Vláda Andreje Babiše podle KDU-ČSL zaměstnává veřejnost konfliktem s prezidentem Petrem Pavlem, zatímco prosazuje změny, které mohou oslabit veřejnoprávní média, rozpočtovou odpovědnost i odborné fungování státu. Lidovci podporují prezidentovu kompetenční žalobu kvůli sporu o zastoupení České republiky na summitu NATO a odmítají převod financování České televize a Českého rozhlasu přímo pod státní rozpočet. Kabinet podle nich místo dohody předvádí dětinské politické divadlo, zanedbává bezpečnostní zájmy země a agresivními útoky na nezávislé instituce zakrývá vlastní hospodářskou neschopnost.
Spor o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře podle lidovců nikdy nemusel přerůst v otevřený ústavní konflikt. Vláda měla dost času dohodnout se s hlavou státu na podobě českého zastoupení, vyjasnit si rozdělení rolí a navenek vystupovat jako kabinet, který chápe význam spojeneckého jednání v době zásadních změn evropské bezpečnosti. Místo toho nechala neshodu vyhrotit až do okamžiku, kdy prezidentovi nezbyla jiná možnost než obrátit se na Ústavní soud. Předseda KDU-ČSL Jan Grolich proto kompetenční žalobu nepovažuje za prezidentův rozmar ani za zbytečnou eskalaci osobního sporu, ale za očekávatelnou reakci na postup kabinetu, který se rozhodl dlouhodobou ústavní zvyklost změnit bez dohody s hlavou státu. „Kompetenční žaloba je očekávatelný krok. Vláda si moc dobře uvědomuje, že by svůj krok udělala špatně, v rozporu s Ústavou, a brání výkonu funkce prezidenta republiky. Proto to tak dlouho odkládala. Nejedná se o dovolenou last minute, kterou můžete řešit na poslední chvíli. Je to závažná věc a tento summit bude pro Českou republiku důležitý a nebude jednoduchý. Proto bychom měli využít kompetence prezidenta republiky,“ uvedl Grolich. Lidovci tím odmítají vládní snahu vydávat konflikt za organizační otázku, v níž kabinet pouze určuje složení delegace. Rozhodnutí vyřadit prezidenta ze summitu zasahuje podle nich do ústavního postavení hlavy státu a současně oslabuje české zastoupení, protože Petr Pavel má z působení v čele Vojenského výboru NATO zkušenosti, kontakty a autoritu, které by Česká republika měla ve vlastním zájmu využít.
Chování kabinetu označuje KDU-ČSL za dětinské a trapné divadlo, které si země v současné bezpečnostní situaci nemůže dovolit. Summit NATO není stranickou konferencí ani příležitostí k domácímu vyřizování účtů mezi Strakovou akademií a Pražským hradem. Má řešit obranu členských států, další směřování Aliance, vztahy se spojenci a schopnost Evropy reagovat na nové hrozby. Česká republika by proto měla přijet s jednotným postojem, jasným mandátem a nejsilnějším možným zastoupením. Vláda však podle lidovců dala přednost demonstraci moci vůči prezidentovi a vytvořila dojem země, jejíž vrcholní představitelé nejsou schopni základní dohody ani v otázkách národní bezpečnosti. Kabinet se navíc nemůže vymlouvat na nedostatek času, protože termín summitu byl znám dlouho dopředu a konflikt nevznikl několik hodin před odletem. Vedení vlády jej nechalo narůstat, odmítalo ustoupit a až do posledních dnů udržovalo nejistotu, kdo bude Českou republiku zastupovat. Kompetenční žaloba je proto podle KDU-ČSL důsledkem vládního selhání, nikoli jeho příčinou. Rozhodnutí Ústavního soudu má vyjasnit pravidla také pro další vlády a prezidenty, aby účast hlavy státu na významných mezinárodních jednáních nezávisela na momentálních osobních vztazích a síle parlamentní většiny.
