Zdeněk Šarapatka zaútočil na Babišovu vládu i na většinu sněmovní opozice, která koalici pomohla schválit omezení obstrukcí ještě před projednáváním novely převádějící financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Kandidát TOP 09 do Senátu obvinil Marka Bendu a další opoziční poslance, že se dobrovolně vzdali nejúčinnějšího nástroje, jímž mohli vládní zásah proti médiím veřejné služby brzdit. Zatímco kabinet Andreje Babiše připravuje ČT a ČRo o dosavadní způsob financování a současně jim chce výrazně snížit příjmy, většina poslanců ODS a STAN spolu s částí Pirátů podpořila změnu pravidel, která sněmovní většině usnadní omezování řečníků a zkracování debat. Šarapatka tak nešetřil koalici, ale nejtvrdší úder mířil do řad lidí, kteří se veřejně prohlašují za obránce nezávislých médií a současně Babišovi pomohli odstranit překážku stojící před jeho mediální novelou.
Sněmovna změnu jednacího řádu schválila 110 hlasy ze 136 přítomných poslanců. Návrh předložili zástupci vládních hnutí ANO, SPD a Motoristů spolu s ODS. Omezuje možnosti poslanců při navrhování změn programu schůzí a dává většině širší pravomoc zkracovat řečnickou dobu při projednávání zákonů. Vedle koaličních poslanců pro něj hlasovala většina přítomných zákonodárců ODS a STAN a menšina Pirátů. Proti se postavili všichni přítomní poslanci TOP 09 a část lidovců. Změna nyní míří do Senátu, jenže politický význam sněmovního hlasování je zřejmý už nyní: opozice, která před několika týdny slibovala rozsáhlé obstrukce proti zestátnění financování ČT a ČRo, pomohla vládě omezit podmínky, za nichž je může vést.
Šarapatka proto odmítl předstírat, že jde o technickou modernizaci sněmovních pravidel bez vztahu k boji o veřejnoprávní média. „Jsme odrazem doby. V éře vlastizrádců a zločinců, co skrze vládní moc plundrují naši zemi a strkaj’ ji až pod nos Rusovi, se cení odpor a odvaha. Jsem hrdý na svoji TOPku, jež navzdory občasné křivici opozičních kolegů necouvá ze zásad a dané slovo má za svatý grál,“ uvedl. Vzápětí pojmenoval také konkrétní odpovědnost lidí, kteří Babišově koalici poskytli hlasy. „Dneska zas, když se Benda za ODS a s ní, bohužel, také část opozičních partají dobrovolně vzdali svého hlavního nástroje: možnosti obstrukční blokády Babišovy mediální novely, jež zničí ČT a ČRo. A ještě před jejím projednáním pomohli Babišovi prohlasovat změnu jednacího řádu Sněmovny, který mu umožní likvidační novelu schválit,“ dodal.
Jeho útok míří na rozpor, který nelze zakrýt řečmi o kultivaci parlamentní debaty. ODS po schválení vládního návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků mluvila o zestátnění médií, mafiánských metodách a pokusu dostat Českou televizi i Český rozhlas pod politickou kontrolu. Předseda strany Martin Kupka sliboval odpor ve Sněmovně, Senátu i před Ústavním soudem. Jenže když dostala ODS možnost zachovat opozici prostor pro dlouhou blokádu vládního zákona, většina jejích poslanců hlasovala pro pravidla, která tuto možnost oslabují. Pomohli tak Babišovi postavit nástroj, proti jehož použití se jeho vlastní strana chystá protestovat. ODS může dál svolávat tiskové konference, mluvit o svobodě médií a slibovat tvrdý odpor. Ve chvíli rozhodujícího hlasování však podpořila změnu, která vládě usnadní posunout mediální novelu Sněmovnou.
