Zdeněk Šarapatka spustil tvrdý útok na redaktora České televize Petra Vaška kvůli jeho komentáři k vetu prezidenta Petra Pavla. Kandidát do Senátu za TOP 09 a někdejší člen Rady ČT obvinil novináře z ohýbání páteře, podbízení se Babišově vládě a znevažování prezidentova postoje k dalšímu zadlužování země. Vašek si podobná slova nenechal líbit. Šarapatkovo tvrzení o jeho údajně důvěrném vztahu s ministryní financí Alenou Schillerovou označil za bohapustou lež, odmítl útok na svou profesní integritu a vyzval Šarapatku, aby jej přestal dehonestovat. Spor se rychle rozrostl z hádky o jeden televizní komentář v otevřenou válku o to, zda redaktor ČT prezidentovo rozhodnutí oprávněně kriticky rozebral, nebo zda naopak poskytl Babišovu táboru materiál k dalšímu útoku na Hrad.
Šarapatka odstartoval konflikt bez jakékoliv opatrnosti. Českou televizi popsal jako instituci, před níž sice lidé demonstrují na obranu její nezávislosti, ale uvnitř se podle něj už někteří zaměstnanci přizpůsobují nové politické moci. „Říká se tomu schíza. Zatímco před ČT nás přišly tisíce varovat Babiše, že mu ji nedáme, uvnitř se začaly ohýbat některé páteře. Na rozdíl od většiny statečných na Kavkách se vládě Babiše čím dál víc podbízí pospolu s vedením i leckteří pěšáci,“ uvedl Šarapatka. Vaškovo vystoupení na ČT24 pak označil za útok na prezidenta, který podle něj zastínil podstatu Pavlova veta, tedy odpor proti rozvolnění rozpočtových pravidel a dalšímu zadlužování státu.
Šarapatka redaktora nešetřil ani osobně. „Kdo viděl na Čtyřiadvacítce, jak její redaktor poplival od hlavy po paty prezidenta, když Pavel odmítl podepsat Babišův dluhový rozpočet, už nemá pochybnost. Kdo čekal odbornou kritiku vládního rozpočtu, měl prostě ‚smolíka‘. Petr Vašek z ČT se zjevně nestydí. Pochvala a tykačka se Schillerovou i dalšími politiky ANO je totiž závazek,“ napsal. Do kritiky zapojil také strach zaměstnanců o místa po případných politických zásazích do veřejnoprávní televize a některé Vaškovy kolegy naopak ocenil jako profesionály, kteří tlaku nepodléhají. Svůj výpad završil větou, že lidé nechodí demonstrovat za Českou televizi proto, aby její zaměstnanci „podlézali vládě nácků a estébáků“.
Vašek odpověděl podstatně obsáhleji a odmítl, že by jeho kritika prezidenta znamenala ohnutí páteře před kabinetem Andreje Babiše. Podle něj je upozornění na změnu Pavlova postoje k zásahům hlavy státu do rozpočtové politiky legitimní novinářskou prací. Připomněl, že ve stejném vystoupení kritizoval i vládu, označil letošní schodek za nezákonný a odmítl Babišovo tvrzení, že Pavel je opozičním prezidentem. „Pokud má někdo na něco jiný názor než vy, tak to není ohýbání páteře, ale jen jiný názor, než máte vy,“ vzkázal Šarapatkovi. Nejostřeji se ohradil proti tvrzení, že si se Schillerovou tyká. To označil za výmysl, který poškozuje jeho osobní i profesní pověst.
Redaktor České televize pak přešel do protiútoku. „Ale hlavně, pokud jde o ‚tykačku‘ se Schillerovou, to je vaše bohapustá lež, netuším, proč si to vymýšlíte, každopádně se tím jen ztrapňujete, protože tím naprosto lživě napadáte moji osobní a novinářskou integritu,“ napsal Vašek. Šarapatku vyzval, aby jej věcně kritizoval, ale přestal si vymýšlet tvrzení o jeho vztazích s politiky. „Klidně mi oponujte, že nesouhlasíte s mým názorem, že prezident až doteď nezasahoval do rozpočtové a ekonomické politiky a že to teď udělal překvapivě poprvé, ale neurážejte mě. A už vůbec si o mně nevymýšlejte, že si tykám s politiky. Je to lež,“ uvedl Vašek.
Šarapatka však neustoupil. Vaškovi odpověděl, že jeho vystoupení nehodnotil pouze on, a znovu ho obvinil z okopávání prezidentova postoje k bezprecedentnímu zadlužování země. Vaškova kritická slova o nezákonném schodku a nesprávnosti Babišovy nálepky „opoziční prezident“ podle něj představovala jen bezvýznamný pokus o vyváženost. „Máte-li za vrchol vaší ‚vyváženosti‘ ono pípnutí o nezákonném schodku rozpočtu nebo že ‚Andrej Babiš nemá pravdu, pokud tvrdí, že prezident je opoziční politik‘, bylo by snad lépe mlčet – tak směšné to je,“ uvedl Šarapatka. Znovu také tvrdil, že Vaškovy výstupy dokazují důvěrnější vztahy s politiky hnutí ANO a že redakce může mít zájem na budoucím přizpůsobení České televize Babišově moci.
