Sprej zastrčený v batohu nemusí před komáry a klíšťaty ochránit tak dlouho, jak lidé očekávají. Nový test spotřebitelské organizace dTest odhalil mezi devíti klasickými repelenty výrazné rozdíly, přestože všechny slibují podobnou službu. Nejdéle dokázaly odhánět komáry přípravky s účinnou látkou DEET, které poskytovaly ochranu až devět hodin od nanesení. Dva přírodní repelenty naopak chránily méně než šest hodin. O výsledku nerozhodovala známost výrobce ani velikost balení, ale především použitá látka, její koncentrace a správné nanesení. Repelent navíc není pouze prostředkem proti svědivým štípancům, protože bodavý hmyz může přenášet závažná onemocnění a některé druhy komárů se už objevují také v Evropě.
Zájem o repelenty roste s příchodem teplých měsíců, dovolených, pobytu na chatách, výletů do přírody i večerního posezení venku. Nabídka v obchodech je však nepřehledná a jednotlivé výrobky se liší složením, koncentrací aktivní látky, určením i deklarovanou délkou ochrany. Spotřebitelé přitom často sáhnou po známé značce, nejnižší ceně nebo výrobku s nápadným obalem, aniž by zkontrolovali, co skutečně obsahuje. „Spotřebitelé často vybírají repelent podle ceny nebo reklamy. Ve skutečnosti je mnohem důležitější sledovat účinnou látku a její koncentraci. Ta totiž zásadně ovlivňuje délku a spolehlivost ochrany,“ vysvětlila šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová. Mezi nejčastěji používané látky patří DEET, ikaridin a PMD, jejichž vlastnosti i délka působení se mohou lišit. Vyšší koncentrace přitom obvykle neznamená, že hmyz odpudí razantněji, ale že ochranný účinek vydrží déle.
Repelenty nemají význam pouze kvůli nepříjemnému svědění a zarudnutí po bodnutí. Klíšťata mohou přenášet lymskou boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu, komáři jsou zase přenašeči celé řady infekčních nemocí. Ty bývaly spojovány hlavně s tropickými oblastmi, změny klimatu a šíření invazních druhů však zvyšují jejich význam také v evropských zemích. dTest se proto při laboratorním hodnocení zaměřil na komára tygrovaného, jehož výskyt byl potvrzen i v České republice. Ochrana před bodavým hmyzem tak není důležitá jen na exotické dovolené, ale také při běžném pobytu venku, na zahradě, u vody nebo při cestách do oblastí s vyšším výskytem klíšťat a komárů.
Test zahrnoval devět klasických repelentů prodávaných ve spreji nebo aerosolu. Laboratorní zkoušky vycházely z metodiky doporučované Světovou zdravotnickou organizací a neomezily se pouze na porovnání údajů uvedených na obalu. Dobrovolníci si na předloktí nanesli testovaný přípravek a poté ruku opakovaně vystavovali stovkám speciálně odchovaných a kontrolovaných samiček komára tygrovaného. Laboratoř měřila čas do prvního potvrzeného bodnutí, díky čemuž mohla porovnat skutečnou délku ochrany jednotlivých výrobků. Nejúčinnější přípravky s látkou DEET odolávaly komárům až devět hodin od aplikace. Dva přírodní repelenty skončily na opačném konci hodnocení a jejich ochrana nevydržela ani šest hodin.
Rozdíl několika hodin může být podstatný například při celodenním výletu, táboření nebo večerním pobytu v oblasti s velkým množstvím komárů. Přípravek s kratším účinkem nemusí být automaticky nepoužitelný, vyžaduje však častější opakované nanášení a větší pozornost uživatele. „Naopak přírodní a éterické oleje mohou být sice pro některé uživatele lákavou alternativou, jejich efekt však bývá kratší než u účinnějších syntetických přípravků a vyžadují častější opakovanou aplikaci,“ doplnila Hoffmannová. Označení přírodní navíc samo o sobě neznamená, že je výrobek zcela bez rizika podráždění nebo alergické reakce. Esenciální oleje mohou stejně jako syntetické složky působit citlivým lidem potíže, a proto je nutné respektovat návod i doporučenou četnost použití.
