Ministr zahraničí Petr Macinka měl v pondělí večer v Interview ČT24 vysvětlovat další dějství vládního sporu s prezidentem Petrem Pavlem o summit NATO v Ankaře. Několik hodin před vysíláním však účast zrušil a podle České televize se omluvil ze zdravotních důvodů. Jeho místo obsadila místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix, která ministrovu nepřítomnost vyložila podstatně méně shovívavě.
„Ministr zahraničí náhle zrušil svou účast v Interview ČT24. No nevypadal na tiskovce dobře, ale stejně spíš myslím, že neměl odvahu přijít vysvětlovat, jakej je matlák,“ napsala ještě před vysíláním na sociální síti. Ve studiu pak pokračovala stejně ostře. Vládu obvinila, že předběžné opatření Ústavního soudu splnila pouze částečně, svým trváním na Babišově vedení delegace dál ztěžuje prezidentovu účast a kvůli neochotě normálně se dohodnout ze sebe dělá šašky. Macinku označila za „malého mužíka“ poháněného osobní mstou a celý spor popsala jako výsledek nevypořádaných eg, do nichž kabinet zatáhl Českou republiku.
Česká televize v úvodu pořadu uvedla, že původním hostem měl být právě Macinka, který se však kolem půl čtvrté odpoledne omluvil ze zdravotních důvodů. Decroix tedy nevstoupila do studia jako předem plánovaná hlavní aktérka debaty, ale jako náhradnice za politika, jehož kroky měla kritizovat. Tuto situaci využila k přímému útoku na ministra i vládu. Podle ní by se celý spor o české zastoupení na summitu vůbec nemusel odehrávat, kdyby kabinet o účasti prezidenta rozhodl včas a pokusil se s Hradem dohodnout. „Teď si představte, kdyby tohle vláda udělala někdy osmnáctého března. Asi bychom si dneska večer neměli o čem povídat nebo bychom si tady nepovídali o těchto tahanicích, ale třeba bychom se bavili o tom, proč je vlastně summit NATO tak důležitý,“ uvedla.
Vláda po předběžném opatření Ústavního soudu zařadila Petra Pavla a jeho doprovod do oficiální české delegace, současně však zopakovala, že její vedení zůstane premiérovi Andreji Babišovi. Podle Decroix tím soudní rozhodnutí splnila jen nerada a pouze zčásti. „Evidentně splnila velmi nerada, protože až po předběžném opatření Ústavního soudu. Ale vypadá to, že jenom zčásti. Akreditovala pana prezidenta, akreditovala doprovod, ale to předběžné opatření mělo dva výroky. Tím druhým výrokem bylo, že vláda nemá v žádném ohledu ztěžovat nebo bránit prezidentovi a jeho doprovodu v účasti na summitu,“ řekla.
Právě trvání na Babišově vedení delegace považuje poslankyně ODS za další překážku vytvářenou kabinetem. Argumentovala protokolárním postavením prezidenta i dosavadní praxí, podle níž českou výpravu na alianční summit vedla hlava státu. Jestliže vláda Pavla sice akredituje, ale současně mu odmítne přiznat postavení vedoucího delegace, podle Decroix mu účast fakticky ztěžuje. „Představme si přesně tu situaci, kdy přijede vláda s panem prezidentem na summit NATO a je zcela logicky předpokládané, že vedoucím delegace je pan prezident. Je to ztížení pozice pana prezidenta nebo ztížení jeho účasti na summitu NATO, pokud tato ústavní a protokolární zvyklost nebude dodržena,“ prohlásila.
Vláda se brání tím, že předběžné opatření její usnesení o Babišově vedení výpravy výslovně nezrušilo. Decroix však připomněla, že kabinet se po vydání soudního rozhodnutí znovu sešel a mohl své původní stanovisko změnit. „Kdo přijal to usnesení? Vláda. Kdo se dnes sešel? Vláda. Kdy se dnes sešla vláda? Poté, co máme k dispozici předběžné opatření. Má vláda možnost měnit své usnesení? No díky bohu ano,“ uvedla. Na otázku, zda vláda soudní opatření skutečně promítla do svého postoje, pak odpověděla jednoznačně: „Nereflektovala.“
Decroix připustila, že hostitelé summitu a NATO se mohou nakonec řídit vlastním protokolem bez ohledu na české vládní usnesení. Právě tím by podle ní mohl vzniknout další nedůstojný střet o to, kdo českou výpravu skutečně vede a kam budou prezident s premiérem přizváni. „Já si ještě trošku myslím a dovolím si zaspekulovat, že NATO nebo hostitelské organizaci bude nějaké usnesení české vlády trošku jedno a NATO se bude chovat v souladu s vlastním protokolárním řádem. Těžko si dokážu představit, že budou sedět všichni vedoucí delegací a pan prezident by seděl někde v koutě. Já si vlastně myslím, že ze sebe vláda dělá opravdu šašky,“ prohlásila.
Moderátor připomněl, že rozhodnutí o vedení delegace není pouze otázkou diplomatického protokolu, ale může být také politickým rozhodnutím vlády. Decroix odpověděla ironickým přirovnáním, které zpochybnilo smysl kabinetního postoje. „Vláda může rozhodnout úplně o čemkoliv. A tahle vláda dvakrát tolik. Tahle vláda může klidně rozhodnout o tom, že Země je placatá, a asi nás to nebude překvapovat. A také to bude její politické rozhodnutí,“ řekla.
