Návrat elektronické evidence tržeb by podle Pirátů neměl dopadnout na lidi, kteří si drobným podnikáním pouze doplňují rodinný rozpočet. Strana proto ve Sněmovně navrhuje výjimku pro část živnostníků vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Týkat by se měla začínajících podnikatelů a lidí, jejichž příjmy v předchozím zdaňovacím období nepřesáhly 400 tisíc korun, pokud nemají zaměstnance ani spolupracující osoby. Piráti tvrdí, že bez podobného rozlišení zatíží stát dalšími povinnostmi rodiče na rodičovské, seniory, studenty nebo zaměstnance s několika zakázkami ročně, aniž by tím získal odpovídající částku na daních.
Poslanecká sněmovna se zákonem o obnovení EET znovu zabývá v situaci, kdy vláda systém představuje jako jeden z nástrojů lepšího výběru daní a ozdravení veřejných financí. Piráti samotný boj proti daňovým únikům nezpochybňují, odmítají však, aby stát jedním plošným pravidlem zacházel stejně s velkou firmou, běžným podnikatelem a člověkem, který si vedle zaměstnání nebo péče o dítě přivydělá několika menšími zakázkami. Podle strany by takový přístup nepřinesl pouze evidenci tržeb, ale také nutnost pořizovat odpovídající technické řešení, seznamovat se s dalšími povinnostmi a věnovat čas administrativě, jejíž přínos může být u nejmenších příjmů zanedbatelný.
Pirátská poslankyně Vendula Svobodová upozornila, že návrh v nynější podobě nerozlišuje dostatečně mezi podnikáním jako hlavním zdrojem obživy a drobným přivýdělkem. „Piráti dlouhodobě podporují férové podnikatelské prostředí a boj proti daňovým únikům. Současně ale stát nesmí kvůli výběru daní zbytečně zatěžovat ty nejmenší podnikatele další administrativou,“ uvedla. Největší slabinu vládního návrhu vidí v tom, že povinnost může zasáhnout také lidi, kteří podnikání nebudují jako rozsáhlejší výdělečnou činnost, ale používají ho pouze jako doplněk příjmů domácnosti.
Svobodová mezi typickými příklady uvedla rodiče na rodičovské dovolené, seniory a zaměstnance s vedlejší živností. „Největší problém návrhu vidíme v tom, že dopadá i na lidi, kteří podnikáním pouze doplňují rodinný rozpočet. Typicky rodiče na rodičovské, senioři nebo lidé, kteří mají vedle svého zaměstnání drobnou živnost,“ řekla. V těchto případech podle ní může být poměr mezi výší evidovaných příjmů a novými povinnostmi zcela nevyvážený. Člověk, který několikrát do roka upeče dort na objednávku, opraví sousedům počítač, fotografuje rodinné oslavy nebo prodá vlastní výrobky, by musel řešit systém určený také pro podnikatele s násobně většími obraty.
Pirátský návrh má proto rozšířit okruh lidí, na které by se EET nevztahovala. Podmínkou má být vedlejší samostatná výdělečná činnost bez zaměstnanců a spolupracujících osob. Výjimku by dostali také začínající podnikatelé a živnostníci, jejichž příjmy za předchozí zdaňovací období nepřekročily hranici 400 tisíc korun. Strana tím chce omezit situace, kdy člověku s nízkým obratem přibudou stejné evidenční povinnosti jako zavedenému podnikateli, přestože jeho činnost má pro veřejné rozpočty jen omezený význam.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib zdůraznil, že zákon má rozlišovat podle rozsahu podnikání, nikoli pouze podle toho, zda člověk přijímá evidovanou platbu. „Naším cílem je, aby stát rozlišoval mezi velkými podnikatelskými subjekty a lidmi, kteří si podnikáním jen přivydělávají,“ uvedl. Podle něj nelze po člověku s několika zakázkami ročně automaticky požadovat investice do nového systému a plnění dalších administrativních povinností, jestliže náklady a časová zátěž mohou být v nepoměru k jeho výdělku.
„Nechceme, aby byli kvůli několika zakázkám ročně nuceni pořizovat nové systémy a řešit další povinnosti. Chceme chránit drobné podnikání, které mnoha rodinám pomáhá zvládat rostoucí životní náklady,“ doplnil Hřib. Piráti tak návrh nestavějí jako obecné odmítnutí evidence, ale jako ochranu nejmenších forem podnikání, které mohou domácnostem pomáhat uhradit část běžných výdajů. Nová povinnost by podle nich mohla některé lidi od přivýdělku odradit nebo je přimět drobnou činnost úplně ukončit, přestože nejde o oblast, z níž by stát mohl očekávat zásadní rozpočtové výnosy.
