Jana Černochová si vzala na mušku premiéra Andreje Babiše i předsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru. Babišovi připomněla předávací protokol Ministerstva obrany, který mu osobně předala a v němž jsou popsané hotové, rozpracované i připravené projekty protivzdušné obrany, Okamurovi rozebrala strašení jadernými zbraněmi u českých F-35. Jeden tvrdí, že předchozí vláda v protivzdušné obraně nic nedělala, druhý z technické schopnosti určité verze letounu odvozuje hrozbu války s Ruskem. Černochová proti tomu postavila konkrétní projekty, termíny, částky a především dokumenty, které po ní Babišova vláda převzala.
„Důrazně se ohrazuji proti Vašim opakovaným výrokům, že naše vláda v oblasti protivzdušné obrany nic nedělala a že tuto oblast začala řešit až Vaše vláda,“ napsala Černochová premiérovi v otevřeném dopise a připomněla jeho tvrzení, podle něhož Babišova předchozí vláda pořídila systém SPYDER a „minulá vláda v tom nepokračovala“. Bývalá ministryně mu odpověděla velmi jednoduše: není to pravda. A místo dlouhé politické disputace jej odkázala na materiál, který podle svých slov předala 15. prosince 2025 přímo jemu a ministru obrany Jaromíru Zůnovi v ministerské kanceláři. „Pokud Vám tedy ministr Zůna tvrdí, že jsme v oblasti protivzdušné obrany nic nedělali, lže Vám. Nemusíte věřit mně ani Zůnovi. Stačí otevřít dokument, který jsem Vám oběma předala. Papír má totiž proti Zůnovi dvě velké výhody: nelže a nebojí se,“ uvedla Černochová.
Černochová opřela svou kritiku o předávací protokol a z něj vytáhla konkrétní seznam úkolů, projektů a závazků, které po jejím odchodu zůstaly novému vedení resortu. Připomněla, že ministerstvo v roce 2025 řešilo nové Capability Targets NATO, které po České republice požadují významné posílení protivzdušné obrany včetně obrany proti balistickým střelám, a že ještě za předchozí vlády vznikl dokument Cíle výstavby schopností NATO 2025 a jejich zdrojové dopady na ČR. Na červen 2026 byl zároveň stanoven úkol předložit vládě podrobnou informaci ke způsobu implementace CT25, jenže ten už připadl ministerstvu vedenému Jaromírem Zůnou. „Splnil tento úkol? Zeptejte se svého ministra,“ vzkázala Černochová premiérovi. Místo obecného sporu o to, kdo co zanedbal, tak postavila proti sobě konkrétní termíny, dokumenty a odpovědnost současného vedení resortu.
Seznam tím zdaleka neskončil. Černochová v otevřeném dopise uvedla, že Generální štáb dokončoval Vojenské doporučení k protivzdušné obraně České republiky, jehož zpracování zadala náčelníkovi Generálního štábu již v roce 2024. Podle ní mělo stanovit další výstavbu PVO jako součást integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO IAMD, řešit ochranu kritické infrastruktury České republiky i ochranu nasazených sil Armády ČR a k 15. prosinci 2025 bylo v závěrečné fázi. Černochová zároveň připomněla české zapojení do European Sky Shield Initiative zaměřené na společné pořizování prostředků protivzdušné obrany, společný výcvik a provozní podporu a pokračování aliančních programů NAEW&C a AFSC pro včasnou výstrahu, průzkum, velení a řízení. Její argumentace tak nestojí jen na systému SPYDER, ale na širším souboru rozpracovaných kroků, které podle ní nové vedení resortu převzalo.
