Škody způsobené zvláště chráněnými živočichy dál rostou a největší část účtu pravidelně připadá na jediný druh. Vydra říční letos jen za prvních šest měsíců připravila chovatele ryb na Vysočině o více než dva miliony korun. Kraj Vysočina v prvním pololetí roku 2026 vyplatil jako náhrady škod celkem 2 935 440 korun. Peníze získalo 62 žadatelů a naprostou většinu tvořily právě případy spojené s vydrou. Přestože náhrady hradí stát, statistiky ukazují, že finanční dopady ochrany některých druhů zůstávají dlouhodobě vysoké a v posledních letech se drží v milionových částkách.
Systém náhrad škod způsobených zvláště chráněnými živočichy funguje v České republice už řadu let jako určitá protiváha přísné druhové ochrany. Pokud stát chrání živočicha, který způsobí prokazatelnou škodu na rybách, hospodářských zvířatech nebo majetku, může poškozený za splnění zákonných podmínek požádat o odškodnění. Administraci žádostí na Vysočině zajišťuje Krajský úřad, samotné peníze pak pocházejí ze státního rozpočtu. Nejde tedy o krajské finance, kraj pouze ověřuje oprávněnost nároků a následně zajišťuje jejich vyplacení. Také letošní čísla potvrzují, že dominantním problémem zůstává vydra říční. Ze 62 schválených žádostí jich na tohoto chráněného savce připadlo hned 53. Celková výše vyplacených náhrad dosáhla 2 016 344 korun, což představuje přibližně sedm desetin všech peněz vyplacených v prvním pololetí. Druhým nejvýznamnějším druhem byl kormorán velký. V jeho případě kraj evidoval pět žádostí za celkem 717 964 korun. Zbývající čtyři případy připadly na bobra evropského, jehož škody dosáhly 201 132 korun. „Největší část připadla tradičně na vydru říční, která způsobila škody za 2 016 344 korun. Šlo o 53 žádostí. Za škody způsobené kormoránem velkým kraj vyplatil 717 964 korun v pěti případech a čtyři škody po bobrovi evropském dělají 201 132 korun,“ informoval hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla. Přestože částka za první pololetí nepřekonává rekordní roky, dlouhodobý vývoj ukazuje, že stát každoročně vyplácí na Vysočině milionové kompenzace. Nejvyšší objem připadl zatím na rok 2024, kdy kraj vyřídil 132 žádostí za 4,84 milionu korun. O rok dříve šlo o 116 žádostí v celkové hodnotě 4,22 milionu korun. V roce 2022 činily náhrady 3,42 milionu korun ve 105 případech. Už tato čísla ukazují, že škody způsobované chráněnými druhy nepředstavují výjimečné události, ale pravidelnou součást hospodaření rybářů, zemědělců i dalších vlastníků majetku.
Největší podíl na těchto částkách dlouhodobě připadá právě vydře říční. Podle krajských statistik představuje v posledních letech přibližně 70 až 80 procent všech vyplacených náhrad. Důvod je zřejmý. Vysočina patří k oblastem s velkým množstvím rybníků a chovných zařízení, kde vydry nacházejí dostatek potravy. Škody se přitom netýkají jen ulovených ryb. Predátor často poraní více kusů, než skutečně spotřebuje, což ztráty ještě zvyšuje. Právě proto bývají kompenzace u rybářských subjektů pravidelně nejvyšší. Vedle vydry zůstává významným původcem škod také kormorán velký. Ten představuje problém zejména pro rybářské revíry a chovy ryb, kde dokáže během krátké doby výrazně snížit obsádku. Bobr evropský naopak způsobuje jiný typ škod. Jeho činnost se promítá hlavně do poškození břehových porostů, vodních staveb nebo pozemků v okolí vodních toků. Statistiky posledních let zachycují ještě jednu změnu. Od roku 2024 se mezi druhy, za které stát poskytuje náhrady, zařadil také vlk obecný. Jeho návrat do české krajiny se promítl i do systému odškodnění. V roce 2024 dosáhly vyplacené náhrady za škody způsobené vlkem 116 934 korun, o rok později činily 67 724 korun. V letošním prvním pololetí však Kraj Vysočina žádnou náhradu za škody způsobené vlkem nevyplácel. „Náhrady pomáhají lidem a organizacím zmírnit dopady škod způsobených chráněnými živočichy a zároveň podporují ochranu těchto druhů,“ uvedla radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Andrea Peňáz.
Právě systém finančních kompenzací představuje jeden z nástrojů, kterým stát zmírňuje dopady ochrany zvláště chráněných druhů na hospodaření lidí. Bez možnosti získat náhradu by náklady spojené s výskytem chráněných živočichů nesli výhradně vlastníci rybníků, zemědělci nebo další poškození. Stát proto zákonem převzal odpovědnost za prokazatelné škody způsobené vybranými druhy, jejichž ochranu považuje za veřejný zájem. To ovšem neznamená, že náhradu získá každý automaticky. Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina nejprve posuzuje, zda škodu skutečně způsobil některý ze zvláště chráněných živočichů uvedených v zákoně a zda žadatel splnil všechny podmínky. Teprve pokud nejsou pochybnosti ani o vzniku škody, ani o její výši, putuje žádost na Ministerstvo financí, které poskytne prostředky na její úhradu. Kraj následně vyplatí oprávněnou náhradu nejpozději do čtyř měsíců od podání žádosti. Andrea Peňáz připomněla, že kraj pravidelně dvakrát ročně zveřejňuje přehled všech vyplacených náhrad podle jednotlivých druhů chráněných živočichů. Díky tomu lze dlouhodobě sledovat nejen vývoj celkových částek, ale také změny v tom, kteří živočichové způsobují největší hospodářské škody.
Letošní první pololetí tak zatím nepřineslo rekordní částky, ale potvrdilo trend posledních let. Největší finanční zátěž nadále představuje vydra říční, zatímco škody způsobené dalšími chráněnými druhy zůstávají výrazně nižší. Pokud bude druhé pololetí podobně náročné jako první, může se celkový objem vyplacených náhrad i letos pohybovat v řádu několika milionů korun.