Právě v tomto bodě už Šarapatka překročil hranici kritiky konkrétního televizního vystoupení a začal Vaškovi přisuzovat osobní vazby i motivace, které redaktor důrazně odmítá. „Chápu, že pro ambice kdekoho z vedení zpravodajství vyšplhat co nejvýše v Babišově chystané státní ČT je výhodné mít v redakci mazlíky partaje. Není to ale zájmem občanů,“ napsal Šarapatka. U údajného tykání se Schillerovou odkázal na legendy, které prý kolují mezi Vaškovými kolegy, a na své zkušenosti z Rady ČT. Žádný konkrétní důkaz však v citovaném příspěvku nepředložil. Vašek naopak tykání, nabídku politické funkce i jakýkoliv závazek vůči ministryni financí kategoricky popřel.
Redaktor se později k celé kauze vrátil v samostatném příspěvku. Vysvětlil, že Pavlovo veto vnímal jako posun oproti prezidentovým dřívějším vyjádřením, podle nichž je rozpočtová politika primárně nebo výsostně věcí vlády. Vašek připomněl, že Pavel v březnu podepsal rozpočet se schodkem 310 miliard korun, přestože k němu měl výhrady a podle Vaška šlo o schodek nezákonný. Stejně se prezident zachoval také ke spornému rozpočtu Fialovy vlády na rok 2025. Vašek proto považoval za legitimní upozornit, že nynější veto představuje změnu v Pavlově dosavadním přístupu.
Vašek zároveň znovu zdůraznil, že jeho vystoupení nebylo jednostrannou obhajobou vlády. „Ve stejném komentování, které třeba pan Šarapatka označuje za začátek ‚ohýbání hřbetů‘ v ČT, což je nebetyčná hloupost, také říkám, že vláda si pro letošek schválila nezákonný schodek a že Andrej Babiš nemá pravdu, když tvrdí, že prezident je ‚opoziční politik‘. A dokazuju to na konkrétních příkladech,“ napsal. Fakt, že Schillerová následně část jeho slov vystřihla a použila na svých sociálních sítích, podle něj neznamená, že s ní spolupracuje. Politici podle Vaška běžně sdílejí pasáže televizních reportáží a komentářů, aniž by novinář mohl rozhodovat, jak je použijí.
Ministryně financí si pro svůj sestřih vybrala přesně tu část, která se jí hodila do útoku na Hrad. „Petr Pavel předvádí grandiózní veletoč. Cinknutý rozpočet Fialovy vlády nevadil, náš proinvestiční a transparentní vadí. Donedávna tvrdil, že rozpočtová politika je doména vlády, teď už není. Více Petr Vašek v ČT24,“ uvedla Schillerová. Její příspěvek přirozeně posílil dojem, že redaktor dodal vládě odborně znějící munici proti prezidentovi. Neprokazuje však Šarapatkovo tvrzení o tykání, osobních vazbách nebo podbízení se ministryni. Dokazuje pouze to, že Schillerová dokázala z Vaškova širšího vystoupení vystřihnout část užitečnou pro propagaci ANO.
Při pohledu na celý televizní komentář je zřejmé, proč se spor tak vyostřil. Vašek skutečně označil Pavlovo rozhodnutí za významný posun a přirovnal jej významem k vrácení státního rozpočtu. Připomněl, že prezident dříve považoval ekonomickou a rozpočtovou politiku za doménu vlády a odmítal jí stát v cestě, přestože měl ke schodkům výhrady. „Takže to byl Petr Pavel v prosinci roku 2024 a v březnu roku 2026 a teď už to evidentně neplatí,“ řekl Vašek. Prezident má podle něj na veto plné právo, ale současně se rozhodl do ekonomických záležitostí zasáhnout způsobem, kterému se dříve vyhýbal.
Vašek také vyslovil názor, že prezidentské veto posouvá dosavadní ústavní zvyklost. Odvolal se na Václava Klause a Miloše Zemana, kteří podle něj přes silný nesouhlas s některými rozpočty zpravidla nepoužívali veto jako prostředek zásahu do vládní hospodářské politiky. Současně tvrdil, že bez novely vetované Pavlem vláda nemá šanci sestavit smysluplný rozpočet, protože schodek 156 miliard korun je podle něj v současné situaci nereálný. Taková formulace už musela Schillerovou potěšit. Vašek jí tím poskytl argument, že prezidentův krok komplikuje přípravu rozpočtu, aniž by ministryně musela vysvětlovat, proč si vláda chce rozpočtová pravidla uvolnit.
