Výběr školního batohu pro dítě na prvním stupni není jen otázkou barvy, obrázku na přední kapse nebo udávaného objemu. Batoh bude dítě nosit téměř každý všední den, často s učebnicemi, sešity, penálem, svačinou i lahví s pitím. Spotřebitelská organizace dTest proto prověřila šestnáct modelů určených pro žáky prvního stupně základní školy. Laboratorní zkoušky se zaměřily na konstrukci, pohodlí, odolnost, voděodolnost, praktičnost i viditelnost. Výsledek není jednoznačně špatný, ale ani uklidňující. Žádný z testovaných batohů nezískal nejlepší známku, většina obstála dobře nebo uspokojivě a největší slabiny se ukázaly tam, kde rodič při běžném nákupu často spoléhá jen na pohled: při dešti, za horší viditelnosti a při každodenním nošení.
Do testu se dostaly batohy pro děti, které s nimi teprve začínají školní docházku nebo navštěvují nižší ročníky základní školy. Vedle měření v laboratoři je hodnotily také děti ve věku šest až osm let. Batohy zkoušely s nákladem o hmotnosti přibližně dva a čtyři kilogramy, tedy se zátěží odpovídající běžnému školnímu dni. Posuzovaly pohodlí, odvětrávání zad, stabilitu při chůzi, nastavení popruhů, otevírání kapes i praktičnost. Právě dětské hodnocení je u školních batohů důležité, protože výrobek může na papíře působit pevně a prostorně, ale dítěti nemusí dobře sedět, může se mu špatně otevírat nebo se při chůzi posouvat nízko na zádech.
Rozsah testování popsala šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest Hana Hoffmannová. „Do testu jsme zařadili 16 výrobků určených pro první stupeň základní školy. Laboratorní zkoušky doplnilo praktické hodnocení dětí ve věku šest až osm let, které batohy vyzkoušely s nákladem o hmotnosti přibližně dva a čtyři kilogramy. Posuzovaly pohodlí, odvětrávání zad, stabilitu při chůzi, nastavení popruhů, otevírání kapes i celkovou praktičnost,“ přiblížila Hoffmannová. Výběr školního batohu tak podle testu nemá stát jen na tom, kolik litrů výrobce uvádí na štítku nebo zda se dítěti líbí potisk. Rozhoduje také tvar zad, šířka a nastavitelnost popruhů, přístup do kapes, držení batohu při pohybu a možnost nosit školní věci bez zbytečného nepohodlí.
Nejlepší známku si modely nevysloužily
V hodnocení pohodlí a každodenní použitelnosti se ukázalo několik slabých míst. Některé batohy měly horší odvětrávání zad, jiné se dětem hůře otevíraly nebo seděly příliš nízko i tehdy, když byly popruhy nastavené na minimální délku. U malých dětí přitom špatné posazení batohu rychle ovlivní to, jak se jim nosí a zda náklad zbytečně netáhne ramena nebo záda. Dítě také potřebuje batoh samo otevřít, najít sešit, vyndat svačinu a znovu jej zavřít, aniž by bojovalo se zipem, přezkou nebo špatně přístupnou kapsou.
Hodnocení dětských testerů shrnula Hoffmannová. „Problémy se objevily u horšího odvětrávání zad, obtížnějšího otevírání hlavní kapsy nebo nízkého posazení batohu i při nastavení minimální délky popruhů,“ uvedla. Podstatné je, že nejde o drobnosti viditelné až po letech používání. Jsou to vlastnosti, které dítě pozná hned po nasazení a které mohou rodiče odhalit už v obchodě, pokud batoh nenechají jen prohlédnout zvenčí, ale dají jej dítěti skutečně vyzkoušet.
Lepší výsledky přinesla zkouška pevnosti. Každý batoh dostal šest kilogramů zátěže a absolvoval dvacet tisíc cyklů simulujících intenzivní chůzi. Laboratoř sledovala švy, přezky, výztuhy, popruhy, držadla i zipy. V této části většina modelů obstála. Šest batohů získalo velmi dobrou známku a všechny zavírací mechanismy zůstaly po zkouškách funkční. Rodiče se tedy nemusí obávat, že by běžný školní batoh po několika týdnech automaticky selhal ve švech nebo přestal zavírat. Pevnost však byla jen jednou z částí testu a dobrý výsledek v ní neznamená, že batoh ochrání obsah před vodou nebo že dítě bude za šera dobře vidět.
Deštěm neprošlo pět batohů
Nejhorší zprávy přinesla voděodolnost. Batohy byly vystaveny půlhodinovému simulovanému dešti a zkoušela se také odolnost dna proti vodě. Právě tady část výrobků narazila. Pět modelů dostalo za voděodolnost nejhorší známku. U tří z nich dTest upozornil, že vodu propouštěly velmi snadno: Bagmaster Lumi 24 C Dinosaurus, Stil Junior Giraffe a Bagmaster Alfa 21 A. Pro školní batoh je to významná slabina, protože déšť neohrožuje jen látku batohu, ale hlavně sešity, učebnice, pracovní listy, penál nebo elektroniku, pokud ji dítě nosí.
