Kabinet Andreje Babiše po týdnech vyčkávání, monitoringu a veřejných výzev oznámil přímý zásah do trhu s pohonnými hmotami. Kvůli vysokým cenám paliv vláda od 8. dubna zastropuje marže distributorů na 2,50 koruny za litr benzinu i nafty, současně sníží spotřební daň u nafty tak, aby se daňová úleva promítla do ceny o 2,35 koruny na litr, a ministerstvo financí začne každý den vyhlašovat maximální přípustnou cenu. Opatření přichází po období, kdy vláda tvrdila, že situaci sleduje, jednala s distributory a spoléhala na tlak a monitoring, zatímco ceny dál rostly. Teprve teď kabinet sáhl k regulaci, kterou ještě v předchozích dnech sám rámoval jako mimořádný a krajní krok.
Vláda o souboru mimořádných opatření rozhodla na zvláštním jednání věnovaném situaci na trhu s pohonnými hmotami. Premiér Andrej Babiš po něm na tiskové konferenci oznámil, že kabinet po vyhodnocení vývoje cen, marží a stavu zásob dospěl k závěru, že samotné výzvy směrem k distributorům a dosavadní monitoring trhu už nestačí. „My jsme samozřejmě tu situaci monitorovali a vyhodnocovali od vzniku toho konfliktu,“ řekl Babiš na tiskové konferenci. Současně dodal, že vláda sledovala marže a že „i když na počátku toho konfliktu byly v normě, tak se postupně ukázalo, že začaly být nepřiměřené“. Hlavním krokem je podle něj regulace marží, kterou ministerstvo financí provede cenovým výměrem. Maximální přípustná marže obchodníků bude činit 2,50 koruny na litr u benzinu i nafty, přičemž současně dojde ke snížení spotřební daně u nafty. V přepočtu včetně DPH má toto snížení daňové zátěže představovat 2,35 koruny na litr. U benzinu se spotřební daň měnit nebude a zůstane na úrovni 12,84 koruny na litr, zatímco u nafty nyní činí 9,95 koruny. Kabinet zároveň oznámil, že od 7. dubna odpoledne začne ministerstvo financí každý den zveřejňovat maximální přípustnou cenu pro následující den, přičemž samotná účinnost opatření začne ve středu 8. dubna. Vláda tím poprvé přešla od veřejného tlaku na distributory k přímému zásahu do cenotvorby.
Rozhodnutí přichází v situaci, kdy se ceny paliv v Česku od začátku března prudce zvedaly. Podle dat společnosti CCS se nejprodávanější benzin Natural 95 v úterý prodával v průměru za 41,60 koruny za litr a nafta za 48,33 koruny za litr. Oproti konci února to znamenalo přibližně osmikorunový nárůst u benzinu a zhruba patnáctikorunový nárůst u dieselu. Vývoj je spojen s konfliktem na Blízkém východě, růstem cen ropy a s výkyvy na mezinárodních trzích. Premiér na tiskové konferenci zdůraznil, že kabinet s distributory jednal a snažil se nejprve situaci řešit tlakem. „Vyzývali jsme distributory a taky jsme s nimi dvakrát jednali,“ uvedl na dnešním brífinku Babiš. Podle něj sice po vládních výzvách došlo alespoň na D1 a hlavních tazích ke snížení ceny nafty asi o dvě koruny, kabinet to ale za dostatečné řešení nepovažoval. „Dospěli jsme k názoru, že je potřeba udělat nějaké systémové zásadní opatření,“ prohlásil premiér. Tím se zároveň uzavírá několik týdnů trvající fáze, kdy vláda do vývoje přímo nezasáhla.
Ještě 20. března bylo zjevné, že zatímco některé evropské země už začaly na růst cen reagovat konkrétními kroky, česká vláda zůstávala v pozici pozorovatele. Itálie v té době sahala po opatřeních, která měla ceny pohonných hmot přímo zlevnit, ve Španělsku se diskutovalo o zásahu do DPH, zatímco český kabinet dál hovořil o sledování situace. Tento kontrast byl v domácí debatě viditelný o to více, že ceny v Česku mezitím rostly rychleji a vláda místo konkrétního rozhodnutí nabízela především veřejné apely na obchodníky. O to výrazněji dnešní rozhodnutí působí jako obrat. Není to krok, který by navazoval na dlouhodobě oznámenou strategii. Naopak potvrzuje, že kabinet Andreje Babiše se k regulaci posunul až ve chvíli, kdy předchozí postup nepřinesl hmatatelný výsledek a kdy se cenový vývoj stal politicky i ekonomicky obtížně obhajitelným.
