Sněmovna schválila vládní novelu stavebního zákona a Piráti varují před chaosem, oslabením veřejných zájmů i dalším zhoršením dostupnosti bydlení. Přestože se jim podařilo prosadit dílčí úpravy důležité pro metro D, Pražský okruh, Libeňskou spojku a Radlickou radiálu, zákon jako celek odmítají. Vláda podle nich promarnila šanci připravit reformu, která by skutečně pomohla stavět dostupnější byty, zrychlila řízení a zároveň zachovala ochranu veřejného prostoru. Místo toho ze zákona vyškrtla definici dostupného bydlení, oslabila nástroje obcí, rozvrací systém stavebních úřadů a vytváří prostředí, v němž mohou mít velcí hráči výrazně lepší pozici než běžní lidé.
Zdeněk Hřib připomněl, že Piráti pro část dopravních staveb prosadili praktickou změnu. „S Piráty jsme prosadili ve Sněmovně pozměňovací návrh na urychlení stavby metra D a také vnitřního Městského okruhu Prahy, Libeňské spojky a Radlické radiály. Jde o možnost prodloužení platnosti stanoviska EIA, jehož propadnutí by jinak vedlo ke zdržení těchto staveb o roky. Tohle dává smysl,“ uvedl předseda Pirátů. Jenže tím podle něj dobré zprávy končí. Dílčí oprava nemění celkový charakter zákona, který podle Pirátů neřeší bytovou krizi, ale zakládá další problémy.
Hřib novelu označil bez obalu za paskvil. „Vláda úplně promarnila příležitost připravit skutečně kvalitní reformu. Tento stavební zákon je paskvil. Mladí lidé a rodiny potřebují více dostupných bytů. Právě schválená novela stavebního zákona byla tou možností, jak jim pomoc. Jenže reálně problém nedostupnosti bydlení vůbec neřeší. Naopak. Vláda ze zákona vyškrtla definici dostupného bydlení. Oslabila nástroje, které mají obcím pomáhat plánovat rozvoj jejich území a překopává systém stavebních úřadů, které se proti tomu bouří a avizují, že většina úředníků odejde,“ dodal.
Právě vyškrtnutí definice dostupného bydlení je pro Piráty jeden z nejvýmluvnějších momentů celé novely. Vláda mluví o řešení bytové krize, ale ze zákona odstraní pojem, bez něhož se dostupné bydlení nedá pořádně uchopit ani v plánování, ani v praxi. Piráti přitom tvrdí, že existuje konkrétní cesta, jak dostupnost bydlení zlepšit. Jejich Akční plán dostupného bydlení obsahuje deset kroků, které podle strany mají pomoci zvýšit nabídku bytů, lépe zapojit obce a vytvořit předvídatelnější pravidla. Vládní novela jde podle nich opačným směrem: přidává nejistotu, oslabuje obecní plánování a otvírá prostor pro další spory.
Kritika míří i na způsob, jakým zákon vznikal. Piráti návrh popisují jako nesourodou směs změn, které vznikaly pod tlakem různých zájmových skupin a bez jednotné koncepce. Opakovaně žádali vládu, aby novelu stáhla a připravila novou verzi po důkladné debatě se samosprávami, architekty, úředníky a odborníky z praxe. Nestalo se. Výsledkem je zákon, který má měnit stavební právo v zemi, ale podle kritiků nevznikl jako promyšlená reforma. Spíš jako slepenec, který má rychle projít, i když jeho dopady ponesou obce, stavební úřady, lidé žádající o povolení i veřejný prostor.
Poslankyně a architektka Veronika Kovářová upozornila na vypínání ochrany veřejných zájmů. „Jako architektka jsem velmi zklamaná. Novela stavebního zákona vypíná ochranu veřejných zájmů včetně tak zásadních věcí, jako je ochrana zdraví obyvatel. Přitom cesty, jak skutečně zrychlit výstavbu a zároveň nezničit kvalitu života ve městech, existují. Je smutné, že se věnovalo tolik energie na rozvrácení stávajících procesů, místo aby se dokončila zahájená digitalizace, která patří k jednadvacátému století,“ doplnila. Její výtka míří přesně na falešné dilema, které vláda vytváří: buď rychlost, nebo ochrana veřejného prostoru. Podle Pirátů se dá stavět rychleji i bez toho, aby se vyhazovaly pojistky chránící zdraví, krajinu, města a obce.
Hřib přidal i korupční rizika. Piráti neprosadili návrhy, které měly zvýšit veřejnou kontrolu nad tím, zda politik bydlí v obecním bytě za zvýhodněné nájemné, tedy takzvaný Lex Mrázová. Neprošel ani návrh omezit střet zájmů ve veřejných zakázkách. „Celé nastavení zákona je výrazně prokorupční. Centrální stavební úřad bude mít takřka neomezené kompetence a proti jeho rozhodnutí nebude možnost odvolání, takže bude stačit podplatit jednoho úředníka, abyste mohli postavit cokoliv úplně kdekoliv,“ uvedl Hřib. Taková koncentrace pravomocí bez možnosti odvolání je podle Pirátů přesně ten typ změny, který se může vládě dobře prodávat jako zjednodušení, ale ve skutečnosti zvyšuje riziko zneužití.
