Radek Vondráček se rozhodl hrát tvrdého žalobce minulé vlády, jenže v přímém přenosu České televize narazil na problém, který se v politice ANO opakuje s únavnou pravidelností: když se marketingová obžaloba potká s věcnou oponenturou, zůstane z ní jen póza a couvání. Vondráček před debatou sdílel video, v němž se pustil do minulé vlády způsobem, který měl působit jako zásadní politické obvinění.
Ve skutečnosti šot připomínal spíš scénu z levného thrilleru. Hudba béčkové produkce má dodat dramatičnosti a výraz ve tváři má váhu větám, které by bez kulisy zněly jako výkřiky v tunelu. „Obvinění Pavla Blažka v bitcoinové kauze je velmi závažná zpráva, protože závěr je, jaká parta nám tu vládla poslední čtyři roky,“ rozohnil se ve videu Vondráček. „Když si k tomu připočtete Dezimetr, tak dostáváte přímo mafiánskou strukturu. Petr Fiala chtěl být světový. Povedlo se mu to. Je to ostuda,“ hlásal Vondráček v klipu. Styl, kdy se složitá kauza zredukuje na slovo „parta“ a přimíchá se „mafiánská struktura“ ukazuje spíš snahu vyrobit emocionální obraz než nabídnout právně poctivou argumentaci.
Reakce pod Vondráčkovým spotem se neobešly bez výhrad. „Novodobý Kléma a Babišův a.ál.í alpinista,“ napsal diskutér Miroslav. „T.l fakt mluvíte o mafiánech? A co páníček, ten nebude vydán? A co miliardy, už vrátil?,“ přidala zpěvačka Linda Finková. „To je zajímavé, že obviněný premiér vám nevadí. A vy jste lhal a vyhrožoval moderátorovi v přímém přenose. Větší pokrytectví snad už ani neexistuje,“ napsal další z komentujících. Když člověk z hnutí Andreje Babiše začne rozdávat lekce o mafiánských strukturách, čistotě politiky a veřejné ostudě, musí počítat s tím, že se část veřejnosti zeptá, zda náhodou nestojí na mimořádně tenkém ledě. A Vondráček na něj vstoupil s takovou jistotou, že bylo jen otázkou času, kdy se propadne.
Vyhrocená debata v České televizi následně ukázala, že problém není jen v přepjatém videu, ale i v samotném způsobu, jakým Vondráček zachází s fakty. V diskusi proti němu stála Eva Decroix, která se nenechala vtáhnout do jeho mlhy náznaků, polopravd a politických zkratek. Vondráček se pokusil vyvolat dojem, že tehdejší ministryně měla v bitcoinové kauze jakýsi politický úkol, a rovnou naznačil, že šlo o snahu, aby se věc nedostala přes volby. „To je automatický předpoklad, že orgány činné v trestním řízení dělají, co mají. Že to mohly dělat o několik měsíců dřív a že paní ministryně měla jasný úkol – bitcoin do voleb nesmí projít,“ řekl Vondráček. Jde o větu, která má u televizního diváka zanechat podezření, i když sama o sobě nestojí na doloženém faktu.
Decroix na to reagovala bez obalu. „Pane kolego, ale lžete. Prosím, když chcete uvádět takové údaje… Před chvilkou jste říkal, že jste právník a mluvíte s nejvyššími justičními špičkami. Tak se tak prosím také chovejte,“ odpověděla. Následně se Vondráčkovi začalo argumentačně poněkud nedařit. Ne proto, že by Decroix mluvila hlasitěji, ale proto, že ho donutila vrátit se od politického kouře k právní realitě. Vondráček se pokusil tvrdit, že chápe, že se jí jeho slova nelíbí, jenže Decroix mu vzala i tuto únikovou cestu. „Protože vy víte, že lžete,“ kontrovala. Když Vondráček následně prohlásil, že nemluví k ní, ale k divákům České televize, dostal odpověď, která přesně vystihla podstatu celé výměny: „A právě proto nechci, abyste lhal.“ Ledově pronesená věta vystihla pointu. Politik mluvící k divákům, má nést odpovědnost za přesnost. Pakliže se obrací na veřejnost, nemá se dopouštět zavádějících obvinění. Jako právník nemá předstírat, že neví, co může a nemůže dělat ministr spravedlnosti.
Vondráček se poté pokusil debatu přenést k nákladům auditu a dalším otevřeným otázkám. „Ať si diváci uvědomí, že jsme vynaložili z našich peněz určitě tři miliony korun, když si vzpomínám na audit. Následně jsme se na základě žádosti státního zástupce ani nedozvěděli výsledky,“ řekl. „Je tam strašně moc otevřených otázek, o kterých jsme nevěděli. Kolik vlastně těch bitcoinů bylo, jaký k tomu byl přístup, jestli jsme se opravdu nemohli vyhnout tomu, že jsme vynaložili přes 40 milionů za kurzovní rozdíl, abychom nějakým způsobem urovnali ten marasmus, který tam vznikl,“ pokračoval výčtem pochybností místopředseda hnutí ANO. Množství otázek samo o sobě však ještě není důkazem. Decroix tentokrát tuto hru odmítla hrát podle Vondráčkových pravidel.