V uplynulých dnech byla vládní komunikace postavená hlavně na obrazu premiéra, který osobně objíždí čerpací stanice, natáčí videa, veřejně upozorňuje na ceny a vyzývá distributory, aby situaci nevyužívali. Tento způsob komunikace zabíral ve veřejném prostoru pozornost, jenže sám o sobě nepředstavoval řešení. To se ukázalo právě ve chvíli, kdy dál pokračoval růst cen ropy na světových trzích a kdy už vláda musela přiznat, že bez zásahu do marží a bez současné daňové úpravy vývoj nezastaví. Babiš to na tiskové konferenci řekl bez většího uhýbání: „Regulace marží samozřejmě musí jít společně se snížením spotřebních daní. Pokud bychom snížili spotřební daň a neregulovali marže, tak to celé nemá žádný smysl.“ Právě tím kabinet výslovně popsal logiku dnešního balíčku. Už nejde jen o výzvy k odpovědnému chování trhu, ale o přiznání, že stát chce vynutit, aby se daňová úleva skutečně promítla do cen pro konečné zákazníky.
Podoba opatření ukazuje, že vláda zvolila kombinaci tří propojených kroků. Prvním je zastropování marží obchodníků na 2,50 koruny za litr, a to plošně pro benzin i naftu. Druhým je snížení spotřební daně pouze u nafty, protože právě diesel podle kabinetu představuje z hlediska dopravních nákladů a zásobování citlivější položku. Třetím prvkem je denní vyhlašování maximální přípustné maloobchodní ceny. Ministryně financí Alena Schillerová na tiskové konferenci vysvětlila, že nepůjde o prosté administrativní stanovení pevné ceny od stolu, ale o výpočet založený na průměru velkoobchodních indexů firem Čepro, Orlen a MOL a na denních burzovních kotacích. „Technicky to bude probíhat tak, že každý všední den bude ve věstníku ministerstva financí a pak na hlavní stránce mf.gov.cz stanovena maximální přípustná maloobchodní cena,“ řekla Schillerová na dnešní tiskové konferenci. Dodala, že se cena spočítá tak, že se „vezme průměr velkoobchodních indexů firem Čepro, Orlen a MOL a denní kotace burzovní organizace Platts, včetně spotřební daně, plus maximálně 2,50 Kč marže plus DPH“. Tato cena bude vyhlašována vždy den předem ve 14 hodin a bude představovat strop pro následující den; pokud některý prodejce nabídne cenu nižší, může ji zachovat.
Od monitoringu a výzev k cenovému výměru
Podrobnosti, které na tiskové konferenci zazněly, současně ukazují, že vláda se snaží svůj obrat opřít o konkrétní administrativní mechanismus a o data z ministerstva financí. Schillerová výslovně řekla, že hranice 2,50 koruny na litr nevznikla nahodile. „Vyšli jsme z historických analýz ministerstva financí, kdy v roce 2022 se monitorovaly skutečné marže denně po dobu půl roku,“ uvedla. Podle ní byly tyto podklady upraveny o inflaci a cílem bylo „eliminovat extrémy, na které v minulém týdnu nakonec upozornil i pan premiér“. Výsledkem je jednotná maximální přípustná marže pro benzin i naftu, která se nebude vztahovat na prémiová paliva. Ministryně zároveň zdůraznila, že stát nechce úplně potlačit cenovou soutěž, ale vymezit hranici, nad kterou už se ceny nebudou moci dostat. „Je to maximální možná, abychom nechali nějakou pružnost tomu trhu, ale současně, abychom osekali extrémy,“ řekla Schillerová v odpovědi na dotaz novinářů.
