Přes pět milionů korun, které neskončily v tabulkách, prezentacích ani marketingových sloganech, ale v konkrétní pomoci lidem v regionech. Podzimní kolo programu ČSOB pomáhá regionům ukázalo, že když dostane veřejnost reálnou možnost rozhodovat o tom, komu pomůže, nevznikají jen anonymní statistiky, ale skutečná vlna solidarity, která má hmatatelný dopad. Celkem se podařilo vybrat 5 147 272 korun, z toho téměř tři miliony poslali lidé ze svých peněženek a zbytek doplnila banka.
Nešlo přitom o jednorázovou akci, ale o výsledek dlouhodobého systému, ve kterém se v každém kraji utkává pět vybraných projektů o přízeň veřejnosti i finanční podporu. „Znovu se potvrdilo, že když lidé dostanou možnost pomáhat smysluplným projektům ve svém okolí, dokážou se spojit a vytvořit obrovskou vlnu podpory. Zapojení veřejnosti do celého podzimního kola programu ČSOB pomáhá regionům si velmi vážíme. Musím také ocenit ty, kteří mají jednotlivé prospěšné projekty na starosti za to, jakou energii do každého jednoho z nich dávají. Díky společnému úsilí můžeme pomáhat tam, kde je to skutečně potřeba,“ shrnul dnes pro média výsledek letošního kola Marek Loula, vrchní ředitel a člen představenstva ČSOB.
Největší podporu tentokrát získal projekt rekondičního pobytu pro tělesně postižené děti, mládež a mladé dospělé z Ostravska, za kterým stojí sdružení z Moravskoslezského kraje. Nejde přitom o žádný „rekreační výlet“, ale o intenzivní týden zaměřený na rehabilitaci, psychickou podporu i návrat sebevědomí lidem, kteří se každý den potýkají s omezeními, jež si většina společnosti neumí ani představit. „Každodenní život lidí s těžkým tělesným postižením je velmi náročný, a proto bychom jim ho chtěli zpříjemnit alespoň týdenním pobytem s různorodými aktivitami. Součástí pobytu jsou například rehabilitační cvičení, masáže, hipoterapie nebo canisterapie. Obrovským přínosem pobytu je správné nasměrování psychiky k překonávání bariér,“ vysvětlil dnes ve zprávě také Kamil Třosz organizace SZPOaJP.
Silné zastoupení měl v tomto kole opět Moravskoslezský kraj, kde uspěl také projekt stavby kapličky, zatímco z Jihomoravského kraje bodovala Nadace Veronica se záměrem rekonstruovat svůj dobročinný obchod. Výsledky jasně ukazují, že lidé nehlasují jen pro „velká témata“, ale i pro drobné komunitní projekty, které dávají místům lidský rozměr a pomáhají udržet život v regionech mimo hlavní centra.
Podstatné přitom je, že program dlouhodobě nepodporuje jen jeden typ aktivit. Mezi podpořenými projekty se pravidelně objevují iniciativy zaměřené na handicapované, seniory, ochranu přírody, vzdělávání dětí, komunitní centra i ekologické projekty. Vzniká tak pestrá mapa pomoci, která reaguje na skutečné potřeby jednotlivých oblastí, nikoli na to, co se zrovna dobře vyjímá v tiskové zprávě.
Z ekonomického pohledu jde zároveň o ukázku toho, že společenská odpovědnost nemusí být prázdnou frází. Banka zde nevystupuje jen jako pasivní sponzor, ale jako spolutvůrce systému, který motivuje veřejnost k zapojení a současně násobí jejich příspěvky vlastními prostředky. Od vzniku programu už takto bylo mezi dobročinné a komunitní projekty rozděleno téměř 109 milionů korun, což z iniciativy dělá jeden z nejstabilnějších filantropických pilířů v Česku.
Mechanismus programu je přitom nastaven tak, aby kombinoval odbornost i veřejný zájem. Čtyři projekty v každém kraji vybírá odborná porota, pátý vybírají sami lidé v hlasování. Podle výše vybraných částek pak banka přidává finanční bonusy, které motivují organizace k aktivní práci s veřejností a transparentní komunikaci.
Podzimní kolo znovu potvrdilo, že v době, kdy se často mluví o nedůvěře, rozdělení společnosti a únavě z veřejného prostoru, existuje i jiný obraz reality. Obraz lidí, kteří jsou ochotni poslat peníze neznámým organizacím jen proto, že věří jejich smyslu. Obraz projektů, které nestojí na dotacích z povinnosti, ale na důvěře. A obraz spolupráce, která nepůsobí jako PR kulisa, ale jako funkční model solidarity.
Pět milionů korun v tomto případě nepředstavuje pouze účetní položku, ale konkrétní financování rehabilitačních pobytů, terapeutických programů, úprav zařízení, rozšíření služeb a provozu komunitních projektů. Program zároveň ukazuje, že realizace těchto aktivit není výhradně závislá na státním rozpočtu nebo politických rozhodnutích, ale může vznikat kombinací veřejné podpory a institucionálního financování, pokud existuje funkční mechanismus spolupráce mezi dárci a organizacemi.