Nejde přitom o běžnou rozpočtovou úpravu, u níž se strany přou o několik účetních položek. Babišův kabinet schválil zrušení poplatků a převedení hlavního financování ČT a ČRo přímo pod státní rozpočet. České televizi chce pro příští rok přidělit 5,74 miliardy korun a Českému rozhlasu 2,065 miliardy. Proti současnému stavu by televize přišla zhruba o miliardu korun a rozhlas o více než 400 milionů. Generální ředitelé obou institucí varovali před omezením výroby, rušením pořadů, úsporami v programu a propouštěním. Vláda tedy médiím nejen bere financování nezávislé na každoroční vůli politiků, ale současně je vrací na příjmovou úroveň před loňským zvýšením poplatků, které následovalo po sedmnácti letech bez valorizace.
Kabinet může každoročně rozhodovat o objemu peněz, a tím získat páku na instituce, jejichž úkolem je kontrolovat politickou moc. Babiš tvrdí, že veřejnoprávní média pouze přiměje šetřit a jejich nezávislost neohrozí. Takové ujištění však nemá hodnotu právní pojistky. Vláda, která stanoví výši příspěvku, může při příštím rozpočtu částku zmrazit, snížit nebo podmínit dalšími požadavky. Předseda kabinetu navíc dlouhodobě útočí na novináře, odmítá nepohodlné pořady a kritické vysílání označuje za součást politického boje. Opozice přesto část své schopnosti tento zákon brzdit odevzdala výměnou za slib, že nová pravidla nebudou proti ČT a ČRo zneužita.
Šarapatka takovou důvěru označil za pohádku pro lidi, kteří se odmítají poučit z Babišova předchozího jednání. „Blokace nebude a uvěřit starému fízlovi, že u čétéčka a rozhlasu udělá výjimku, je pohádka pro blbé,“ napsal bez obvyklého politického balení. Připomněl, že TOP 09 jako jediná předem oznámila, že změnu jednacího řádu před mediální novelou nepodpoří, a svůj postoj dodržela. „Jediná TOP 09 dopředu avizovala, že její poslanci svou ruku pro změnu jednacího řádu před novelou nezvednou. A pak se k nim přidali lidovci,“ uvedl. Přesněji šlo o část poslanců KDU-ČSL, zatímco všichni přítomní zákonodárci TOP 09 hlasovali proti. Většina ODS a STAN i část Pirátů se přiklonily ke koalici.
Občanští demokraté mohou namítat, že změna jednacího řádu nevznikla kvůli médiím a že se na jejích parametrech jednalo dlouho před předložením aktuální vládní novely. Jenže politické zákony se neposuzují ve vzduchoprázdnu. Sněmovna rozhodovala ve chvíli, kdy už bylo známo, že vláda chce zrušit poplatky, převést ČT a ČRo pod státní rozpočet a seškrtat jejich příjmy o více než miliardu korun. Opozice navíc předem oznamovala, že použije obstrukce, protože běžné hlasování nemůže při převaze koalice vyhrát. Opopziční poslanci tedy nemohli nevědět, k čemu může nové omezení posloužit. Přesto dali přednost dohodě s vládou před zachováním zbraně, o níž jejich vlastní strany tvrdily, že ji proti mediální novele použijí.
Šarapatkův útok na ODS není náhlým předvolebním obratem ani první výtkou vůči Bendovi. Bývalý člen Rady České televize už dříve obvinil část občanských demokratů, že pomáhala otevírat cestu k ovládnutí Kavčích hor lidem spojeným s ANO a Milošem Zemanem. Připomínal vztahy Marka Bendy s někdejším předsedou Rady ČT Pavlem Matochou, zákulisní dohody kolem televizní rady i hlasování, která podle něj oslabila obranu instituce před politickým tlakem. Když ODS začala vystupovat proti Babišovým plánům jako neochvějný obránce veřejnoprávního vysílání, Šarapatka jí vmetl, že část jejích lidí pomáhala vytvářet stav, před nímž nyní strana varuje.