Na dotaz novinářů Schillerová uvedla, že vláda neplánuje jít se změnou daně do Parlamentu, ale využije postup, který připouští zákon o cenách a daňový řád při mimořádných událostech. Současně zdůraznila, že vláda musí zůstat v intencích evropské směrnice a snížit daň jen do té míry, kterou evropská harmonizace dovoluje. K tomu na tiskové konferenci řekla: „My toto efektivní snížení daňové zátěže o 2,35 koruny, to je myšleno ta minimální sazba, kterou podle Evropské unie můžeme snížit spotřební daň, včetně DPH.“ Tento detail je důležitý i proto, že kabinet tím reaguje na dřívější debaty o jiných typech daňových zásahů, například o snížení DPH. Premiér dnes výslovně řekl, že „nějaké nápady se snižováním DPH nedávají smysl, protože samozřejmě by to zůstalo u těch distributorů“. Vláda se tak současně vymezuje vůči dřívějším návrhům, které se v debatě objevovaly bez současné regulace marží.
Kabinet zároveň nezůstal jen u okamžitého opatření obecné povahy, ale hned oznámil i další legislativní krok. Schillerová uvedla, že vláda ji pověřila připravit návrh zákona, který umožní regulovat marže a potažmo ceny pohonných hmot operativně nařízením vlády i do budoucna. „Současně mě vláda pověřila na dnešním jednání předložit zákon, který umožní v budoucnu všem vládám regulovat marže a potažmo ceny nařízením vlády operativně,“ řekla ministryně financí. Dodala, že návrh chce předložit na jednání vlády 13. dubna a prosadit ve stavu legislativní nouze tak, aby současná operativní opatření obecné povahy mohl už od konce dubna nahradit standardnější právní rámec. Tato část oznámení je politicky významná: vláda už nemluví jen o jednorázovém zásahu kvůli aktuálním cenám, ale o vytvoření mechanismu, který by mohla využít i jakákoli další vláda při příští krizové situaci.
Pro vládu je celý balíček současně způsobem, jak argumentovat, že nevolí jen politicky efektní, ale podle svých slov také vyvážené řešení. Schillerová mluvila o „vyváženém koktejlu“, který má fiskální dopad zhruba jednu miliardu korun za měsíc, přičemž v dubnu kvůli pozdější účinnosti odhadla dopad asi na 800 milionů korun. „Tyto kroky umožní dodržet schválený deficit, ale zároveň ve svém komplexu pomohou jak domácnostem, tak firmám, dopravě, zemědělcům a celé ekonomice naší země,“ uvedla. Současně zdůraznila, že jednotlivá opatření nelze vytrhnout z celku. „Je to balíček, který zabere jedině jako celek. Nemá smysl prostě dělat to odděleně,“ řekla Schillerová. Tím zároveň kabinet předjímá budoucí kritiku: bude-li jedno z opatření zpochybňováno, vláda už dopředu říká, že celek stojí právě na jejich kombinaci.
Významnou roli v dnešním oznámení hraje i to, jak vláda celý zásah rámuje v širším evropském kontextu. Premiér i vicepremiér Karel Havlíček opakovaně mluvili o nekoordinovaných národních krocích a o tom, že jednotlivé státy si „dělají, co chtějí“. Babiš k tomu na tiskové konferenci řekl: „Je to nekoordinované, je to špatně.“ Současně popsal dopady různých zásahů v okolních zemích a mluvil o tom, že příhraniční čerpací stanice v některých zemích „vyschly“. Havlíček pak navázal tvrzením, že ve střední Evropě vznikl „poměrně vysoký zmatek“ a že na evropské úrovni bylo kritizováno, pokud některé státy bez předchozích konzultací zásadně mění DPH, zavádějí dvojí ceny nebo omezují množství. Podle Havlíčka bylo naopak doporučeno „důsledně kontrolovat marže“ a případné snižování spotřebních daní dělat pouze tam, kde současně dojde k zastropování marží. Vláda tím dnešní opatření představuje jako reakci, která se podle ní snaží vyhnout extrémům viděným jinde a která má zachovat dostupnost pohonných hmot.
