Kauza nočních textových zpráv ministra zahraničí Petra Macinky směrem k prezidentské kanceláři nabírá stále vážnější rozměr. Už dávno nejde pouze o politický spor mezi Hradem a vládou, ale o situaci, která podle některých právních expertů by mohla mít i trestněprávní důsledky. Obsah komunikace, zveřejněný prezidentem Petrem Pavlem, vyvolal v odborných kruzích vážné pochybnosti o tom, zda se ministr ještě pohyboval v mezích politického vyjednávání, nebo už překročil hranici nepřípustného nátlaku.
Právník Aleš Rozehnal označuje zveřejněné zprávy za mimořádně problematické. Inregion.cz si všiml jeho textu, ve kterém tvrdí, že použité formulace nelze chápat jako běžný popis situace ani jako standardní politickou argumentaci. „Formulace typu ‚stojím před nevratným rozhodnutím, jak dál s panem prezidentem‘, ‚buď bude možné vše, nebo nebude možné nic‘ či ‚důsledky ho velice překvapí‘ nelze chápat jako neutrální popis situace,“ píše Rozehnal. Podle něj jde o výroky, které systematicky vytvářejí tlak a pracují s hrozbou negativního vývoje. „Jsou to výroky, které vytvářejí tlak a pracují s hrozbou negativního vývoje, přičemž tento vývoj je výslovně spojován s tím, zda prezident přistoupí na požadované jednání a jmenuje Filipa Turka ministrem,“ uvádí Rozehnal. Právě propojení konkrétního požadavku s hrozbou následků považuje za klíčový moment celé kauzy.
Za mimořádně problematickou je možné označit také pasáž, v níž autor zpráv konstatuje, že chápe, že se prezident „nenechá vydírat“. Podle Rozehnala tato formulace naznačuje, že si pisatel uvědomoval povahu svého jednání a taková formulace svědčí o tom, že si autor je vědom povahy svého jednání a připouští, že jeho postup může být vnímán právě jako vydírání. Tento prvek je podle něj zásadní i pro posuzování případného úmyslu. „Jakmile se tlak na ústavního činitele přestane odehrávat v rovině veřejné debaty a začne mít podobu osobních hrozeb a ultimát, přestává jít o politiku a začíná jít o problém trestněprávní,“ dodává Rozehnal.
Shoda napříč právnickou obcí
Podobný pohled na situaci zastává i bývalý soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka. „Tady mám situaci ulehčenou. Mám stejný názor jako Aleš Rozehnal,“ uvedl Kydalka pro inregion.cz. Podle něj komunikace ministra překročila hranici, za kterou už nelze hovořit o legitimním politickém tlaku. V demokratickém právním státě podle něj nelze připustit, aby člen vlády používal vůči hlavě státu jazyk ultimát a osobních výhrůžek.
Ještě ostřeji se vyjádřil třetí oslovený právní zdroj, který si nepřál být jmenován. Jeho totožnost je redakci známa. „Ten se podobně jako jeho koaliční druzi ve sněmovně bude nyní skrývat za imunitu, aby se vyhnul trestnímu stíhání,“ uvedl pro inregion.cz. Podle něj sehrálo v celé kauze zásadní roli nezralé ego ministra, které narazilo na hranice zkušenosti, slušnosti i respektu k právnímu řádu. „ Ve své omezenosti ovšem neznalý Macinka vlastně nestojí za nějaké velké rozčilování,“ doplnil zdroj.
Politické pozadí a odpovědnost koalice
Kauza zároveň znovu otevřela otázku politického složení současné vládní koalice. Její představitelé opakovaně tvrdí, že jejich pozice vychází z výsledků voleb a vůle voličů. Faktické uspořádání moci je však výsledkem povolebních rozhodnutí předsedy hnutí ANO, který ke spolupráci přizval Motoristy a SPD. Na komunální úrovni přitom hnutí ANO dlouhodobě bez větších problémů spolupracuje i se stranami, které před volbami označovalo za nepřijatelné pro vládní angažmá. Tento rozpor mezi rétorikou a praxí oslabuje důvěru veřejnosti v politiku jako celek.
S blížícími se komunálními volbami se situace dále vyostřuje. Politické strany budou nuceny znovu řešit, s kým jsou ochotny vstupovat do koalic a jaké jednání jsou schopny tolerovat. Chování ministra zahraničí se stává zátěží nejen pro jeho vlastní stranu, ale i pro celý vládní blok. Otevírá otázku, zda je pro jeho partnery důležitější udržení moci, nebo zachování základních pravidel ústavního systému.
Překročená hranice Vyjádření právníků i reakce politické opozice ukazují, že v případě komunikace Petra Macinky s prezidentskou kanceláří nejde o běžný politický konflikt. Podle odborníků oslovených serverem inregion.cz byla překročena hranice, která odděluje tvrdé vyjednávání od nátlaku. Hranice, na níž stojí důvěra v právní stát, respekt k ústavním institucím a stabilita demokratického systému. Další vývoj kauzy nyní závisí na práci bezpečnostních složek, právním posouzení zveřejněných zpráv i na tom, zda vláda dokáže nést politickou odpovědnost za jednání svých členů. Výsledek bude mít dopad nejen na osud jednoho ministra, ale na důvěryhodnost celé vládní garnitury.