Babišovi se přitom nejvíce vrací právě systém SPYDER, který rád používá jako důkaz zásluh své někdejší vlády a nečinnosti té následující. Černochová mu připomněla, že smlouva na čtyři baterie v hodnotě 13,7 miliardy korun byla za ministra Lubomíra Metnara podepsána 5. října 2021, pouhé tři dny před sněmovními volbami, ale už v listopadu téhož roku, stále za Metnara a Babišova kabinetu, dostalo ministerstvo nabídku na další střely Derby LR. Nevyužilo ji a podle Černochové na tento nákup Metnar nevyčlenil ani prostředky pro rok 2022. Pozdější nabídka byla přibližně o 395 milionů korun dražší. „Proč Váš ministr Lubomír Metnar nabídku z listopadu 2021 nevyužil, nebo alespoň nevyčlenil peníze na nákup v roce 2022? To je především jeho odpovědnost, ale také Vaše spoluodpovědnost. Byl jste předsedou vlády a Lubomír Metnar byl Vaším ministrem obrany,“ napsala Černochová. SPYDER, který má v Babišově vyprávění dokazovat jeho vlastní prozíravost, tak dostal podstatně méně pohodlné pokračování.
Za předchozí vlády se přitom podle Černochové v projektu SPYDER pokračovalo dál. Resort pořídil další střely I-Derby Long Range, pokračovala výroba, integrace a zkoušky systému, první baterie ještě před předáním ministerstva úspěšně absolvovala operační test a vojskové zkoušky pokračovaly. Pro rok 2026 předala novému vedení harmonogram, který počítal s dokončením vojskových zkoušek, převzetím první a druhé baterie, dalšími dodávkami munice, logistickým zabezpečením a servisní podporou. Připraven byl také SPYDER AIO s plánovaným objemem 6,5 miliardy korun, vydanou řídicí dokumentací a naplánovaným financováním na roky 2026 až 2028, vedle něj projekt C-RAM a C-UAS jako další vrstva ochrany proti raketovým, dělostřeleckým, minometným a bezpilotním hrozbám a také SPYDER PII, jehož úkolem bylo propojit informace z pasivních systémů detekce vzdušných cílů s řízením palby SPYDERu. Rozpracovaných projektů bylo tedy tolik, že Babišovo tvrzení o nepokračování začíná působit méně jako popis skutečnosti a více jako politický slogan, který se jednoduše opakuje tak dlouho, dokud jej nepřekazí někdo s předávacím protokolem v ruce.
Zvlášť výživnou připomínku si Černochová nechala pro radary MADR. Projekt měl i pro rok 2026 stanovené úkoly k odstranění technických nedostatků, dokončení zkoušek a převzetí dalších prvků, jenže právě MADR si podle ní na přelomu let 2017 a 2018 předávali tehdejší Babišovi ministři obrany Martin Stropnický a Karla Šlechtová jako projekt údajně „v mašličkách“. „O devět let později stále není zcela dokončen. Takže než budete vykládat, co kdo po kom v PVO zdědil, vzpomeňte si na své vlastní ‚mašličky‘,“ vzkázala Černochová. Premiérova oblíbená disciplína, v níž má každý problém nejlépe začínat nástupem politického soupeře, tak dostala nepříjemný návrat do let, kdy obranu vedli jeho vlastní ministři a některé z dnešních problémů byly již tehdy prezentovány jako prakticky uzavřená záležitost.Černochová navíc připomněla infrastrukturu ve Strakonicích pro techniku SPYDER a výcvik s plánovanými výdaji přes jednu miliardu korun v letech 2026 až 2028 a také přípravu právních podmínek pro skutečné použití protivzdušné obrany na českém území již v míru, včetně možnosti zaujímat palebná postavení mimo vojenské prostory ještě před vyhlášením krizových stavů. Výčet pak uzavřela velmi přesně: Babišova vláda podle ní převzala rozpracovanou další výstavbu protivzdušné a protiraketové obrany, alianční požadavky včetně obrany proti balistickým střelám, téměř dokončené vojenské doporučení, SPYDER a jeho další munici, SPYDER AIO, C-RAM a C-UAS, propojení SPYDERu s českými pasivními senzory, MADR, české zapojení do ESSI, alianční programy NAEW&C a AFSC i potřebnou infrastrukturu. „Kritizujte konkrétní projekty, jejich cenu nebo harmonogram. Ale netvrďte, že se nic nedělalo. To není otázka politického názoru. Je to v přímém rozporu s tím, co máte černé na bílém v předávacím protokolu,“ napsala Černochová.
