Nemocnice a domovy pro seniory by měly před každým létem připravit povinné plány pro zvládání extrémních veder, obce by mohly vést dobrovolné registry osamělých a zdravotně ohrožených lidí a při vysokých teplotách je samy kontaktovat. Piráti chtějí také síť veřejných ochlazovacích míst, větší podporu renovací budov, venkovní stínění, zelené střechy a více vody a zeleně ve městech. Strana představila soubor opatření, který má Česko lépe připravit na stále častější vlny horka, a současně kritizuje vládu Andreje Babiše za omezování peněz určených na ochranu před dopady klimatické změny.
Jedním z hlavních návrhů je změna přístupu k lidem, kteří jsou při vysokých teplotách nejzranitelnější. Piráti odmítají stav, kdy se od osamělého seniora nebo člověka se zdravotním postižením očekává, že si v krizové situaci sám zjistí, kam zavolat a kde hledat pomoc. „Když přijde vlna veder, nejde jen o to, že je nám nepříjemně. A je úplně mimo, aby stát jen čekal, že si zvládnete pomoct sami. Vedro není zkouška individuální odpovědnosti. Musíme mít systém, který nejohroženější lidi aktivně vyhledá a nabídne jim pomoc,“ uvedla pirátská expertka na sociální oblast a poslankyně Hana Ančincová.
Domovy pro seniory, zařízení se zvláštním režimem a nemocnice by podle pirátského návrhu musely mít před každou letní sezonou připravený konkrétní plán ochrany před horkem. Dokument by měl stanovit, jak zařízení kontroluje teplotu v budovách a pitný režim klientů či pacientů, kde jsou dostupné ochlazované prostory a jak personál postupuje při několikadenních vedrech nebo při výpadku elektřiny. Stát by měl současně pomáhat s financováním venkovního stínění, chlazení a dalších úprav, které snižují přehřívání budov.
Druhou částí návrhu jsou dobrovolné registry lidí ohrožených horkem, inspirované například francouzským modelem. Senior, člověk se zdravotním postižením nebo osaměle žijící člověk by se do registru přihlásil dobrovolně. Jakmile by přišla výstraha před extrémními teplotami, obec by věděla, koho má kontaktovat, a podle konkrétní situace by mohla nabídnout dovoz vody nebo jídla, pomoc terénní sociální služby či převoz do klimatizovaného prostoru.
Ančincová upozorňuje, že nynější systém přesouvá příliš velkou část odpovědnosti právě na lidi, kteří mohou mít v krizové situaci nejmenší možnost pomoc aktivně hledat. „Představa, že osmdesátiletý člověk žijící sám v rozpáleném bytě musí při čtyřicítkách sám zjišťovat, kam se obrátit, je špatně. Systém má fungovat obráceně: přijde výstraha, obec ví, kdo může být v ohrožení, zavolá mu a nabídne konkrétní pomoc,“ popsala poslankyně.
Piráti chtějí současně rozšířit pohled na zdravotní následky veder. Nejde podle nich pouze o kolapsy, dehydrataci nebo problémy lidí se srdečními a dalšími chronickými nemocemi. Vysoké teploty mohou zhoršovat také psychický stav, zvlášť u lidí, kteří už s duševním onemocněním žijí. Strana proto požaduje systematický sběr dat o dopadech veder na duševní zdraví a začlenění této problematiky do krizových plánů.
Poslankyně Barbora Pipášová připomněla také nedostatek spánku při tropických nocích a možná rizika spojená s některými léky. „Vedro nedává zabrat jen tělu, ale i hlavě. Když se několik nocí pořádně nevyspíte, jste unavenější, podrážděnější a hůř zvládáte běžný stres. A to se ještě prohlubuje u lidí, kteří už trpí duševními nemocemi,“ uvedla. Česko podle ní systematicky nesleduje, kolika lidem vysoké teploty psychický stav zhoršují. Stát by proto měl začít tato data sbírat a více informovat pacienty i pečující o tom, že některé léky mohou v horku zdravotní rizika zvyšovat.
