juchelkovy bábovky.
Tragikomické na celé situaci je, že Juchelka stojí je členem kabinetu premiéra Andreje Babiše, jehož střet zájmů dál řeší Evropská komise a jehož podnikatelské impérium zůstává předmětem nekončících sporů o veřejné peníze a fungování svěřenských fondů. Vedle této reality působí ministr s bábovkou v ruce skoro jako karikatura sociální politiky převedené do instagramové estetiky. Tento kontrast dělá z Juchelkovy prezentace ubohou frašku. Ve chvíli, kdy člen vlády obklopené nekončícími debatami o veřejných penězích a střetu zájmů začne vyrábět obsah založený na obrazu domácí solidarity, jde politické divadlo pro méně intelektuálně osvícené voliče. Juchelka není dobrovolník z komunitního centra, který peče koláče pro děti po práci, nýbrž ministrem práce a sociálních věcí, členem kabinetu disponujícího obrovskou mocí nad podobou sociální politiky státu. Sedí ve vládě, která rozhoduje o miliardách korun, veřejných rozpočtech, dávkovém systému, sociálních službách i podmínkách života nejchudších lidí v zemi. Proto zcela absurdně působí okamžik, kdy se tato mocenská realita převádí na video s moučníkem a několika dojemnými větami o pomoci dětem.
Ještě podivnější obraz vzniká při pohledu na Juchelkovy vlastní postoje k sociální politice. Ministr v posledních měsících opakovaně prosazoval tvrdší kontrolní mechanismy v systému sociálních dávek a mluvil o takzvané sociální kobře, tedy intenzivnějším prověřování zneužívání sociálních podpor. Tento návrh prezentoval jako nástroj proti podvodům a neefektivnímu nakládání s veřejnými prostředky. To je legitimní politická debata. V kombinaci se stylizací do role laskavého patrona sociální solidarity však vzniká prapodivný kontrast. Na jedné straně ministr peče bábovku pro děti z vyloučených lokalit a natáčí emotivní video o pomoci slabším, na druhé straně patří k politikům, kteří velmi rádi zdůrazňují potřebu tvrdšího dohledu nad příjemci sociální podpory. Výsledkem pak není konzistentní sociální politika, nýbrž směs schizofrenně marketingové lidskosti s politickou tvrdosti dávkovanou dle momentální potřeby veřejného obrazu hnutí ANO. Děti ze sociálně vyloučených lokalit nepotřebují ministra s bábovkou. Potřebují funkční školy, dostupné bydlení, kvalitní sociální služby, psychologickou pomoc, asistenty a stát schopný řešit problémy systematicky, nikoli prostřednictvím několika minut videa pro sítě. Problémy pěstounských rodin nevyřeší líbivá kampaň s hashtagy a ministrem v kuchyni, nýbrž stabilní podpora státu, předvídatelné financování a systém, který nebude fungovat podle momentální potřeby politického PR. Právě v tom spočívá problém politiky ANO. Sociální témata se jsou pouhou dekorací pro výrobu emocionálně působících obrazů. Nahrazují relevantní debatu o tom, proč některé regiony dál chudnou, sociální služby bojují o přežití a stát není schopen systematicky řešit dostupnost bydlení. Namísto toho dostává „ANOpublikum“ další video s ministrem pečícím moučník.
