Politická komunikace hnutí ANO se znovu předvedla ve své nejhloupější podobě. Poslanec Marek Novák se rozhodl vysvětlit veřejnosti, že přesun některých agend z Úřadu vlády na ministerstva není žádná katastrofa, nýbrž běžný administrativní krok, který podle něj média zbytečně nafukují. Jenže celá jeho obhajoba se velmi rychle obrátila proti němu. Ne kvůli obsahu, ale formě, kterou si zvolil. Novák totiž své video natočil za volantem, za jízdy, a opakovaně se díval do kamery místo toho, aby se soustředil na řízení a dopravní situaci.
Výsledkem tak není přesvědčivá obhajoba vládního kroku, ale další ukázka politického sebeprezentačního monologu, v němž je nejdůležitější natočit video, říct rádoby poučný obsah a působit jako člověk, který má věci pod kontrolou. Právě kontrola je v tomto případě tím největším problémem. Politik za volantem má totiž v první řadě řídit. Ne moralizovat novináře, poučovat veřejnost, vysílat ironické poznámky do kamery a vyrábět další díl nekonečného seriálu politických videí. K tomu všemu z auta, za jehož volantem sedí a řídí.
Novák ve videu začal zostra. „Destrukce protidrogové politiky, zánik lidských práv v České republice. Je neskutečné, co já všechno dneska poslouchám po tom, co se vláda rozhodla některé agendy přesunout na ministerstva. No tak třeba protidrogový koordinátor Pavel Berm zároveň končí,“ pokusil se uvést sledující v obraz poslanec. „Ale co se týká protidrogové politiky jako takové, tak to už jsme tady řešili před šesti lety, že přejde pod zdravotnictví. Nakonec se to neuskutečnilo, protože přišly volby, byly jiné starosti a zůstalo to tak, jak to je a realizuje se to dnes,“ vylíčil Novák, přičemž neopomenul několikrát řádně zatraktivnit video sugestivními pohledy do kamery.
Již úvodní část videa je pro ANO typická. Politik vládního hnutí se snaží vytvořit dojem přehnané kritiky vlády a hysterie ze strany opozice. Místo toho, aby věcně vysvětlil, proč je přesun agend bezpečný, proč nezpůsobí oslabení protidrogové politiky ani lidskoprávní agendy a kdo přesně ponese odpovědnost za kontinuitu práce, zvolil ironický tón člověka, kterého obtěžuje, že se vůbec ve veřejném prostoru pokládají politikům dotazy. Klasický, otřepaný a starý trik.
Novák pokračoval s příklady digitalizace a umělé inteligence. „Ale podívejte se dneska třeba na vládního zmocněnce pro digitalizaci. Ten je vlastně náměstkem na Ministerstvu vnitra a ničemu to nevadí. Naprosto normálně ta jeho agenda běží,“ horlil ve videu poslanec, zatímco jej předjížděla zleva další vozidla. „Nic se neděje, a právě naopak. Agenda jde dopředu. Digitalizace státu jde dopředu. A je to pod vládou? Není. Je to pod ministerstvem. Totéž vládní zmocněnec pro umělou inteligenci. Zákon o umělé inteligenci už jde do meziresortního řízení. Na všem se maká. Opět v rámci umělé inteligence jdeme ve státní správě dopředu. Je to pod vládou? Není,“ dodal Novák od volantu.
Zde se poslanec pokousil vystavět jednoduchou analogii. Některé agendy podle něj fungují pod ministerstvy, a tak není důvod dělat drama ani z protidrogové politiky a lidskoprávních oblastí. Jenže podobné srovnání má jednu zásadní slabinu. Každá agenda má jinou citlivost, jinou historii, jiné aktéry a jiné dopady. Přesun protidrogové politiky nebo lidskoprávních agend nelze odbýt tím, že digitalizace také nějak běží pod resortem. To není argument, nýbrž zkratka.