Ceny, zásoby a změna postoje petrolejářského sektoru
Právě otázka dostupnosti hrála na tiskové konferenci důležitou roli. Babiš i Havlíček upozorňovali, že vedle cenového tlaku vláda současně řeší i fyzické zásobování trhu. Premiér připomněl, že stát od 1. dubna půjčil ze státních hmotných rezerv 100 tisíc tun ropy kvůli odstávce v kralupské rafinerii a že kabinet jednal s Orlenem o tom, aby se odstávku podařilo zkrátit. „Já chci jenom ubezpečit naše spoluobčany a samozřejmě i firmy a celé naše hospodářství, že to je to klíčové, co my děláme,“ řekl Babiš s tím, že nejdůležitější je dostatek hmot. Havlíček pak mluvil o tom, že situace ve střední Evropě není jednoduchá, protože je zablokovaná Družba, komplikovaná je podle něj doprava přes Adrii a současně probíhá údržba na ropovodu TAL. Oba členové vlády tak spojili cenový zásah s argumentem, že kabinet současně pracuje i na tom, aby paliv bylo na trhu dost.
Dostupnost se stala jedním z hlavních protiargumentů i v debatě o riziku, že regulace povede k nedostatku. Na dotaz, zda se vláda neobává scénáře podobného Maďarsku v roce 2022, Schillerová odpověděla záporně a současně doplnila, že generální ředitel Čepra byl dnešnímu jednání přítomen a že kabinet si nechal „cvičně“ spočítat, jaká by maximální cena vypadala, kdyby systém platil už dnes. „Dneska by byl ten strop na naftu 46 korun 43 haléřů, kdyby to dnes platilo,“ uvedla. Současně otevřeně řekla, že stát nedokáže ovlivnit samotný vývoj burzy a mezinárodních cen ropy, ale chce „zbrzdit ten nárůst, zbrzdit ty dopady“. Ministryně také připomněla, že opatření bude vynutitelné, kontrolu provede specializovaný finanční úřad a za porušení hrozí sankce. „Jsou tam poměrně i velké sankce pro ty, kteří by nerespektovali tu maximální cenu,“ řekla Schillerová a následně upřesnila, že může jít až o milion korun. Tím vláda poprvé detailněji popsala nejen samotný mechanismus, ale i nástroje vynucení. Už nejde jen o apel na firmy, aby se chovaly odpovědně, ale o regulaci podpořenou kontrolou a sankčním režimem.
Na vývoj posledních dnech je možné navázat i přes postoje samotného odvětví. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu ve středečním stanovisku ještě před dnešním rozhodnutím vlády zdůrazňovala, že trh s pohonnými hmotami v České republice zůstává stabilní a že tržní mechanismy fungují. Asociace současně prohlašovala, že její členové při tvorbě cen budou postupovat obezřetně a odpovědně, budou usilovat o udržení marží na nejnižší ekonomicky udržitelné úrovni a nebudou využívat současné situace k neodůvodněnému navyšování obchodních marží. V témže prohlášení ale zároveň varovala, že administrativní zásahy do cenotvorby by mohly vést k narušení trhu a negativním dopadům na dostupnost i kvalitu služeb. Jinými slovy: ještě ve středu asociace hájila tržní prostředí, připouštěla mimořádnost situace, ale současně před zásahy státu varovala.
Dnešní reakce ČAPPO už je výrazně jiná. Asociace uvedla, že bere na vědomí rozhodnutí vlády přijmout mimořádná opatření, rozumí snaze zmírnit dopady současné situace na spotřebitele i ekonomiku a že pokud vláda dospěla k závěru, že jsou regulatorní kroky nezbytné, považuje zvolený model za nejvhodnější z dostupných variant. Současně deklarovala připravenost úzce spolupracovat na implementaci opatření tak, aby jejich dopad na trh byl co nejefektivnější a aby nedošlo k narušení dostupnosti pohonných hmot ani kvality služeb. Z textu dnešního prohlášení je patrné, že sektor přijal novou realitu a místo přímého sporu s vládou se soustředí na to, aby zásah zůstal dočasný a průběžně vyhodnocovaný. Pro celé téma je tento posun důležitý: ukazuje, že v několika dnech došlo nejen k obratu ve vládním postoji, ale i ke změně tónu na straně petrolejářského průmyslu. To, co bylo ještě ve středu předmětem varování, je dnes prezentováno jako model, s nímž je asociace připravena spolupracovat.