Okamura našel v F-35 atomovou válku
Babiš ovšem nebyl jediným vládním politikem, kterého si Černochová vzala na mušku. Tomio Okamura se pustil do pořízení amerických F-35 a k tradičnímu útoku na cenu přidal argument, který z technické vlastnosti letounu dokázal v několika větách vyrobit skoro scénář jaderné katastrofy. SPD by podle něj zakázku zrušila, Babiš to ale odmítá kvůli již zaplaceným nevratným zálohám ve výši 30 miliard korun. „A to jsme ještě koupili F-35 s možností nosit jaderné zbraně. To se moc neví. To nám také vadí. Naši voliči odmítají, aby vůbec někdo uvažoval o tom, že na území Česka umístí jaderné zbraně. Proč se jinak takové stroje kupují? Co to má znamenat? Já nechci válku s Ruskem, které je jadernou mocností. Vždyť by to byl náš konec,“ prohlásil Okamura. Od schopnosti některých konfigurací letounu nést jadernou výzbroj se tak předseda sněmovny přesunul k českým jaderným zbraním, válce s Ruskem a nakonec rovnou k „našemu konci“.
Černochová jeho konstrukci rozebrala bez zdvořilostních kudrlinek. „Tomio Okamura zase předvádí, že o obraně země neví vůbec nic. F-35 nekupujeme proto, abychom ‚šli do války s Ruskem‘, ale právě proto, aby si Rusko na válku s námi netrouflo. To je princip odstrašení, na kterém stojí NATO desítky let,“ uvedla. Okamurovo strašení jadernými zbraněmi označila za „už úplně mimo“ a připomněla podstatný rozdíl, který šéf sněmovny ve svém dramatickém výkladu vynechal. „To, že F-35 může být v některých konfiguracích nosičem jaderných zbraní, neznamená, že české F-35 nějaké jaderné zbraně dostanou. Náš nákup s tím nemá nic společného,“ vysvětlila. Okamurovi tak z jeho původní konstrukce zůstala technická vlastnost určité verze letounu, která sama o sobě nic nevypovídá o české výzbroji, zatímco válka s Ruskem a „náš konec“ byly výsledkem jeho vlastní politické zkratky.
Černochová následně zamířila i na další Okamurův oblíbený motiv, podle něhož nižší výdaje na obranu automaticky znamenají mírumilovnější politiku. „Okamura zároveň chce škrtat miliardy na zbrojení v době, kdy Rusko vede válku v Evropě a masivně zbrojí. A ještě tomu říká cesta k míru. Není. Je to cesta k tomu, aby Česká republika byla slabší, závislejší na ostatních a pro případného agresora mnohem snazší cíl,“ uvedla Černochová. „Mír se neudržuje tím, že před agresorem odhodíte zbraně a budete doufat, že vás nechá na pokoji,“ dodala s tím, že tuto lekci si Česká republika ve své historii zaplatila již dost draze. Okamurův recept na bezpečnost tak v jejím podání nevypadá jako pacifismus, ale jako jednoduchý návod, jak být slabší a více odkázaný na spojence, jejichž obranné výdaje chce přitom SPD tak ráda kritizovat.
Okamura navíc napadl přímo Černochovou a tvrdil, že nákupem F-35 způsobila České republice „velkou finanční škodu“. Česko podle něj mohlo zvolit cestu Slovenska nebo Maďarska, tedy F-16 či gripeny, a ušetřit desítky miliard. „To jsou srovnatelné země. A obojí je o třetinu levnější než F-35,“ prohlásil. Česká republika má podle rozhodnutí předchozí vlády pořídit 24 letounů F-35A Lightning II ve verzi Block IV, za celý projekt má zaplatit necelých 150 miliard korun, zhruba 106 miliard připadne na samotné stroje, jejich vybavení, servis a údržbu a dalších 44 miliard na infrastrukturu, palivo a přípravu odborného personálu. O ceně lze vést politický spor, lze kritizovat výběr typu, harmonogram i celkový účet. Černochová ale Okamurovi dala jasně najevo, že z technické možnosti určité konfigurace F-35 nelze vyrábět tvrzení, že Česko směřuje k jaderným zbraním nebo válce s Ruskem.
