Inflace v Česku v červnu překvapivě zpomalila na 1,5 procenta z květnových 2,1 procenta. Cenová hladina se proti předchozímu měsíci snížila o 0,3 procenta, přestože analytici očekávali podstatně slabší pokles. Největší vliv měly potraviny, které proti květnu zlevnily o 1,3 procenta a meziročně stály o 3,4 procenta méně. Dolů šly také ceny energií, především díky levnějším pohonným hmotám. Celkové číslo však zakrývá výrazně odlišný vývoj jednotlivých částí spotřebního koše. Ceny služeb se meziročně zvýšily o 4,5 procenta a jádrová inflace zůstala kolem tří procent. Nízká červnová hodnota proto snižuje odhad průměrného růstu cen za celý letošní rok, neznamená však, že by cenové tlaky v české ekonomice zmizely.
Výsledek skončil pod všemi hlavními očekáváními. Odhad Jiřího Polanského z Erste group počítal s meziroční inflací 1,8 procenta, zatímco tržní konsenzus předpokládal 1,9 procenta. Rozdíl způsobily především ceny potravin, které jsou v posledních měsících výrazně kolísavé a jejich krátkodobý vývoj se obtížně předvídá. Po květnovém růstu přišlo v červnu prudké meziměsíční zlevnění, které se společně s vysokou srovnávací základnou promítlo také do meziročního poklesu. Potraviny byly proti loňskému červnu levnější o 3,4 procenta, přestože u jiných částí spotřebního koše ceny dál rostly podstatně rychleji.
Pokles cen potravin byl hlavním důvodem, proč se celková inflace dostala pod dvouprocentní cíl České národní banky. Ještě v květnu činila 2,1 procenta, za jediný měsíc se tedy snížila o šest desetin procentního bodu. Tak výrazný pohyb však nelze automaticky přenášet na všechny výdaje domácností. Jednotlivé druhy potravin se mohou vyvíjet rozdílně a souhrnný index nevypovídá o tom, jak se změnila cena každého konkrétního výrobku. Červnová čísla přesto znamenají, že potraviny jako celek přestaly inflaci zvyšovat a naopak ji výrazně stáhly dolů.
Inflaci srazily potraviny a levnější pohonné hmoty
Druhým významným faktorem byly energie, jejichž ceny se proti květnu snížily o 2,8 procenta. Pokles souvisel především s levnějšími pohonnými hmotami. Do výhledu se promítá také návrat ceny ropy směrem k hranici 70 dolarů za barel, který omezuje tlak na ceny benzinu a nafty. Energie a potraviny patří k nejproměnlivějším částem spotřebního koše, protože na ně rychle dopadají změny světových cen, nabídky, počasí, zemědělské produkce nebo kurzů měn. Prudký pokles těchto položek tak může celkovou inflaci během jediného měsíce výrazně snížit, aniž by se stejným tempem změnily ceny nájmů, služeb nebo dalšího zboží.
Červnový výsledek pravděpodobně povede ke snížení odhadu průměrné inflace za celý rok. Dosavadní prognóza počítala s hodnotou 2,5 procenta, po nových číslech ji Polanský očekává spíše mezi 2,2 a 2,3 procenta. Důvodem jsou nižší ceny potravin proti předchozím předpokladům a příznivější vývoj ropy. Průměrná inflace za celý rok však bude stále vyšší než červnových 1,5 procenta, protože zahrnuje také předchozí měsíce s rychlejším růstem cen a nelze předpokládat, že se mimořádně výrazné zlevnění potravin bude opakovat každý měsíc.
Pro roky 2027 a 2028 se výhled zatím výrazně nemění. V příštím roce se očekává průměrná inflace kolem 2,6 procenta a o rok později 2,8 procenta. Ceny potravin by měly po letošním poklesu znovu růst, další tlak může přinést rozpočtová politika a v roce 2028 také zavedení systému ETS 2. Červnová čísla tedy zlepšují především letošní výhled, zatímco pro další roky zůstávají rizika růstu cen zachována.