Podobně tvrdě hodnotí novelu také STAN. Starostové zákon jako celek nepodpořili a chtějí, aby ho Senát vrátil zpět do Sněmovny se zamítavým stanoviskem. I oni mluví o legislativním paskvilu, který může stavební řízení ochromit, o zásahu do ochrany přírody, nahrávání velkým developerům a chaosu na úřadech. Zákon podle nich neurychlí řízení, ale přinese další nepřipravené přesuny agend, na které úřady nemají lidi, peníze, prostory ani metodiky. V praxi tak může dopadnout nejtvrději na řadové žadatele, kteří nemají za zády silné právní týmy a velké developerské aparáty.
Lukáš Vlček označil způsob projednání za ukázkový legislativní bypass. „Díky naší aktivitě jsme významně rozproudili chybějící veřejnou odbornou debatu. Na půdě Sněmovny jsme zorganizovali hned tři kulaté stoly za účasti odborných organizací i médií. Silný tlak odborné veřejnosti nakonec donutil předkladatele pochopit, že je naprosto nezbytné respektovat názory odborníků. Za řadou pozměňovacích návrhů, které byly dnes schváleny, tak stojí právě odborné organizace, které byly v rámci novely zákona zcela účelově opomenuty,“ uvedl první místopředseda hnutí a stínový ministr průmyslu a obchodu. Vládní většina podle něj obešla standardní legislativní proces a vyhnula se řádnému připomínkovému řízení.
Pro finální podobu zákona ale Starostové hlasovat nechtěli. Vlček jej popsal jako technicky špatný a manažersky nezvládnutý. „Technicky je to naprostý legislativní zmetek a manažersky je celý proces ukvapený a absolutně nepřipravený. Nás v tuto chvíli velmi zajímá, kdo z předkladatelů za tento blížící se chaos ponese reálnou politickou odpovědnost. Zákony takového kalibru prostě nelze psát jako poslaneckou iniciativu bez dopadových studií,“ upozornil. To je jedna z hlavních výhrad opozice: zásadní změna stavebního práva má dopad do desítek dalších zákonů, ale vláda ji podle kritiků protlačila způsobem, který neodpovídá její váze.
Starostové varují také před dopady na přírodu, památky a běžné stavebníky. Novela podle nich omezuje ochranu klíčových veřejných zájmů a současně usnadňuje legalizaci černých staveb. Z textu se podle STAN vytratila jistota rovného zacházení s různě velkými stavebníky, protože schválená pravidla jdou otevřeně na ruku velkým developerům. Obce a města se přitom s následky stavebních rozhodnutí potýkají každý den. Pokud se v území zhroutí koordinace, dopady nepocítí ministerstva ani autoři poslaneckých návrhů, ale lidé v konkrétních městech, obcích a čtvrtích.
Vlček odmítl také vládní tvrzení, že novela prokazatelně zrychlí stavební řízení. „Doteď nám nebyla předložena absolutně žádná analýza funkčních opatření, která by prokazatelně pomohla ke zrychlení celého procesu. Naopak, jak ukazuje nedávný průzkum České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, stavební povolení je již v současnosti v řadě případů možné získat v řádu několika měsíců. To, co dnes prošlo Sněmovnou, pomůže jen velkým developerům, kteří za zákonem stojí, jak sami vládní představitelé přiznali. S ohledem na nepřipravenost v území a nejasná pravidla může mít novela významný negativní dopad na řadové žadatele o stavební povolení,“ popsal.
Poslankyně Eliška Olšáková varovala před tím, že některé škody nepůjde později jednoduše opravit. „Pokud se ukáže, že zákon není dokonalý, bude možné jej změnit. Změny v organizaci stavební správy, v síti stavebních úřadů nebo v nastavení kompetencí státu a obcí lze v budoucnu napravit. Co ale naopak změnit nepůjde, budou zásahy do chráněné přírody, krajiny, kulturních hodnot nebo památkové ochrany, které tato novela způsobí. A takové zásahy mohou být fatální,“ sdělila. Právě to dělá ze stavebního zákona víc než technickou normu. Špatně nastavený proces se dá novelizovat. Zničená krajina nebo památková hodnota se vrací mnohem hůř.
Zákon teď zamíří do Senátu a Starostové počítají s tím, že se jejich senátorský klub bude snažit novelu odmítnout jako celek. Předseda klubu Jan Sobotka už dříve avizoval i možnost obrátit se na Ústavní soud, pokud novela v navržené podobě vstoupí v platnost. „Nedovedu si představit, že by takto rozsáhlou, nepřipravenou a koncepčně chybnou novelu Senát posílal zpět pouze s kosmetickými pozměňovacími návrhy. Jediným zodpovědným řešením je její odmítnutí jako celku,“ oznámil Sobotka.
Vládní novela stavebního zákona tak odchází ze Sněmovny s ostrým varováním Pirátů i STAN. Piráti mluví o paskvilu, který neřeší dostupné bydlení, vypíná ochranu veřejných zájmů a vytváří prokorupční nastavení. Starostové přidávají obavu z legislativního zmetku, chaosu na úřadech, zásahů do přírody a výhody pro velké developery. Jisté je zatím jen to, že zákon, který měl přinést pořádek a rychlejší výstavbu, míří do Senátu jako jedna z nejspornějších norem současné vlády.