Tato změna postoje zároveň zpětně osvětluje, jak se vyvíjela debata o maržích. Vláda v posledních dnech opakovaně tvrdila, že monitoring odhalil případy nepřiměřených marží, zejména u některých jednotlivých provozovatelů. Schillerová na dnešní tiskové konferenci vysvětlovala, že stát nechce trestat všechny stejně a že v řadě menších čerpacích stanic takto vysoké marže nejsou. „My víme z těch průzkumů, které máme, že nám některé společnosti, zejména D1, ulítly,“ řekla ministryně. Současně dodala, že na trhu je „celá řada menších čerpacích stanic, které nedosahují takové marže“, a právě proto vláda stanovuje maximální možnou hranici, nikoli jednotnou povinnou marži pro všechny. Kabinet tím říká, že jeho cílem není zcela zrušit cenovou soutěž, ale zastavit extrémní odchylky, které podle vlády v některých místech vznikly.
Obrat vlády uzavírá týdny improvizace a otevírá novou fázi zásahů
Dnešní rozhodnutí proto nelze číst izolovaně. Je výsledkem vývoje, který začal už před několika týdny prudkým růstem cen po vypuknutí nové mezinárodní krize, pokračoval sérií vládních výzev a veřejných vystoupení a nyní končí přiznáním, že kabinet musí jít dál než jen k monitoringu a mediálním apelům. Vláda sama tuto časovou osu dnes na tiskové konferenci připomínala. Babiš řekl, že problém monitoruje od začátku konfliktu a že jej kabinet „vyřešil za 39 dnů“, zatímco v roce 2022 podle něj podobná situace trvala 83 dnů. Tím se premiér snažil ukázat, že současný postup je rychlejší. Jenže právě porovnání s posledními týdny ukazuje, že kabinet Andreje Babiše se k dnešnímu kroku nedostal přímo a bez otálení. Nyní, když je zřejmé, že tento model vývoj cen neobrací, přistoupil k tomu, co nyní představil jako systémové řešení.
Z fakt, která kabinet představil, zároveň vyplývá, že vláda se snaží současné rozhodnutí ukotvit jako dočasné, ale zároveň obnovitelné. Opatření obecné povahy mají zatím platit od 8. dubna do konce měsíce, poté se vláda podle Schillerové znovu podívá na situaci a rozhodne, co dál. „Je to na měsíc, takže my koncem měsíce se podíváme, jaká je situace, a podle toho budeme reagovat,“ uvedla ministryně financí. Současně ale kabinet připravuje zákon, který by mu umožnil v regulaci kdykoli pokračovat jednodušší cestou. Tato dvojkolejnost je důležitá: na jedné straně vláda veřejnosti i sektoru říká, že jde o mimořádný zásah na omezenou dobu, na druhé straně si vytváří nástroj, který podobný zásah přemění do budoucna na snáz použitelnou pravomoc.
V rovině bezprostředních dopadů bude pro veřejnost rozhodující, jak se nové kroky promítnou do cen od 8. dubna a zda vláda skutečně dosáhne toho, co dnes slibuje. Samotný kabinet už připouští, že výsledek nebude záviset jen na domácím rozhodnutí. Babiš dnes na tiskové konferenci také mluvil o vlivu mezinárodních událostí a o tom, že trhy reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Celkově tu cenu určuje, pokud to tak můžu říct, a je to pravda, pan prezident Trump promluvil včera a samozřejmě ty burzy okamžitě reagují,“ řekl premiér. I proto vláda staví svůj zásah jako nástroj, který má hlavně omezit extrémy a vynutit promítnutí daňové úlevy do maloobchodních cen, nikoli jako krok, který sám o sobě odstraní všechny vlivy globálního trhu. Právě v tom se dnešní řešení liší od prosté politické rétoriky minulých dnů. Tentokrát už vláda nepředkládá jen výzvu nebo kritiku, ale konkrétní vzorec, sankce, termín účinnosti a právní postup.