Velkou část opatření Piráti směřují také k budovám. Nechtějí zavádět jednotnou normu, která by například každému oknu předepsala konkrétní typ žaluzie, ale požadují, aby se při nové výstavbě i rekonstrukcích počítalo nejen se zimou a spotřebou energie, nýbrž také s letním přehříváním.
Architektka a pirátská poslankyně Veronika Kovářová proto prosazuje kombinaci izolací, venkovního stínění a zeleně na budovách. „Nechceme stavebnictví zatěžovat další samoúčelnou normou, že každé okno musí mít přesně předepsanou žaluzii. Potřebujeme ale, aby se při stavbě a renovaci domů počítalo s tím, že mají dobře fungovat nejen v zimě, ale i v tropickém létě. Kvalitní izolace, venkovní stínění, zelené střechy nebo fasády pomáhají v zimě šetřit energii a v létě udržet uvnitř snesitelnou teplotu,“ popsala.
Piráti proto chtějí znovu posílit financování komplexních renovací budov včetně programu Nová zelená úsporám. Vedle energetických úspor má stát více podporovat venkovní žaluzie, stínicí prvky, zelené střechy a fasády nebo další zásahy, které omezují přehřívání interiérů. Podle strany má být výhodou právě spojení obou efektů: kvalitně upravená budova spotřebuje méně energie v zimě a současně poskytne snesitelnější podmínky při vysokých letních teplotách.
Část změn přitom podle Pirátů nemusí čekat na rozsáhlé stavební investice. Obce mohou opravovat veřejná pítka, při největším horku zpřístupňovat lidem vhodné klimatizované veřejné budovy a vytvářet síť ochlazovacích míst. Využít by se mohly například knihovny, kulturní domy, komunitní centra nebo zařízení pro seniory. Smyslem je nabídnout lidem, kteří doma nemají možnost prostor ochladit, bezpečné místo alespoň na nejteplejší část dne.
Změnit se má také přístup k městské zeleni. Podle návrhu nestačí pouze vysadit strom a vykázat ho jako klimatické opatření. Zeleň musí mít podmínky k tomu, aby město skutečně ochlazovala. Piráti proto zmiňují omezení bezmyšlenkovitého sekání trávníků, ochranu vzrostlých stromů, novou výsadbu, dešťové zahrádky nebo květnaté pásy. Zadržování vody a stín mají být součástí běžného plánování veřejného prostoru, nikoli doplňkem přidaným až po dokončení projektu.
Poslanec Martin Šmída připomněl, že Česká republika už adaptační plány má a hlavním problémem podle Pirátů není nedostatek dokumentů, ale jejich uvádění do praxe. „Plány na přizpůsobení Česka změně klimatu už dávno máme. Vláda je ale musí skutečně začít plnit. S řadou opatření můžeme začít hned. Dlouhodobě pak musíme města i krajinu měnit tak, aby lépe zadržovaly vodu, poskytovaly stín a méně se přehřívaly,“ sdělil.
Strana chce proto obnovit finanční podporu adaptačních strategií měst a obcí a hlavně jejich realizace. Místní plány mohou například předem určit, kterou zeleň je třeba při suchu prioritně zalévat, odkud zajistit vodu při delším suchém období nebo kde vytvářet modrozelenou infrastrukturu. Ta propojuje vegetaci s hospodařením s dešťovou vodou tak, aby srážky co nejdéle zůstávaly v území a městský prostor se dokázal přirozeně ochlazovat.
Stejný princip chtějí Piráti uplatňovat také mimo města. Vedle stromů, keřů a městských vodních prvků požadují obnovu mokřadů, říčních niv a přirozených koryt. Cílem je zadržet více vody v krajině a zmírnit současně dopady sucha i extrémních teplot.
Šmída upozornil, že odkládání adaptačních opatření podle Pirátů pouze zvýší budoucí náklady. „Čím dřív začneme, tím méně budeme muset následky počítat na lidských životech, veřejných rozpočtech a trpící krajině,“ dodal.