Na riziko upozornila Hoffmannová při popisu zkoušky. „Batohy jsme vystavili půlhodinovému simulovanému dešti a následně jsme zkoušeli také odolnost dna proti vodě. Pět výrobků dostalo za voděodolnost nejhorší známku. Bagmaster Lumi 24 C Dinosaurus, Stil Junior Giraffe a Bagmaster Alfa 21 A propouštěly vodu velmi snadno. Bez pláštěnky by tak při pořádném lijáku mohly být učebnice a sešity v ohrožení,“ doplnila Hoffmannová. Pláštěnka na batoh proto není jen doplněk pro přehnaně opatrné rodiče. U části modelů může rozhodnout o tom, zda dítě po cestě do školy přinese suché učebnice, nebo mokrý obsah aktovky.
Voděodolnost přitom nelze spolehlivě odhadnout podle vzhledu. Pevnější materiál, větší objem nebo výraznější konstrukce ještě neznamenají, že švy, zipy a dno odolají dešti. Školní batoh se navíc často pokládá na zem, na mokrou dlažbu, do sněhu nebo na špinavou podlahu v šatně. Dno proto musí snášet nejen mechanickou zátěž, ale také vlhkost. Pokud se voda dostane dovnitř spodem, nestačí, že přední část batohu působí na první pohled odolně.
Reflexní prvky nestačily skoro u všech
Další slabou částí testu byla viditelnost. U školního batohu nejde jen o pohodlí a ochranu obsahu, ale také o bezpečnost dítěte na cestě do školy a zpět. Reflexní prvky a signální barvy mohou dítě zviditelnit při špatném světle, v šeru, za deště nebo v místech, kde přechází silnici. Laboratoř proto sledovala rozsah reflexních prvků a ověřila viditelnost batohů ve světle automobilových světlometů ze vzdálenosti padesáti a sta metrů.
Výsledky byly slabé. Jediným batohem se signálními fluorescenčními barvami byl Oxybag Premium Light – Vlk, ani tento model však nesplnil požadované dvacetiprocentní pokrytí přední plochy. Všechny ostatní modely v této části získaly nedostatečnou známku. U batohů Stil Junior Giraffe a LEGO Ninjago zajistily reflexní prvky viditelnost na padesát metrů, ze vzdálenosti sta metrů však rozpoznatelné nebyly. To je problém hlavně v zimních měsících a ráno, kdy děti chodí do školy za horšího světla.
Viditelnost přitom patří k vlastnostem, které rodiče mohou při nákupu snadno podcenit. Batoh může mít jeden nebo dva reflexní proužky, ale jejich umístění a plocha nemusí stačit. Důležité je, aby byly prvky viditelné zepředu, zezadu i z boku, protože dítě se v provozu nepohybuje jen jedním směrem k autům. Signální barvy a reflexní materiály nejsou ozdoba navíc, ale součást bezpečnostní výbavy. Pokud batoh v této části neobstojí, může být nutné doplnit jej reflexními přívěsky, pásky nebo dalšími prvky na oblečení.
Údaj o objemu nemusí říct, co se do batohu vejde
Při výběru se podle dTestu vyplatí batoh dítěti vyzkoušet. Rodič by měl zkontrolovat, zda dobře sedí, má snadno nastavitelné popruhy a pokud možno také nastavitelný hrudní pás. Důležitá je odolnost proti dešti, bezpečné držadlo a kvalitní uzavírání. Výrobce by měl uvádět hmotnost prázdného batohu i objem vnitřního prostoru. Právě hmotnost je podstatná ještě před naplněním. Těžký prázdný batoh ubírá prostor pro skutečný školní náklad a dítě pak nosí zbytečně vyšší váhu každý den.
Samotný údaj o objemu však nemusí mnoho napovědět. Test sledoval, co se do batohů reálně vejde: penál, svačinový box, láhev, sešity i objemnější školní potřeby. Některé modely nabízely prostoru dostatek, jiné se po naplnění větší zátěží dostaly téměř na hranici kapacity. Rozdíl mezi dvěma batohy se stejným nebo podobným udávaným objemem tak může být v praxi značný. Záleží na tvaru hlavní komory, členění kapes, šířce otvoru, umístění lahve i tom, zda se věci skládají přehledně, nebo se v batohu tlačí na sebe.
Dobrou zprávou je alespoň snadnost čištění. Všechny testované modely získaly v této části velmi dobrou známku. U školního batohu jde o praktickou vlastnost, protože děti jej pokládají na zem, nosí v něm svačiny, lahve a výtvarné potřeby a znečištění je spíše otázkou času než výjimkou. „Některé lze podle výrobce prát také v pračce, vždy je však třeba respektovat doporučený způsob údržby. V těchto případech to bývá program ručního praní,“ dodala Hoffmannová.