Hlasité spory kolem summitu současně odvádějí pozornost od zásahů, které mohou mnohem hlouběji proměnit fungování českého státu. Lidovci mezi ně řadí plánované zrušení koncesionářských poplatků a převedení České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Vládní představitelé změnu obhajují modernizací systému, odkazy na zahraniční modely a potřebou účinnější kontroly hospodaření. KDU-ČSL však upozorňuje, že samotný způsob financování nelze oddělit od politického prostředí, v němž má fungovat. Veřejnoprávní média mají kontrolovat vládu, přinášet informace o jejích rozhodnutích, otevírat nepříjemná témata a dávat prostor kritickým hlasům. Pokud budou jejich příjmy přímo záviset na každoročním rozhodnutí kabinetu a Sněmovny, získají politici silný nástroj, kterým mohou vytvářet ekonomický tlak bez jediného otevřeného příkazu redakci. Místopředseda KDU-ČSL František Talíř odmítá argument, že kabinet pouze přebírá fungující západní řešení. „Je potřeba se vždy dívat na realitu. Vláda sice mluví o západních modelech financování, ale reálně kopírují to, jak je to na východ od nás. Zatímco mluví o tom, jak je třeba být efektivní, tak se brání dát do Ústavy jakékoliv pojistky. A to je ten problém. Kolegové z SPD říkají, že nejdříve chtějí kontrolovat finance a potom také obsah. Přesně proto budeme bránit nezávislost veřejnoprávních médií všemi prostředky. Pro nás je naprosto červenou linií převod veřejnoprávních médií přímo pod státní rozpočet. Voláme po potřebě diskuze, stejně jako ředitelé ČT a ČRo a odborníci,“ upozornil Talíř.
Lidovci neodmítají debatu o kontrole hospodaření České televize a Českého rozhlasu ani o dlouhodobě udržitelném systému jejich financování. Za nepřijatelný považují postup, v němž si vláda nejdříve stanoví politický cíl, následně jej označí za odborně vyřešený a všechny výhrady odbude tvrzením, že veřejnoprávní instituce nechtějí šetřit. Talíř kritizuje zejména premiérův způsob vedení diskuse, který podle něj nespočívá v otevřeném jednání s řediteli obou médií, odbornou veřejností, opozicí a ústavními právníky, ale ve vytvoření úzkého politického kruhu složeného ze zástupců vládní většiny. „Jaká je realita? Diskuze podle premiéra Babiše vypadá tak, že on prohlásí sám sebe za nějakou komisi společně s Patrikem Nacherem a společně s nějakými podržtaškami z Motoristů a SPD. Takhle podle nás diskuze v západních demokraciích opravdu nevypadá,“ dodal. KDU-ČSL tím upozorňuje na rozpor mezi vládními slovy o modernizaci a metodou, která předem vylučuje skutečnou veřejnou kontrolu zamýšlených změn. Odborná diskuse nemůže spočívat v tom, že premiér se svými koaličními partnery oznámí hotové řešení a následně vyzve ostatní, aby je přijali. U médií veřejné služby, jejichž nezávislost patří mezi základní demokratické pojistky, musí být součástí změny pevná ochrana před politickým zneužitím, dlouhodobá předvídatelnost financování a pravidla, která nebude možné měnit podle toho, zda se vládě líbí aktuální zpravodajství.
Obavy lidovců zesilují veřejná prohlášení představitelů SPD, podle nichž má po kontrole financí následovat také kontrola obsahu. Takový přístup odhaluje, že část vládní většiny nechápe Českou televizi a Český rozhlas jako nezávislé instituce sloužící veřejnosti, ale jako organizace, které by se měly odpovídat politické moci také za podobu vysílání. Kontrola hospodaření je legitimní požadavek, kontrola redakčního obsahu ze strany vlády nebo koaličních poslanců však znamená překročení hranice mezi demokratickou odpovědností a politickým ovládnutím médií. KDU-ČSL proto označuje převod příjmů pod státní rozpočet za červenou linii, protože ekonomická závislost vytváří podmínky, v nichž lze později požadovat personální změny, omezování kritických pořadů nebo ústup od témat, která jsou kabinetu nepříjemná. Lidovci v této souvislosti varují před slovenskou a maďarskou cestou, kde útoky na nezávislá média doprovázely změny pravidel, personální zásahy a soustředění rozhodovací moci do rukou vládních politiků.
Jan Grolich upozorňuje, že financování veřejnoprávních médií není jedinou oblastí, v níž kabinet zasahuje do demokratických a odborných pojistek státu. „Upozorňujeme na to, že nejde pouze o destabilizaci financování veřejnoprávních médií. Máme tu zákon o rozpočtové odpovědnosti, který je předložen v takové variantě, aby destabilizoval náš státní rozpočet. Dále jsou tu například návrhy služebního a nominačního zákona. A my na tiskovkách musíme řešit nějakou mlhu a netémata, která nesouvisí s podstatou toho, jak se řídí stát,“ zdůraznil. Lidovci vnímají jednotlivé návrhy jako součást širšího politického směru, v němž vláda oslabuje pravidla omezující její moc, uvolňuje prostor pro stranické zásahy do státní správy a snižuje ochranu veřejných financí. Změny služebního zákona mohou zjednodušit výměnu odborných úředníků za politicky spolehlivé lidi, oslabení nominačních pravidel může otevřít cestu k obsazování státních firem podle koaličních dohod a rozvolnění rozpočtové odpovědnosti umožní kabinetu rychleji zadlužovat zemi. Každý návrh lze veřejnosti představit jako samostatnou technickou úpravu. Jejich společným následkem však podle KDU-ČSL může být stát, v němž vládu kontroluje méně nezávislých institucí, odborné řízení ustupuje politické poslušnosti a náklady dnešních rozhodnutí se přesouvají na další generace.