Když politik poučuje média a přitom nedává pozor na silnici
Největší problém Novákova videa není v obsahu, nýbrž obraze. Novák sedí za volantem, mluví do kamery a opakovaně k ní obrací zrak. Ve chvíli, kdy říká médiím, aby nehledala problém tam, kde podle něj žádný není, sám vytváří úplně jiný. Viditelný, srozumitelný a mnohem nebezpečnější. Politik, který se za jízdy nevěnuje naplno řízení, totiž nepůsobí jako člověk, který má situaci pod kontrolou. Působí jako člověk, který kvůli vlastnímu videu podceňuje riziko, kdy díky jeho nepozornosti mohou na jeho stupidní prezentaci doplatit okolní účastníci silničního provozu.
Závěr jeho vystoupení jen podtrhl celou ironii. „Tak prosím vás, milá média, nehledejte v tom zase nějaké téma. Žádné téma to není. Důležitý je výsledek. A ty výsledky jsou a budou. Já vím, že se vám to nebude líbit, no ale s tím už nic neuděláte,“ prohlásil Novák. Jenže nemalé téma si nakonec našel sám. Z pokusu umlčet kritiku médií se stal další doklad toho, jak se politici naučili používat auto jako mobilní televizní studio, i když tím dávají veřejnosti mimořádně špatný příklad.
Reakce sledujících na sebe nenechaly dlouho čekat. Pod videem se začaly objevovat komentáře, které se nesoustředily na vládní reorganizaci, ale na samotné natáčení za volantem. „Policie České republiky, bylo by prosím možné udělat něco s politiky, kteří neustále točí videa při řízení na dálnici a koukají do kamery, namísto na vozovku?“ napsal jeden z diskutujících, přičemž přímo Policii označil. „Tento a Doksanský tak činí neustále. Krom špatného příkladu veřejnosti je to jednoduše nehorázné ohrožování okolí,“ dodal.
Jiní byli ještě ostřejší. „Bezpáteřní hyena Novák natáčí za jízdy autem a nevěnuje se řízení. Burešův dementní agent,“ napsal Luboš Polan. Další komentář šel podobným směrem. „Panečku politik dává příklad jak se chovat při jízdě autem místo sledování provozu točit svá stupidní videa“, konstatoval sarkasticky diskutér. Objevil se i dotaz mířený přímo k možné reakci policie. „Jsem zvědavý, kdy už se na tebe zaměří policie za to natáčení za jízdy,“ napsal další debatér. „Není tohle video vlastně podnětem policii ČR pro nevěnování se řízení během jízdy?,“ přidal jiný diskutující.
Tyto reakce ukazují, jak rychle se může politické sdělení rozpadnout, pokud forma přehluší obsah. Novák chtěl veřejnosti vysvětlit, že se nic zásadního neděje. Místo toho vyvolal otázky, zda poslanec za volantem sám nepředvádí chování, které by v hustém dopravním provozu mohlo přinést problém. V tom je celá situace minimálně humorná. Politik vyzývá média, aby nevyráběla téma, přičemž jim ho sám naservíruje na stříbrném podnose.
Politické video jako řidičský zlozvyk
Natáčení politických videí za volantem se stalo zvláštním symbolem současné politické komunikace hnutí ANO. Auto má zřejmě vyvolávat dojem pracovního nasazení, pohybu, autenticity a přímého kontaktu s lidmi. Politik jede, maká, cestuje, mluví bez papíru a ukazuje, že je pořád v terénu. Jenže tato póza má zcela obyčejnou hranici. Řízení auta není kulisou pro politickou reklamu ani televizním, či podcastovým studiem. Je to činnost, která vyžaduje pozornost, soustředění i ohleduplnost k ostatním účastníkům silničního provozu.