Stejně tvrdě se už v dubnu pustil do celé opozice kvůli volbě kandidátů do Rady České televize. Tehdejší výběr označil za ostudu a na číslech ukazoval, že část opozičních poslanců musela při hlasování spolupracovat s vládním blokem, přestože veřejně tvrdila něco jiného. Jeho kritika od začátku stojí na jednoduchém požadavku: nestačí před kamerami prohlašovat, že veřejnoprávní média musí zůstat nezávislá, a následně při konkrétních volbách, dohodách nebo změnách zákonů pomáhat lidem, kteří je chtějí oslabit. ODS se podle něj znovu dostala do stejné pasti. Hlasitě vyhlašuje obranu ČT a ČRo, ale v rozhodujícím okamžiku poskytne vládě hlasy pro omezení obranných nástrojů opozice.
Jeho současná ostrá reakce souvisí také s kandidaturou do Senátu. TOP 09 ho nasadila v obvodu Praha 5 a představila jako člověka, který má boj za nezávislost médií veřejné služby přenést přímo do Parlamentu. Šarapatka působil v Radě České televize od roku 2015 do roku 2021 a dlouhodobě se vymezoval proti politickým tlakům na její vedení i zpravodajství. Nyní staví svou kandidaturu na tvrzení, že dolní komora už nemusí být schopna Babišovu mediální novelu zastavit a rozhodující obranná linie se přesouvá do Senátu. Jeho kritika opozičních kolegů tak není pouze komentářem k jednomu hlasování. Je současně varováním, že pokud se stejně ochotně zachovají i senátoři, vláda dostane ČT a ČRo pod rozpočtovou kontrolu bez skutečného odporu.
„Sněmovní opozice má tak po včerejšku značně omezené nástroje, jak ČT a ČRo ochránit před vládní popravou. Na tahu je teď Senát a jeho možnosti novelu přibrzdit,“ uvedl Šarapatka. Horní komora může návrh odmítnout, vrátit s úpravami nebo jeho schválení alespoň oddálit, nemůže však nahradit politickou odvahu, které se část opozice ve Sněmovně zbavila. Babišova koalice má v dolní komoře dostatek hlasů, aby běžný zákon po senátním odmítnutí znovu prosadila. Senát proto nebude kouzelnou zdí, za niž lze odsunout odpovědnost za všechno, co poslanci pokazili. Může ale otevřít veřejnou debatu, donutit vládu obhajovat konkrétní dopady a prodloužit čas pro právní, odborný i občanský odpor.
Šarapatka tím současně vysvětlil, proč považuje složení příštího Senátu za zásadní. „Čím více zkušených bojovníků za Českou televizi a Český rozhlas bude v Senátu, tím vyšší budou šance na úspěch. Jinak dáme ČT a ČRo té vládní galérce zadarmo,“ napsal. Slovo zadarmo zde není nadsázkou bez obsahu. Vláda nemusela opozici porazit v dlouhém střetu o právo blokovat mediální zákon. Část opozice jí sama pomohla pravidla změnit. Benda a jeho spojenci mohou dál tvrdit, že jednací řád potřeboval opravu a že Babiš slíbil při projednávání médií výjimku. Šarapatka jim vzkázal, že člověku, který usiluje o rozpočtovou kontrolu nad ČT a ČRo, se obranné prostředky neodevzdávají výměnou za slovo.
Koalice chce dvě veřejnoprávní instituce připravit o současné financování, snížit jejich rozpočty a každý další rok je odkázat na rozhodnutí vlády a sněmovní většiny. ODS, STAN a část Pirátů jí současně pomohly prosadit pravidla, která mohou oslabit odpor proti tomuto kroku. TOP 09 a část lidovců hlasovaly proti. Zdeněk Šarapatka proto nerozděluje odpovědnost podle jednoduché čáry mezi vládou a opozicí. Na jedné straně vidí Babišův kabinet, který jde po médiích veřejné služby. Na druhé politiky, kteří proti němu řeční, ale v klíčové chvíli mu půjčí ruku. „Zlu se neustupuje!“ dodal nekompromisně.