Výrazné konflikty s prezidentem a veřejnoprávními médii podle lidovců zároveň zakrývají hospodářskou slabost kabinetu. První místopředseda KDU-ČSL Benjamin Činčila tvrdí, že agresivita vlády vůči institucím roste úměrně tomu, jak málo dokáže nabídnout v ekonomice. „Nás hodně štve, že čím méně je vláda schopná v ekonomických otázkách a čím hůře se chová v hospodářství, tím agresivnější je vůči ČT, ČRo, panu prezidentovi, ale i vůči institucím, jako je Česká národní banka. Kvůli své neschopnosti v ekonomických oblastech pak agresivně útočí na všechny státní instituce okolo. Je to naprosto stejná situace, jakou vidíme na Slovensku nebo jakou zažívali občané v Maďarsku,“ řekl Činčila. Namísto vysvětlování rozpočtové politiky, konkrétních reforem a zdrojů pro financování vládních slibů tak kabinet vytváří nové nepřátele. Jednou je jím prezident, podruhé Česká televize, Český rozhlas, Česká národní banka nebo odborníci kritizující ekonomické návrhy. Veřejná pozornost se soustředí na osobní výměny, ostré výroky a konflikty, zatímco zásadní hospodářská rozhodnutí zůstávají mimo hlavní debatu.
Činčila v této souvislosti kritizuje fiskálně-strukturální plán předložený ministryní financí Alenou Schillerovou. Podle lidovců počítá s rychlým růstem zadlužení, přestože ekonomická situace nedává vládě důvod vytvářet stále hlubší schodky. „Zatímco se veřejně řeší pan prezident, ministryně Alena Schillerová potichu předložila fiskálně-strukturální plán, podle kterého nás bude extrémním způsobem a ještě rychleji zadlužovat. Stala se z ní historicky nejdražší ministryně financí, jakou jsme kdy měli, protože v dobrých ekonomických časech schodky státního rozpočtu nesnižuje, ale naopak zvyšuje. Tvrdí sice, že schodky klesnou na konci volebního období, až připraví reformy, ale o žádných konkrétních reformách nikdo z nás neslyšel. Jsou to jen plané předvolební sliby a ke skutečné konsolidaci nedojde. Bohužel, tohle všechno přímo ohrožuje budoucnost České republiky,“ doplnil Činčila. KDU-ČSL odmítá vládní představu, že současné schodky lze omluvit příslibem budoucích reforem, jejichž obsah, termíny ani finanční dopad kabinet nepředstavil. Zadlužování v době ekonomického růstu zmenšuje prostor pro reakci na příští krize, zvyšuje náklady na obsluhu dluhu a odsouvá nutné škrty nebo růst daní na další vlády.
Lidovci proto spojují obranu prezidentových pravomocí, veřejnoprávních médií a rozpočtových pravidel do jednoho politického střetu. Kabinet podle nich nevytváří pouze sérii nešťastných sporů, ale systematicky oslabuje instituce, které mu mohou klást odpor, kontrolovat jeho rozhodnutí nebo upozorňovat na ekonomické následky vládních slibů. Konflikt kolem summitu NATO ukazuje pohrdání ústavními zvyklostmi a ochotu podřídit zahraniční zastoupení země domácímu mocenskému boji. Změna financování České televize a Českého rozhlasu otevírá cestu k politické závislosti institucí, které mají vládu kontrolovat. Úpravy rozpočtových, služebních a nominačních pravidel mohou oslabit odborné a zákonné překážky bránící svévolnému rozhodování kabinetu. Rostoucí schodky současně přesouvají cenu dnešního vládnutí na občany, kteří budou státní dluh splácet dlouho po skončení Babišova mandátu. KDU-ČSL dává najevo, že prezidentovu kompetenční žalobu podpoří a proti převodu veřejnoprávních médií pod státní rozpočet využije všechny parlamentní prostředky.
