Českou delegaci na letošním summitu NATO v Ankaře by podle aktuálního postoje vlády měli tvořit premiér Andrej Babiš, ministr zahraničí Petr Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna. Všichni tři současně potvrdili, že kabinet s účastí prezidenta Petra Pavla v tuto chvíli nepočítá. Hrad ale dává najevo, že otázka složení delegace ještě není definitivně uzavřená a že prezident chce o věci s premiérem dál jednat.
Vláda v posledních dnech dala zřetelně najevo, že na summit NATO chce poslat vlastní tříčlennou sestavu bez hlavy státu. Ministr obrany Jaromír Zůna podobu delegace bez prezidenta potvrdil. „Bylo mi to takto řečeno,“ uvedl pro Českou televizi. Současně vysvětlil, že hlavní odpovědnost za zahraniční politiku podle něj nese především vláda v čele s premiérem. Tím kabinet veřejně potvrdil, že s prezidentem Petrem Pavlem pro červencový summit v Ankaře aktuálně nepočítá.
Stejný směr naznačoval už dříve premiér Andrej Babiš. Ten v polovině března dal najevo, že by se summitu měli účastnit především členové vlády, konkrétně on a ministr zahraničí. Později svůj postoj znovu vysvětloval tím, že právě vládní zástupci mají nést odpovědnost za obhajobu české obranné politiky před spojenci. Podle dřívějších vyjádření premiéra dávají účast jeho a ministra zahraničí smysl právě proto, že mohou partnerům včetně amerického prezidenta vysvětlit české výdaje na obranu a rozpočtové priority vlády.
Ministr zahraničí Petr Macinka byl ve vyjádřeních ještě přímočařejší. Účast prezidenta na summitu odmítl z politických důvodů. „Je logické, že by tam měl jet představitel nebo představitelé vlády, nikoli představitel opozice,“ prohlásil Macinka pro Českou televizi. Tím navázal na svůj dřívější spor s prezidentem Petrem Pavlem i na vyostřenou debatu po nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Právě od té doby se v části vládního tábora objevuje označování prezidenta za politického protivníka kabinetu, což Hrad dlouhodobě odmítá.
Prezident Petr Pavel ale dává najevo, že vláda podle něj celou věc ještě definitivně neuzavřela. Hlava státu zdůraznila, že jednání o složení delegace stále pokračují. „O tom, kdo pojede na summit ještě vedeme diskusi. Samozřejmě je na vládě, aby si členy delegaci vybrala sama,“ řekl pro Českou televizi. Prezident tím zároveň uznal, že kabinet má právo složení delegace určovat, současně ale jasně naznačil, že se s dosavadním postojem vlády neztotožňuje a chce o něm ještě jednat.
Pavel zároveň uvedl, že se snaží s premiérem najít termín osobního setkání, na němž by si oba postoj k summitu vyjasnili. Prezident popsal, že se zatím nedaří sladit kalendáře. „Pokud by nebylo možné žádný termín najít, tak určitě budu Andreje Babiše informovat telefonicky,“ doplnil. Z Hradu současně zaznívá, že prezidentská kancelář spolu s Úřadem vlády hledá možnosti setkání prezidenta s předsedou vlády právě s ohledem na jejich časové možnosti. Hrad tak dál pracuje s variantou, že by se prezident summitu přece jen zúčastnil.
Tento rozpor není nový. Už v lednu začal Petr Macinka veřejně zpochybňovat prezidentovu účast na summitu NATO, a to krátce po ostrém střetu s hlavou státu kvůli Filipu Turkovi. Macinka tehdy svůj postoj formuloval sarkasticky a v podobném duchu se vyjadřuje i nyní. V další citaci, která zazněla pro Deník N, svůj názor zopakoval ještě úsečněji. „Můj názor je dlouhodobě známý. Účast představitele opozice na tomto summitu vládě určitě nedoporučím,“ vysvětlil Macinka. Jeho slova ukazují, že nejde jen o spor o protokol nebo o technické složení delegace, ale o pokračování otevřeného konfliktu mezi Hradem a částí vládní reprezentace.
Prezident naopak trvá na tom, že pro jeho neúčast neexistuje důvod. Už dříve upozornil, že se od nástupu do funkce zúčastnil všech summitů NATO a že nevidí důvod měnit dosavadní praxi. Pavel se podivil i tomu, že se premiér o tématu nezmínil při jejich jednání na Pražském hradě. „Předpokládám, že k takové změně by měl být nějaký pádný důvod, ale já žádný takový zatím nevidím. Budu se o tom rád s panem premiérem bavit,“ pronesl prezident. Tím zároveň připomněl, že otázka účasti hlavy státu na aliančních summitech byla v minulosti běžnou součástí ústavní a politické praxe.
Podle Andreje Babiše letos dává větší smysl vládní zastoupení, a že nynější summit se odehrává v jiné situaci než předchozí alianční setkání, protože Česko bude muset spojencům vysvětlovat konkrétní rozpočtová a bezpečnostní rozhodnutí. Podle Babišových vyjádření byl Pavel na summitech NATO v době, kdy nebylo třeba nic zásadního obhajovat, zatímco nyní by podle premiéra měli Českou republiku reprezentovat právě ti, kdo nesou za vládní politiku přímou odpovědnost.
Z dosavadního vývoje je zároveň patrné, že v české praxi neexistuje jediný pevný model, podle něhož by na summity NATO jezdil vždy jen prezident nebo pouze premiér. První summit po vstupu České republiky do Severoatlantické aliance ve Washingtonu v roce 1999 vedl prezident Václav Havel. Na summitu NATO v Praze v roce 2002 byli přítomni prezident Václav Havel i premiér Vladimír Špidla. Za prezidenta Václava Klause bylo běžné, že se summitu účastnili oba vrcholní představitelé státu. Za prezidenta Miloše Zemana naopak v některých případech vedl delegaci prezident a premiér chyběl. V Madridu v roce 2022 vedl českou delegaci premiér Petr Fiala po dohodě s prezidentem Zemanem. Spor o letošní Ankaru se tak neodehrává v prostoru nějakého jednoho závazného zvyku, ale v rámci politické dohody, kterou je letos zjevně obtížné najít.
V tuto chvíli vláda veřejně preferuje variantu delegace složené z Andreje Babiše, Petra Macinky a Jaromíra Zůny.