Ještě spornější byla část, v níž redaktor spojil Pavlovo veto s dlouhodobým konfliktem mezi Hradem a Babišovou vládou. Vašek odmítl názor jiných komentátorů, že obě věci nesouvisejí. Podle něj prezident mohl dojít k závěru, že už nemá důvod se omezovat, když jej kabinet neustále napadá a odmítl jej zařadit do delegace na summit NATO. „Prostě už několikrát jsem chtěl ten, dejme tomu, zákon, který se týká rozpočtu, ekonomických věcí, vetovat. Nikdy jsem to neudělal. Tak teď si řekl: ‚Hm.‘ A to je moje hypotéza. Už se nebudu sebeomezovat a prostě vládě to trošku vrátil,“ popsal Vašek svůj výklad Pavlovy motivace. Právě tato spekulace byla pro Šarapatku nejspíš důkazem, že redaktor prezidentovo rozhodnutí nepředstavoval jako věcný krok proti zadlužování, ale téměř jako osobní odvetu vládě.
Vašek pak použil spojení, které muselo v současné atmosféře vyvolat další spor. Prezidentovo veto označil za možný „opoziční úkrok k nějaké opoziční politice“. Zároveň však jasně řekl, že Babiš nemá pravdu, když Pavla označuje za opozičního prezidenta. Připomněl, že hlava státu v řadě otázek kabinetu vychází vstříc, souhlasila se jmenováním nového náčelníka Generálního štábu a podepsala navržené velvyslance. Vaškův výklad proto nebyl čistou kopií vládní propagandy. Obsahoval ale formulace o vrácení úderu, posunu k opoziční politice a prolomení zvyklosti, které se daly velmi snadno vystřihnout a použít proti prezidentovi. Přesně to Schillerová udělala.
Redaktor své pojetí obhajuje principem, že novinář veřejnoprávní televize nemá stranit Hradu, vládě ani opozici. Připomněl, že před měsícem se dostal do ostrého sporu také s Babišem, který jej označil za lháře kvůli rozpočtu České televize. Vašek tehdy premiérovi odporoval, že plánované snížení příjmů veřejnoprávního média nevrací rozpočet na úroveň roku 2024, ale fakticky až k roku 2008, protože poplatky byly sedmnáct let zmrazené. Podle něj tak jednou útočí Babišův tábor a podruhé lidé stojící za prezidentem, protože od novináře očekávají potvrzení vlastního názoru. „Nezávislý novinář veřejnoprávní televize má mít svou hlavu, své myšlenky a nesmí stranit nikomu,“ uvedl Vašek.
Podstatou Pavlova veta přitom nebylo odmítnutí státního rozpočtu, jak by z některých Vaškových formulací mohl divák usuzovat. Prezident vrátil novelu rozpočtových zákonů, která by vládě umožnila uvolnit pravidla pro zadlužování. Pavel varoval, že zákon dává kabinetu větší prostor financovat výdaje dluhem, ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a oslabuje kontrolu Poslanecké sněmovny nad státními penězi. Upozornil také na posílení pozice ministerstva financí vůči nezávislým institucím, mezi něž patří Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Národní rozpočtová rada, ombudsman nebo Kancelář prezidenta republiky.
Spor mezi Šarapatkou a Vaškem proto nelze zredukovat na jednoduchou volbu mezi statečným obráncem prezidenta a vládním redaktorem. Šarapatka oprávněně upozornil, že některé Vaškovy formulace přesunuly pozornost od dluhu a kontroly veřejných financí k údajnému Pavlovu veletoči, osobnímu vracení úderu a možnému příklonu k opoziční politice. Schillerová si z nich okamžitě vyrobila klacek na Hrad. To však není důkaz, že Vašek pracuje pro ANO, tyká si s ministryní nebo očekává funkci v politicky ovládané televizi. Taková obvinění Šarapatka nepodložil a redaktor je jednoznačně odmítl.
Vašek zase nemůže předstírat, že jeho slova byla pouze neutrálním konstatováním změny postoje. Hypotéza, že prezident vládě veto „trošku vrátil“, a označení rozhodnutí za možný opoziční úkrok nejsou čistá fakta. Jsou to politické interpretace a právě ve veřejnoprávní televizi mají obrovskou váhu. Schillerová je nemusela překrucovat od základů. Stačilo jí vystřihnout část, která potvrzovala její útok, a zahodit věty, v nichž Vašek kritizoval Babiše a nezákonný schodek.
Výsledkem je spor, v němž obě strany trefily část problému. Vašek poskytl vládě několik mimořádně použitelných vět, které odváděly pozornost od podstaty Pavlova veta. Šarapatka na to odpověděl obviněními z osobních vazeb, tykání a kariérního podbízení, pro která ve zveřejněném textu nepředložil důkazy. Debata o dluhových pravidlech, kontrole vlády a prezidentově právu vetovat zákon tak skončila u hádky, kdo komu tyká a kdo si kde ohýbá páteř. Alena Schillerová mezitím získala přesně to, co potřebovala: sestřih z České televize, kterým může Pavla líčit jako politika, jenž změnil názor a vetem si vyřizuje účty s Babišovou vládou.