Spor se týká také tvrzení vlády, že obnovení EET přinese významnou pomoc veřejným financím. Svobodová upozornila, že kabinet současně připravuje daňové úlevy a další změny, které mohou část očekávaných příjmů z evidence znovu odčerpat. Vládní argumentace podle ní zdůrazňuje miliardy, které mají přijít díky lepšímu výběru daní, ale méně už mluví o výdajích a úlevách, jimiž kabinet tento přínos oslabí.
„Vláda prezentuje EET jako recept na ozdravení veřejných financí, ale realita je podstatně střízlivější. Sama počítá s tím, že současně rozdá miliardy korun na daňových úlevách a dalších změnách, které s EET vůbec nesouvisejí,“ uvedla Svobodová. Piráti tím zpochybňují obraz evidence jako jednoduchého nástroje, který automaticky přinese státnímu rozpočtu vysoké čisté příjmy. Podle jejich výhrady nestačí vyčíslit očekávané peníze vybrané navíc, pokud vláda ve stejné době schválí jiné kroky, jimiž významnou část těchto prostředků znovu rozdělí.
Svobodová vládní postup spojila také s předvolebními sliby a výdajovými opatřeními. „Ve výsledku tak velkou část očekávaného přínosu sama vymaže. Pokud chceme mluvit o odpovědném hospodaření, nestačí slibovat miliardy na příjmech a současně je ještě předem rozdávat na předvolebních dárečcích,“ řekla. Z pohledu Pirátů proto není hlavním měřítkem úspěchu počet lidí zapojených do evidence ani celkový objem zaznamenaných plateb. Rozhodující má být skutečný přínos pro rozpočet po odečtení nákladů státu, nákladů podnikatelů a dalších změn, které vláda s daňovou politikou spojuje.
Navrhovaná hranice 400 tisíc korun má vytvořit poměrně jasné oddělení drobného přivýdělku od podnikání ve větším rozsahu. Neznamenala by obecnou výjimku pro všechny malé živnostníky, protože vedle výše příjmů by museli splnit také další podmínky. Nesměli by mít zaměstnance ani spolupracující osoby a jejich podnikání by muselo být vedlejší činností. Piráti tím chtějí zabránit tomu, aby se výjimka stala únikovou cestou pro větší podnikatelské subjekty, a současně ochránit lidi, u nichž může být požadavek na plnou evidenci zbytečně tvrdý.
Návrh míří především na skupiny, pro něž není samostatná výdělečná činnost hlavním zaměstnáním. Rodič na rodičovské může prodávat vlastní výrobky, senior poskytovat drobné služby a zaměstnanec si vedle práce přivydělávat řemeslem, doučováním nebo tvůrčí činností. Jejich postavení se liší od podnikatele, který má provozovnu, zaměstnance a pravidelné vysoké tržby. Piráti tvrdí, že pokud zákon tento rozdíl ignoruje, stát si kvůli relativně malému daňovému výnosu vytvoří další skupinu lidí zatížených povinnostmi, kontrolami a technickými požadavky.
Strana současně odmítá výklad, podle něhož každá výjimka automaticky oslabuje boj proti krácení daní. Podle jejího návrhu má stát soustředit kontrolní a evidenční kapacitu tam, kde lze očekávat významnější objem tržeb a skutečné riziko citelných úniků. Zahrnutí lidí s několika zakázkami ročně podle Pirátů může na papíře rozšířit dosah systému, ale nemusí odpovídat efektivnímu využití veřejných prostředků ani času finanční správy.
Pirátská pozice tak spojuje souhlas s výběrem daní s požadavkem přiměřenosti. Stát podle ní nemá rezignovat na kontrolu tržeb, ale musí rozlišovat, koho kontroluje, jaké povinnosti mu ukládá a jaký výsledek za tuto zátěž získá. Stejná pravidla pro velké subjekty a lidi s nízkým vedlejším příjmem mohou působit formálně spravedlivě, ve skutečnosti však dopadají mnohem tvrději na člověka, pro něhož představují náklady na systém a čas věnovaný administrativě významnou část výdělku.
„Právě pro ně představuje další administrativa zbytečnou zátěž, která státu nepřinese odpovídající přínos,“ shrnula Svobodová dopad na rodiče, seniory a lidi s vedlejší živností. Piráti proto chtějí, aby se hranice odpovědného výběru daní neurčovala pouze počtem zapojených podnikatelů, ale také tím, zda stát kvůli několika zakázkám ročně nevytváří více povinností než skutečných příjmů. „Stát má vybírat daně efektivně, ale zároveň férově a s respektem k veřejným rozpočtům,“ dodala.