Služby zdražují trojnásobným tempem než celý spotřební koš
Podstatně méně příznivě vypadá vývoj cen služeb. Ty v červnu meziročně vzrostly o 4,5 procenta, tedy trojnásobným tempem oproti celkové inflaci. Proti květnovým 4,7 procenta sice jejich růst mírně zpomalil, stále však zůstává výrazně nad cílem České národní banky. Proti předchozímu měsíci služby zdražily o 0,4 procenta. Část tohoto zvýšení souvisí se začátkem letní turistické sezony a prázdnin, kdy se mění ceny rekreací, ubytování, dopravy a dalších sezonních položek.
Vyšší inflaci služeb podporuje silná poptávka domácností. Lidé mají při rostoucích příjmech větší prostor utrácet a poskytovatelé služeb mohou část vyšších mzdových i provozních nákladů přenášet do cen. Na rozdíl od potravin nebo pohonných hmot se u služeb v menší míře uplatňuje konkurence levnějšího dovozu. Jejich ceny tak více odrážejí situaci uvnitř české ekonomiky, zejména růst mezd, spotřebu domácností a náklady tuzemských firem.
Jádrová inflace, která odhlíží od nejkolísavějších položek, zůstala přibližně na třech procentech. Tento údaj je pro Českou národní banku důležitější než jediná hodnota celkové inflace, protože lépe zachycuje trvalejší cenové tlaky. Zatímco potraviny a pohonné hmoty mohou během několika měsíců prudce zlevnit i zdražit, vysoké ceny služeb a jádrových položek obvykle ustupují pomaleji. Rozdíl mezi celkovou inflací 1,5 procenta, jádrovou inflací kolem tří procent a růstem cen služeb o 4,5 procenta proto ukazuje, že české domácnosti nepocítí stejné zlevnění ve všech oblastech svých výdajů.
Graf dlouhodobého vývoje současně ukazuje výrazný rozdíl proti inflační vlně z let 2022 a 2023, kdy meziroční růst cen vystoupal přibližně k osmnácti procentům. Od roku 2024 se inflace většinou drží mezi dvěma a třemi procenty a červnových 1,5 procenta patří k nejnižším hodnotám od roku 2021. Pokles z někdejších dvouciferných hodnot však neznamená návrat cen na úroveň před inflační vlnou. Znamená pouze, že se jejich další růst výrazně zpomalil a u některých skupin, zejména potravin a energií, došlo také k meziměsíčnímu zlevnění.
Další zvýšení úroků je po červnových číslech méně pravděpodobné
Česká národní banka v červnu zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. K rozhodnutí ji nevedla aktuální celková inflace, ale obavy z dalšího vývoje. Mezi hlavní rizika patří rychlý růst mezd, který v prvním čtvrtletí dosáhl meziročně 8,1 procenta, očekávané zvyšování veřejných výdajů a přetrvávající jádrová inflace kolem tří procent. Ještě před zveřejněním červnových údajů část trhu počítala s možností dalšího zvýšení sazeb v letošním roce.
Inflace ve výši 1,5 procenta tento scénář oslabila. Jiří Polanský nepředpokládá, že by centrální banka letos sazby znovu zvýšila. Jádrová inflace zůstává zvýšená, ale stabilní, a růst cen služeb mírně zpomalil. Současně však nelze očekávat, že by Česká národní banka rychle zrušila červnové zvýšení a začala úroky snižovat. Celkovou inflaci srazily především kolísavé položky, jejichž vývoj se může v dalších měsících opět obrátit.
Základní prognóza proto počítá s tím, že úrokové sazby zůstanou v následujícím roce beze změny. První snížení by mohlo přijít ve druhém čtvrtletí 2027. Rozhodující nebude jediný nízký údaj o celkové inflaci, ale především vývoj mezd, veřejných rozpočtů, služeb a jádrových cen. Jestliže se růst těchto položek udrží kolem současných hodnot, centrální banka může ponechat úroky výše i v situaci, kdy budou potraviny nebo pohonné hmoty krátkodobě zlevňovat.
