Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 meziročně vzrostla o 2,6 procenta a uzavřela rok nejlepším výsledkem od roku 2022. Vyplývá to z komentáře České národní banky k datům o HDP za závěr loňského roku, který dnes banka zveřejnila spolu se zpřesněnými statistikami. Růst byl podle centrální banky robustnější a široce rozložený. Analytici zároveň upozornili na inflační rizika spojená s vývojem cen energií a geopolitickou situací.
Zpřesněný odhad potvrdil, že hrubý domácí produkt ve čtvrtém čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostl o 0,6 procenta a meziročně o 2,6 procenta. Původní odhad přitom počítal s růstem 2,4 procenta. Mírné revize směrem nahoru se dočkal i celoroční výsledek, který byl upraven z 2,5 na 2,6 procenta. „Nová data celkově potvrzují příznivý vývoj české ekonomiky,“ konstatoval ekonom České spořitelny Jiří Polanský.
Struktura růstu podle centrální banky ukázala na širší základnu expanze. „Růst české ekonomiky nejen pokračoval v solidním tempu, ale stal se také robustnějším,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář. Výsledek byl podle něj ve čtvrtém čtvrtletí rozložen mezi všechny hlavní složky poptávky s výjimkou zásob, jejichž pokles odebral ekonomice zhruba jeden procentní bod.
Spotřeba domácností překonala předcovidovou úroveň
Hlavním tahounem zůstala spotřeba domácností, která meziročně vzrostla o 3,2 procenta a k růstu HDP přispěla přibližně 1,5 procentního bodu. „Spotřeba domácností byla opět hlavním motorem ekonomiky,“ upozornil Polanský a dodal, že ji podpořil příznivý vývoj mezd i pozitivní spotřebitelská nálada. Sklenář v této souvislosti připomněl, že spotřeba domácností se dostala nad předcovidovou úroveň, což označil za důležitý milník.
Vedle domácností vykázaly výraznou dynamiku také investice. Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla meziročně o 5,3 procenta a k růstu přispěla zhruba 1,4 procentního bodu. „Fixní investice rostly nečekaně silně,“ uvedl Polanský. Podle hlavního ekonoma ING Davida Havrlanta navíc revize dat ukázala, že investice rostly alespoň o jedno procento v každém čtvrtletí loňského roku. „Revize potvrdila, že fixní investice rostly minimálně o jedno procento v každém čtvrtletí loňského roku,“ sdělil Havrlant.
Negativním faktorem zůstalo čerpání dříve nahromaděných zásob, které odebralo z růstu jeden procentní bod. Příspěvek zahraničního obchodu byl mírně kladný, přibližně 0,1 procentního bodu, a to i přes silný dovoz související se spotřebou a investicemi. „Příspěvek zahraničního obchodu byl mírně pozitivní, což bylo vzhledem k silným dovozům příznivé,“ zhodnotil Polanský. Zlepšení zahraniční poptávky, zejména z Německa, se podle něj promítlo do investic i exportních dat.
Vliv spotřeby vlády
Vládní spotřeba přispěla k růstu zhruba půl procentního bodu. Polanský zároveň upozornil, že fiskální expanze mohla podporovat i střednědobý růst, a to jak prostřednictvím vyšších vládních výdajů, tak skrze dopad na disponibilní příjmy domácností. Výhled pro letošní rok zůstává podle analytiků relativně stabilní. Polanský očekává růst HDP kolem 2,5 procenta, přičemž aktuální informace podle něj signalizovaly spíše hodnoty mezi 2,6 a 2,7 procenta. „Nejnovější informace naznačovaly mírně vyšší růst české ekonomiky v letošním roce,“ uvedl. Současně však upozornil, že vývoj na Blízkém východě mohl působit směrem k nižšímu růstu. „Celkový vliv bude záviset na délce a intenzitě konfliktu,“ dodal.
Podobně hodnotí situaci i analytici ING, kteří pracují s růstem kolem 2,7 procenta. Silnější výkon na konci roku 2025 podle Havrlanta vytváří solidní základ pro letošní dynamiku, zejména pokud šlo o spotřebu domácností a investice.
Česká ekonomika tak vstoupila do roku 2026 ve výrazně lepší kondici než před rokem. Růst byl široce rozložen mezi spotřebu, investice i zahraniční obchod a potvrdil robustnější charakter expanze. Současně však zůstávala citlivá na vývoj cen energií a geopolitická rizika, která mohla ovlivnit jak inflaci, tak další rozhodování centrální banky.
ZDROJE: ČNB, ING, ERSTE GROUP, ČSÚ