Zde je celý problém Novákova videa. Nejde o to, zda se někomu líbí nebo nelíbí jeho názor na přesun agend, ani o to, zda má pravdu v tom, že některé přesuny mohou být organizačně zvládnutelné. Potíž je v tom, že politik, který se veřejně natáčí za volantem a odvádí pozornost od řízení, dává špatný příklad. Pokud se takové chování normalizuje u veřejně známých lidí, je to odsouzeníhodné.
Zvlášť ironické je, že Novák ve videu vystupuje jako člověk, který poučuje druhé o přehánění a zbytečném vyrábění problémů. V politice však platí jednoduché pravidlo. Kdo chce kárat veřejnost a média, měl by si dát pozor, aby sám současně nevyráběl úplně jiný důvod ke kritice. Novákovi se to zjevně příliš nepovedlo. Obsah o reorganizaci agend překryla otázka bezpečnosti a odpovědnosti za volantem.
Na konci celé věci tak stojí zvláštní paradox. Novák se snažil ukázat, že vláda pracuje, agendy se přesouvají, výsledky budou a média jen hledají drama. Jeho video ukázalo řidičskou lehkovážnost, pohrdání bezpečností na silnici i přecenění vlastní zajímavosti kombinované s pocitem sebedůležitosti. Pokud by stejný monolog natočil v kanceláři, ve Sněmovně nebo na chodníku před ministerstvem, spor by se mohl vést o obsah. Tím, že ho natočil za jízdy, sám nabídl médiím mnohem jednodušší, silnější i hloupější obraz. Poslanec mluví při řízení vozu do kamery, ale oči má mít na silnici.
Protidrogová politika, kterou Novák použil jako jeden z příklad, přitom zaslouží oprávněně náležitou pozornost. Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém má na konci června skončit ve funkci a agenda se má přesunout z Úřadu vlády pod Ministerstvo zdravotnictví. Novou národní koordinátorkou pro péči o duševní zdraví a protidrogovou politiku se má od července stát Dita Protopopová. Vláda chce obě oblasti spojit s argumentem, že duševní zdraví a závislosti spolu úzce souvisejí.
To je samo o sobě téma, které si bezesporu zaslouží věcnou debatu. Ne hysterii, ale ani posměšné mávnutí rukou z auta. Protidrogová politika není okrajová agenda, kterou lze přesunout a pak jen oznámit, že „výsledky jsou a budou“. Týká se prevence, léčby závislostí, bezpečnosti, práce s mladými lidmi, dostupnosti služeb i dlouhodobé koordinace mezi resorty, odborníky, kraji a neziskovým sektorem. Pokud se má měnit její institucionální ukotvení, je nutné klást otázky o tom, kdo přesně ponese odpovědnost, jak bude zachována kontinuita a zda se z odborné agendy nestane jen další položka v resortní reorganizaci.
Video, které přebilo vlastní sdělení
Novákův problém není v tom, že kritizoval novináře. Politici mají právo kritizovat média a média mají právo kritizovat politiky. Potíž je v tom, že se pokusil složitou otázku odbýt stylem „žádné téma to není“ a zároveň zvolil formu, která sama vyvolává oprávněnou kritiku. Tím si zadělal na přesně stejný problém, jaký už veřejnost viděla u jiných politiků. Obsah může být jakkoli míněn jako obhajoba vlády, ale zůstává po něm hlavně obraz poslance, který za jízdy kouká do kamery.
Pokud chtěl Marek Novák sdělit, že přesun agend není žádná katastrofa, mohl to udělat jednoduše. V klidu, mimo volant, bez toho, aby se sám stal symbolem přesně té lehkovážnosti, kterou silniční provoz v osudových momentech neodpouští. Jenže to by ANOposlanec nesměl podlehnout představě, že každá cesta autem je vhodná příležitost k dalšímu politickému marketingovému videu. Tedy, pane poslanče Nováku, téma pro mediální kritiku, jste si vyrobil svým videm úplně sám. Zbytečně.
