Pražský hotel Clarion se dnes stal místem, kde se Občanská demokratická strana loučí s jednou ze svých nejdelších předsednických kapitol. Po dvanácti letech odchází z čela strany Petr Fiala, bývalý premiér a muž, který ODS provedl obdobím hlubokého pádu i návratu k vládní moci. Kongres, svolaný v atmosféře povolebního vystřízlivění a po odchodu koalice SPOLU z vlády, má rozhodnout o jeho nástupci i o dalším směřování strany, která se znovu ocitla v opozici.
Do čela ODS míří dva kandidáti. Favoritem je dosavadní místopředseda strany Martin Kupka, který získal podporu jedenácti krajských organizací. Proti němu se postavil místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan, jenž sice nezískal otevřenou podporu žádného kraje, přesto se rozhodl vstoupit do souboje o nejvyšší stranickou funkci. Už samotná skladba kandidátů naznačuje, že ODS stojí na rozcestí mezi kontinuitou a snahou o ostřejší obrat.
Kongres zahájil bilanční projev Petra Fialy. Končící předseda v něm uzavřel období, které podle jeho slov patří k nejúspěšnějším v historii strany. Připomněl návrat ODS z politického ústraní, volební vítězství i klíčovou roli při formování pravostředové politiky v Česku. Zároveň zdůraznil, že důvodem jeho odchodu není volební výsledek, ale přesvědčení, že pro zásadní proměnu strany už nemá dostatečný mandát ani důvěru.
Fiala odmítl interpretace, podle nichž by se ODS nacházela v hluboké krizi. Strana si podle něj může problémy způsobit sama, pokud rezignuje na sebereflexi a otevřenou debatu. Připustil, že sněmovní volby nepřinesly výsledek, který by si vedení přálo, zároveň je ale nepovažuje za katastrofu. Podstatnější je podle něj schopnost reagovat na proměněné voličské nálady a politickou konkurenci, která těží z populismu a jednoduchých řešení.
Ve svém projevu se Fiala vymezil vůči návratům k minulým receptům. Budoucnost ODS podle něj neleží v nostalgii ani v opakování postupů z dob, kdy strana dominovala české pravici. Konzervativní politika se podle něj musí vyrovnat s novými výzvami, aniž by ustupovala populistickým tlakům. Za klíčové označil posilování spolupráce demokratických sil, včetně vytváření aliancí a hledání společných průniků. Rozdrobení demokratického prostoru by podle něj vedlo jen k oslabení všech jeho aktérů.
Výraznou pozornost vzbudila Fialova slova o jeho osobních politických plánech. Jasně uvedl, že za dva roky nehodlá kandidovat na prezidenta republiky. Současnou hlavu státu Petra Pavla považuje za dobrého prezidenta a vyjádřil přání, aby ve funkci pokračoval. O možném působení v Senátu hovořil neurčitě, zdůraznil však plnou podporu současnému předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi, kterého označil za klíčovou osobnost ODS na ústavní úrovni.
Ještě před kongresem nebylo zřejmé, koho podpoří všechny krajské organizace. Jihočeská ODS, poznamenaná odchodem hejtmana Martina Kuby ze strany, moravskoslezská organizace a Karlovarský kraj nevydaly žádné usnesení. V jejich vnitrostranických hlasováních nezískal žádný z kandidátů nadpoloviční většinu. Kupka si naopak postupně zajistil podporu ve Středočeském kraji, odkud pochází, i v řadě dalších regionů včetně Prahy, kde se pro něj vyslovil sněm ve středu večer před kongresem. Významným signálem byla také otevřená podpora ze strany samotného Fialy.
Atmosféra kongresu odráží širší debatu o budoucnosti ODS po porážce koalice SPOLU v říjnových sněmovních volbách. Pravostředová koalice, tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, po volbách opustila Strakovu akademii. Novou vládní většinu sestavily subjekty ANO, SPD a Motoristé. Pro občanské demokraty to znamená návrat do opozičních lavic a nutnost znovu definovat vlastní roli v politickém systému.
V Poslanecké sněmovně disponuje ODS sedmadvaceti poslanci. Poslanecký klub nadále vede Marek Benda, místopředsedou dolní komory se stal Jan Skopeček. ODS stojí v čele dvou sněmovních výborů, pro evropské záležitosti a kontrolního. Nejvýše postaveným ústavním činitelem zůstává předseda Senátu Miloš Vystrčil. I tato personální mapa ukazuje, že strana si udržuje vliv na klíčových místech, přestože se nachází mimo vládu.
Kongres má také personální rozměr, který přesahuje volbu předsedy. Delegáti vybírají prvního místopředsedu a další členy vedení. Pokud se seznam kandidátů nezmění, utkají se o post statutárního zástupce předsedy senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Zatímco volba předsedy se podle nominací jeví jako relativně přehledná, souboj o první místopředsednickou pozici slibuje výraznější napětí.
