Sněmovna schválila EET 2.0, moderní evidence tržeb míří do Senátu. Piráti však varují, že kabinet přínos EET přeceňuje a z jednoduchého hesla o lepším výběru daní dělá náhražku skutečné rozpočtové politiky. Návrh podle nich sice opustil některé nejtvrdší prvky původního systému a je jednodušší než dřívější verze, přesto v něm zůstávají slabá místa. Nejvíc mají dopadnout na lidi, kteří nepodnikají ve velkém, ale jen si přivydělávají vedle zaměstnání, rodičovské dovolené nebo důchodu. Piráti proto předkládají vlastní změnu: drobní podnikatelé na vedlejší činnost s ročními příjmy do čtyř set tisíc korun by se do EET vůbec neměli dostat.
Vládní návrh se ve Sněmovně řešil dnes a Piráti k němu mají dvojí výhradu. Neodmítají, že evidence tržeb může státu pomoci lépe vybírat daně, ale odmítají tvrzení, že právě EET zásadně zachrání veřejné finance. Zároveň upozorňují, že vláda při přípravě systému zapomněla na skupinu lidí, u nichž by nová administrativa mohla způsobit víc škody než užitku. Nejde o velké provozy, řetězce ani podnikatele, kteří mají účetní zázemí a stálý obrat. Jde o rodiče na rodičovské, seniory, lidi s malým přivýdělkem a ty, kteří podnikání berou jako vedlejší zdroj peněz, ne jako hlavní obživu. Pokud by pro ně měla být cesta z EET svázaná se vstupem do paušálního režimu a dalšími tisíci korun na dani, stát by je podle Pirátů zbytečně trestal za to, že si chtějí legálně přivydělat.
Pirátská poslankyně Vendula Svobodová proto upozornila, že i po úpravách zůstává vládní návrh nedotažený. „Vláda sice odstranila určité problematické části původní podoby EET, které jsme kritizovali, ale stále jsou v návrhu mezery. Například úplně zapomněla na lidi, kteří podnikají jen jako vedlejší činnost. Typicky jde o rodiče na rodičovské dovolené, seniory nebo lidi, kteří si podnikáním jen přivydělávají. Aby se mohli z EET vyvázat, museli by vstoupit do paušálního režimu a zaplatit na dani další tisíce korun, což pro ně často vůbec nedává smysl. Proto navrhujeme, aby se povinnost evidence tržeb nevztahovala na podnikatele na vedlejší činnost s ročními příjmy do 400 tisíc korun. Chceme, aby stát rozlišoval mezi velkým podnikáním a lidmi, kteří si jen přivydělávají a zbytečná administrativa je od práce neodrazovala,“ říká Svobodová.
Právě hranice čtyř set tisíc korun ročně je v pirátském návrhu zásadní. Má oddělit podnikání, které už představuje skutečnou ekonomickou činnost ve větším rozsahu, od malých přivýdělků. Piráti tím míří na častý problém české legislativy: stát napíše jedno pravidlo pro všechny, ale dopad na jednotlivé skupiny je úplně jiný. Pro větší podnikatele může být EET zvládnutelný systém v účetnictví. Pro člověka, který si vedle hlavní práce vydělá několik tisíc měsíčně, už může jít o další překážku, kvůli níž se na přivýdělek raději vykašle. Výsledkem pak není lepší výběr daní, ale menší ochota lidí dělat drobnou legální práci.
Druhá pirátská výhrada míří na rozpočtovou rétoriku vlády. Schillerová představila EET, osvobození spropitného od daně a boj proti černé práci jako tři pilíře příjmové stránky státního rozpočtu. Piráti ale upozorňují, že tato trojice nemůže reálně vyřešit schodek v řádu stovek miliard korun. Důvodová zpráva podle nich nepracuje jen s očekávanými příjmy z evidence tržeb, ale také s doprovodnými změnami, které příjmy státního rozpočtu snižují. K tomu se přidávají náklady na provoz systému. Čistý přínos tak má být podle Pirátů výrazně nižší, než jak vláda naznačuje voličům.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib proto varoval, že vláda nahrazuje skutečnou konsolidaci marketingovým výkladem. „Ministryně Schillerová minulý týden představila tři pilíře, na kterých chce postavit příjmovou stránku státního rozpočtu – EET, osvobození spropitného od daně a boj proti černé práci. Jenže když se na ta čísla podíváme realisticky, zjistíme, že dohromady nemohou vyřešit schodek v řádu stovek miliard korun. Místo skutečných ekonomických reforem vláda vytváří dojem, že veřejné finance stabilizuje, ale její vlastní propočty ukazují něco úplně jiného. Samotná evidence tržeb může být užitečným nástrojem pro lepší výběr daní, nemůže však nahrazovat promyšlenou strategii konsolidace státního rozpočtu,“ doplnil Hřib.
Hřibova výtka míří na podstatu vládního problému. EET může zvýšit dohled nad částí hotovostních tržeb, ale nemůže zakrýt, že státní rozpočet stojí před schodkem, který se počítá ve stovkách miliard. Pokud vláda vydává evidenci tržeb za jeden z hlavních pilířů příjmů, vytváří podle Pirátů falešné očekávání. Volič má slyšet, že stát našel cestu k penězům. Jenže skutečná čísla mají být slabší, protože do nich vstupují výpadky z dalších změn i provozní náklady systému. Z EET se tak v podání vlády stává politická zkratka, ne odpověď na stav veřejných financí.