Vondráček poté přitvrdil. „Trvám na tom, že v té době jste byla místopředsedkyní ODS. Šetřila jste bývalého kolegu z ODS a podle toho to vypadalo,“ řekl. Zde již nešlo o ostrou politickou polemiku, nýbrž tvrzení, které narazilo na základní logiku právního státu. Decroix se okamžitě ohradila. „Nešetřila. Co myslíte slovem šetřila?“ zeptala se. Následně Vondráčkovi připomněla něco, co by právník a bývalý předseda Sněmovny měl vědět. „Pokud použijete slovo, že ministryně, ať už já, nebo kdokoliv jiný, šetřila svého kolegu, tak evidentně lžete prokazatelně v živém vysílání. Vy víte, že ministryně nemůže nic vyšetřovat. Jestli toto překročíme, tak možná to funguje v té vaší politizaci justice, o které hovoří váš pan premiér. Ale rozhodně ne v mém právním světě a rozhodně ne v právním státě,“ reagovala bývalá ministryně spravedlnosti na Vondráčkova obvinění ostře.
Vondráček se v tu chvíli pokusil uhnout k formě. „Já nepotřebuju ta složitá souvětí,“ uvedl. Jenže místo aby tím Decroix shodil, otevřel jí prostor k nejpřesnějšímu zásahu celé debaty. „Oni jsou hrozně jednoduchá. Ale mě teda překvapuje, že vy jako právník nezvládnete složitá souvětí,“ rýpla si Decroix. Právník ANO, který před chvílí mluvil o justici, šetření a trestní kauze, najednou tvrdí, že nepotřebuje složitá souvětí. Jenže právo se ze složitých souvětí skládá. Ústava, zákony, rozsudky, stanoviska státního zastupitelství, procesní pravidla, odpovědnost ústavních činitelů, to všechno není svět jednovětých sloganů do videa s dramatickou hudbou. Pokud politik-právník záměrně mlží v tom, kdo vyšetřuje a kdo nevyšetřuje, pak problém není v délce souvětí.
Decroix Vondráčka v debatě nepřebila dojmem, ale věcnou korekcí. Nenechala ho utéct do marketingového prostoru, kde se dá všechno smíchat dohromady: bitcoin, Blažek, Dezimetr, Fiala, ODS, volby, audit, miliony, „parta“, „mafiánská struktura“. Vracela ho k tomu, co přesně říká a zda to odpovídá realitě. Když Vondráček použil slovo „šetřila“, donutila ho čelit tomu, co tím vlastně tvrdí. To je pro politiky zvyklé na monology do kamery odzbrojující. V monologu si aktér nastaví hudbu, tempo i pointu, v debatě s připraveným oponentem musí odpovídat.
Po debatě Decroix pokračovala i na sociální síti a její komentář byl stejně ostrý jako vystoupení v televizi. „Právníci hnutí ANO jsou platní jako stěrače u ponorky. Ministr v jejich světě vyšetřuje. Politici podle nich rozhodují o vině či nevině. Ukazují tenhle mindset u Babiše. Občas se prořeknou i jinde. Z právního státu si dělají utěrku kolem pusy a z justice rohožku na svou špínu,“ napsala a sdílela video, kde ji Vondráček obvinil, že jako tehdejší místopředsedkyně ODS měla šetřit stranického kolegu Pavla Blažka. Nejde o to, že se dva politici pohádali v televizi. Jde o to, že bývalý předseda Sněmovny a právník použil zavádějící formulaci, a když byl konfrontován, začal se vymlouvat na složitost souvětí.
Nakonec musel couvnout. Poté, co mu Decroix několikrát zopakovala, že politik nemůže vyšetřovat, zda byl, či nebyl spáchán trestný čin, Vondráček připustil: „Dobře, nebyl jsem úplně přesný.“ To je věta, která by si zasloužila vystavit do vitríny české politické komunikace. „Nebyl jsem úplně přesný“ totiž v překladu často znamená: řekl jsem něco, co neobstálo, ale nechci přiznat, že jsem veřejnost zaváděl. Vondráček nejdřív vytvoří dojem, že Decroix jako ministryně „šetřila“ kolegu, pak je donucen uznat, že to nebylo přesné. Jenže mezitím už věta zazněla. Část publika ji slyšela. Účel byl splněn. Tak funguje politika náznaku: vypustit, zamlžit, ustoupit o centimetr, ale ponechat pach podezření ve vzduchu.
Vondráček v České televizi nenarazil na „složitá souvětí“, nýbrž na fakt, že pokud se politik pokouší něco podsouvat a soupeř je připravený fakty, pak manipulace neobstojí . Jakmile řekne, že ministryně „šetřila“ kolegu, podsouvá politický motiv bez důkazu. Pokud hovoří o „partě“ a „mafiánské struktuře“, aniž by rozlišoval mezi obviněním konkrétních osob a kolektivním očerněním celé vlády, nedělá právní analýzu, ale politickou špínu. Pakliže se následně brání tím, že nepotřebuje složitá souvětí, prozrazuje o sobě více, než chtěl.