Novinkou kongresu je strukturovaná debata kandidátů s delegáty. Uchazeči o funkce v předsednictvu čelí hodinovému bloku otázek, které mají prověřit jejich názory i schopnost reagovat na kritické podněty z regionů. Vedení strany tím reaguje na volání po větší otevřenosti a zapojení členské základny do klíčových rozhodnutí.
Výraznou změnu ve vedení potvrzuje i seznam těch, kteří se o funkce neucházejí. Vedle Petra Fialy nekandiduje ani dosavadní první místopředseda Zbyněk Stanjura. O pokračování ve vedení neusilují ani poslanci Martin Baxa a Eva Decroix. Pokud se nominace nezmění, nové vedení ODS bude bez ženského zastoupení, což se stalo jedním z kritizovaných aspektů vnitrostranické kultury.
Členská základna ODS čítala ke konci pracovního týdne 10 606 členů. Oproti loňskému listopadu jde o pokles o 114 osob. Podle mluvčího strany Jakuba Skyvy se však eviduje téměř dvě stě zájemců o vstup, jimž se věnují místní organizace. Zájem o členství se objevuje především u mladších lidí, což vedení interpretuje jako signál, že značka ODS má stále potenciál oslovovat nové generace.
Programové rozdíly mezi kandidáty na předsedu se soustřeďují zejména na tempo a hloubku změn. Martin Kupka staví svou kandidaturu na obnově ekonomické důvěryhodnosti ODS. Po zvolení plánuje vytvoření stínové vlády, jejíž členové by měli připravovat konkrétní návrhy a systematicky komunikovat s odbornými institucemi. Kupka zdůrazňuje důraz na tržní ekonomiku a propojení konzervativně-liberálních hodnot s modernizačními ambicemi. Výrazně se hlásí k prozápadní zahraničněpolitické orientaci a odmítá jakékoli úvahy o spolupráci s hnutím ANO, kterou považuje za cestu k oslabení ODS.
Radim Ivan naproti tomu hovoří o ztrátě kontaktu s tradičními voliči. Podle něj se ODS vzdálila lidem, kteří ji dlouhodobě podporovali, a ti dnes hledají alternativy jinde. Ivan prosazuje návrat k výrazně propodnikatelskému profilu a větší zastoupení lidí s přímou zkušeností z byznysu ve vedení strany. Sám se prezentuje jako razantnější a méně kompromisní kandidát, který by dokázal prosadit rychlejší změny nejen v programu, ale i ve vnitřním fungování strany.
Petr Fiala se při příchodu na kongres vyjádřil i k nízkému počtu kandidátů na předsedu. Nepovažuje to za problém, který by svědčil o slabosti strany. ODS podle něj stojí na pevných demokratických pravidlech a není projektem jednoho vůdce ani podnikatelským uskupením. Jako příklady stran s autoritářskými rysy jmenoval hnutí ANO vedené Andrejem Babišem a SPD Tomia Okamury. Zmínil také Motoristy a jejich čelné představitele. Přál si, aby ODS dokázala i nadále uspět a znovu se v budoucnu ujmout odpovědnosti za řízení země.
Mezi hosty kongresu se objevil i bývalý předseda ODS Petr Nečas. Ve svém vystoupení zdůraznil, že ODS zůstane pravicovou a názorově pluralitní stranou, která se opírá o odpovědnost za budoucnost státu. Připomněl zakladatelské principy, na nichž ODS vznikla, a vyjádřil přesvědčení, že právě tyto hodnoty jí umožní obstát i v dalších letech. Další z někdejších lídrů strany Mirek Topolánek se kongresu neúčastní; svůj postoj vysvětlil dřívějším vyjádřením, v němž uvedl, že by musel na delegáty zvýšit hlas.
Politolog Jakub Stauber z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy očekává zvolení Martina Kupky, zároveň však upozorňuje na možnost nečekaných zvratů. Výsledek podle něj může naznačit míru podpory nového předsedy i vnitřní napětí ve straně. Pokud by Kupka získal funkci s těsnou většinou, šlo by o signál, že část ODS žádá výraznější změny. Stauber zároveň poukazuje na rozdílné styly obou kandidátů: Kupka podle něj působí umírněněji a sází na kontinuitu, zatímco Ivan volí ostřejší rétoriku a zdůrazňuje strukturální proměnu strany.
Shoda napříč ODS panuje alespoň v jednom bodě. Strana změnu potřebuje. Spory se vedou o to, jak hluboká má být a jakým směrem se má ubírat. Kongres tak není jen technickou volbou nového vedení, ale také testem schopnosti ODS pojmenovat vlastní slabiny a formulovat odpověď na politickou realitu, v níž čelí silné konkurenci populistických a protestních hnutí.
Rozhodnutí delegátů ukáže, zda se ODS vydá cestou postupné přeměny pod vedením zkušeného politika, nebo zda dá prostor ostřejší kritice vlastního vývoje a razantnějším zásahům do vnitřní struktury. V obou případech platí, že dvanáctiletá éra Petra Fialy se uzavírá a Občanská demokratická strana vstupuje do nové kapitoly své existence.
