V Rusku roste zájem o věštce, léčitele a různé formy magie. V zemi, která se už několik let potýká s dopady války na Ukrajině, ekonomickým tlakem i nejistotou ohledně budoucnosti, se stále více lidí obrací k nadpřirozeným silám jako k prostředku, jak zvládnout stres a obavy. Fenomén, který měl v ruské společnosti vždy své místo, tak znovu nabývá na síle. Ttentokrát ho živí kombinace geopolitického napětí a zhoršujících se životních podmínek.
V Moskvě to potvrzuje například samozvaná čarodějnice Natalia Malinovskaja, která tvrdí, že své schopnosti zdědila po babičce. Ve svém bytě nabízí širokou škálu služeb, od milostných kouzel až po ochranu před „zlými silami“, a říká, že v poslední době se její klientela výrazně proměnila. Nově ji kontaktují i muži nasazení ve válce na Ukrajině. „Kontaktují mě, a je jich hodně,“ uvedla s tím, že rituály může provádět pouze tehdy, když jsou vojáci na dovolené. Na frontě by to podle ní ani nebylo možné: „Kde by někdo zapaloval svíčky a jak bych jim je vůbec poslala?“
Podle ní se lidé nejčastěji obracejí na podobné služby kvůli vztahům a obavám z nevěry partnerů. V době dlouhodobé nejistoty a odloučení tak magie supluje něco, co dříve řešily osobní vztahy nebo psychologická pomoc. A nejde o okrajový jev. Data ruské státní agentury VTsIOM ukazují, že až 85 procent Rusů někdy vyzkoušelo nějakou formu „magické praxe“, od věštění po různé ochranné rituály.
Podle sociologů nejde o náhodu, ale o reakci na současnou situaci. „Dnešní geopolitické a ekonomické výzvy v Rusku i ve světě zvyšují úzkost, což vyvolává nárůst zájmu o mysticismus,“ uvedl VTsIOM ve své analýze. V prostředí, kde lidé čelí dlouhodobé nejistotě, se víra – ať už náboženská nebo alternativní – mění v nástroj psychologické obrany. Právě tato potřeba vysvětlení a kontroly nad vlastním osudem žene část společnosti k praktikám, které by ještě před několika lety považovala za okrajové.
Ruská společnost má přitom s podobnými jevy dlouhou zkušenost. Mystika, pravoslaví i lidové pověry zde existují vedle sebe po staletí. Výrazný nárůst zájmu o nadpřirozeno přišel například na konci carské éry, kdy se postava léčitele Rasputina stala symbolem kontroverzního vlivu na carskou rodinu, a znovu po rozpadu Sovětského svazu, kdy chaos devadesátých let otevřel prostor pro nejrůznější alternativní víry. Po období útlumu se teď tento trend znovu vrací.
Aktuální data ukazují, že téměř polovina Rusů věří, že někteří lidé mají schopnost předvídat budoucnost nebo disponují nadpřirozenými schopnostmi. Ještě v roce 2019 přitom šlo o výrazně menší podíl. S tím souvisí i konkrétní změny ve spotřebitelském chování. Prodej křišťálových koulí nebo ochranných amuletů se podle dat společnosti ATOL během loňského roku více než zdvojnásobil, zatímco například prodej osikových kolíků, které mají chránit před zlými duchy, dokonce čtyřnásobně vzrostl.
Zvýšený zájem potvrzují i obchody specializované na „magické“ zboží. V jednom z moskevských obchodů si zákazníci vybírají kadidla pro očistu prostoru nebo kameny, které mají přinášet štěstí. „Černé obsidiánové koule jsou velmi populární a je o ně velký zájem. Obsidián je považován za kámen bezpečí,“ popisuje spolumajitelka obchodu Julija Gusanovová. Podobný trend sledují i podniky, které kombinují zábavu s esoterikou. Bar Marie Laveau, inspirovaný voodoo tématikou a nabízející tarotové výklady, podle své majitelky těží z aktuální atmosféry. „Ukázalo se, že jsme se s touhle dobou dokonale trefili,“ říká.
Nárůst zájmu o mystiku ale vyvolává i kritiku. Skupina ruských zákonodárců už loni předložila návrh zákona, který by zakázal reklamu na služby jako astrologie nebo energetické léčení. Argumentují tím, že podobné praktiky mohou vést k finančnímu zneužívání lidí v těžké životní situaci. Jejich iniciativu podpořil i patriarcha Kirill, hlava ruské pravoslavné církve, která se dlouhodobě staví proti věštění a podobným praktikám.
Kirill letos v lednu varoval před tím, co označil za manipulativní vliv věštců a léčitelů. „Ve věštění je přítomna temná síla. Pokud zázraky zahrnují božskou moc a milost, pak věštění zahrnuje ďábelskou sílu,“ uvedl v rozhovoru pro státní agenturu TASS a naznačil i souvislost s „satanismem“, který ruský Nejvyšší soud loni zakázal.
Církev ale zároveň odmítá vnímat věštce jako konkurenci. Její zástupci zdůrazňují, že nejde o boj o „klienty“, ale o zásadně odlišný přístup k víře a duchovnímu životu. Přesto je zřejmé, že právě v době krize se hranice mezi tradičním náboženstvím a alternativními formami spirituality znovu stírají.
Současný návrat magie do každodenního života Rusů tak není jen kuriozitou, ale spíše symptomem hlubší nejistoty. V zemi, kde válka, ekonomické problémy i mezinárodní izolace vytvářejí dlouhodobý tlak, hledají lidé odpovědi tam, kde je ještě před několika lety nehledali. Ať už jde o víru v Boha, nebo v sílu amuletů, společným jmenovatelem zůstává snaha získat alespoň pocit kontroly nad realitou, která se stále častěji vymyká jejich vlivu.