Ani kvalitní repelent neposkytuje neměnnou ochranu od rána do večera bez ohledu na chování uživatele. Vrstva přípravku se oslabuje potem, koupáním, utíráním ručníkem i třením pokožky o oblečení. Člověk, který se koupe, sportuje nebo se silně potí, proto může potřebovat další nanesení dříve, než uvádí nejvyšší deklarovaná doba účinku. „Aby repelent opravdu působil tak, jak má, je důležité dodržovat pokyny výrobce, zejména doporučené dávkování a intervaly opakované aplikace. Ochranná vrstva se postupně oslabuje potem, koupáním nebo mechanickým otěrem o oděv,“ zdůraznila Hoffmannová. Slabý účinek tak nemusí vždy znamenat nekvalitní výrobek, ale také příliš malé množství přípravku, vynechaná místa na kůži nebo opomenutí dalšího nanesení.
Větší dávka ovšem automaticky neznamená lepší ochranu a repelenty nejsou určené k dlouhodobému, pravidelnému a intenzivnímu používání bez ohledu na okolnosti. Aktivní složky mohou dráždit oči a pokožku, některé syntetické i přírodní látky mohou vyvolat alergickou reakci. Přípravek nepatří na poraněnou nebo podrážděnou kůži ani do okolí očí a úst. Zvláštní opatrnost je nutná u dětí, pro které nemusejí být vhodné všechny výrobky ani stejné koncentrace účinných látek jako pro dospělé. Rodiče by měli kontrolovat věkové omezení na obalu a vybírat pouze přípravky určené pro konkrétní věkovou kategorii. Nadměrná dávka může u dítěte zvyšovat riziko nežádoucích účinků, aniž by odpovídajícím způsobem prodloužila ochranu.
Při nákupu proto nestačí porovnat cenu za mililitr nebo zvolit největší balení. Základními údaji jsou název účinné látky, její koncentrace, doporučený způsob použití a informace o tom, proti kterému hmyzu má přípravek chránit. Výrobek určený především proti komárům nemusí nabízet stejnou ochranu proti klíšťatům a naopak. Rozhodující je také počet povolených aplikací, věkové omezení a upozornění výrobce týkající se citlivé pokožky. Deklarovanou dobu ochrany je potřeba vnímat společně s podmínkami použití, protože voda, pot a otěr mohou účinek zkrátit.
Pozornost si zaslouží také samotné označení výrobku. Vedle skutečných repelentů se v obchodech prodávají spreje s přírodními vůněmi nebo přípravky nabízené jako doplněk pro pobyt venku, které svým obalem ochranu proti hmyzu pouze naznačují. Nemusejí však být schválené jako biocidní přípravky a jejich účinek nemusel projít oficiálním ověřením. „Na trhu se objevují různé přípravky pro pobyt v přírodě nebo spreje s přírodními vůněmi, které sice mohou odpuzování hmyzu naznačovat, ale nejsou schválené jako biocidní přípravky a jejich účinnost nebyla oficiálně ověřena. Spotřebitelé by proto vždy měli hledat výslovné označení, že jde o repelent,“ shrnula Hoffmannová.
Repelent by zároveň neměl zůstat jedinou ochranou při pobytu v místech s větším množstvím bodavého hmyzu. V oblastech s vyšším výskytem klíšťat pomáhá oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, pevná obuv a důkladná kontrola těla po návratu z přírody. U komárů mohou ochranu doplnit moskytiéry, vhodné oblečení a omezení pobytu venku v čase jejich největší aktivity. Kombinace více opatření snižuje závislost na jediné vrstvě přípravku, která se může potem, vodou nebo třením rychleji oslabit. Ani repelent, který v laboratorní zkoušce vydržel devět hodin, proto nezbavuje uživatele nutnosti sledovat pokyny na obalu a přizpůsobit další aplikaci podmínkám, v nichž se pohybuje.