Podle bývalé ministryně spravedlnosti není hlavní otázkou, zda vláda formálně může něco usnést, ale proč pokračuje ve sporu, který bylo možné vyřešit dohodou prezidenta a premiéra. Kabinet mohl Pavlovi stanovit mandát, prezident mohl slíbit jeho respektování a oba ústavní činitelé si mohli rozdělit hlavní části summitu. „Nebylo by mnohem jednodušší, kdyby vláda definovala panu prezidentovi mandát? A kdyby si tak jako ve všech ostatních normálních případech a ve všech ostatních normálních zemích pan premiér sedl s panem prezidentem a ti dva si řekli: Já půjdu na tu večeři, vy půjdete na toto jednání a společně tam budeme říkat toto nebo ono. Celá tato šaškárna se dala vyřešit tím, že by vláda svým politickým usnesením rozhodla, jaký bude mandát pana prezidenta na summitu,“ uvedla Decroix.
Babiš argumentuje tím, že letošní vrcholné setkání je mimořádně důležité kvůli plánovaným finančním závazkům vůči Ukrajině a že pozice vlády se může od prezidentova postoje lišit. Ani tento důvod však Decroix nepřijala. Připomněla, že válka na Ukrajině začala v roce 2022 a od té doby se konala řada aliančních summitů, na nichž se řešila bezpečnost, obrana i pomoc napadené zemi. Česká reprezentace přitom podobný veřejný kompetenční konflikt nevedla.
„Toto není první summit, kde se rozhoduje o velmi specifické záležitosti, jako je válka na Ukrajině. Od roku 2022, kdy tato válka začala, se konalo několik summitů a nikdy jsme nemuseli řešit podobné protokolární záležitosti. Takže ta specifičnost situace je trošičku pochybná,“ řekla. Za rozumné řešení znovu označila společný postup, při němž by hlava státu respektovala vládní mandát. Připomněla také, že Pavel ochotu držet se oficiálního stanoviska kabinetu opakovaně deklaroval.
Malá msta malého mužíka
Nejostřejší část vystoupení přišla ve chvíli, kdy moderátor Decroix požádal, aby vysvětlila, proč podle ní kabinet prezidentovu vedení delegace tak urputně odmítá. Poslankyně upozornila, že vláda a Macinka by na tuto otázku měli odpovědět především sami, poté však nabídla vlastní možné výklady. Výslovně přitom uvedla, že jde o spekulaci.
První možnost spojila s Babišovou obavou, že prezident bude vzhledem ke své někdejší funkci předsedy Vojenského výboru NATO na summitu výraznější osobností. „Třeba se pan premiér bojí, že pan prezident bude důležitějším hostem na summitu vzhledem k jeho minulosti v NATO, vzhledem k tomu, že tomuto tématu opravdu rozumí, vzhledem k jeho státnickému a důstojnému vystupování. Třeba se pan premiér bojí, že by byl spíše upozaděn. To může být jedno vysvětlení,“ řekla.
Druhé vysvětlení zaměřila přímo na Macinku a jeho předchozí konflikt s prezidentem kvůli textovým zprávám, které Pavel zveřejnil. „Druhé vysvětlení je možná ještě horší. Třeba je to jenom malá msta malého mužíka, který sedí na ministerstvu zahraničí, který nikdy neodpustil panu prezidentovi to, že na něj napráskal ty esemesky. Třeba je to jenom takhle jednoduché,“ prohlásila Decroix.
Následně celý spor popsala jako výsledek osobních ambicí a ješitnosti, jimž vláda dovolila ovládnout zahraniční politiku. „Třeba jsou to jenom malá hloupá ega, do kterých se zamotala nyní celá Česká republika. Třeba jenom tady v živém přenosu sledujeme trapná, nevypořádaná ega lidí, kteří nezastupují náš stát, protože věcně se toto dalo vyřešit někde za zavřenými dveřmi,“ uvedla.
Macinka u těchto výroků nebyl a nemohl na ně přímo odpovědět. Jeho účast byla podle České televize zrušena ze zdravotních důvodů. Decroix nicméně už před vysíláním veřejně naznačila, že omluvě nevěří a že se ministr vyhnul nutnosti obhajovat své jednání. Právě absence původně ohlášeného hosta tak vytvořila situaci, v níž jeho nejtvrdší kritička dostala téměř celý pořad pro vlastní výklad vládního sporu.
Babiš škemrá, aby prezident nikam nejezdil
Premiér po pondělním jednání kabinetu znovu vyzval Pavla, aby od účasti na letošním summitu ustoupil. Tvrdil, že prezident by tím mohl projevit velkorysost a pomoci uklidnit situaci v zemi i v zahraničí. Hlava státu krátce nato oznámila, že podobné žádosti nevyhoví, protože účast na summitu považuje za pracovní povinnost.
Moderátor proto položil otázku, zda by prezident přece jen neměl ustoupit a ukázat, že stojí nad osobními spory. Decroix odpověděla sérií otázek namířených proti Babišovi. „Neukázal by pan premiér svou velkorysost, kdyby celou tuto trapnou záležitost ukončil, choval se tak, jako se chovali všichni jiní premiéři v jiných záležitostech, respektoval ústavní pravomoci pana prezidenta a společně si dohodli mandát? Neukázal by pan premiér velkorysost, kdyby odpověděl na dva dopisy? Neukázal by pan premiér velkorysost, kdyby neškemral na tiskové konferenci vlády a nesnažil se přemluvit pana prezidenta, aby nikam nejezdil?“ ptala se.
Prezidentovo odmítnutí ústupu označila nikoli za tvrdohlavost, ale za ochranu rozdělení ústavních kompetencí. „Není náhodou to, co dělá dnes pan prezident, přesně výkonem nejen jeho mandátu, ale také výkonem jeho občanské povinnosti hájit rozdělení ústavních pravomocí tak, jak je máme napsáno v Ústavě? Není to ta největší velkorysost?“ dodala.
Podle Decroix Pavel nepotřebuje hledat únikovou cestu před případným ponížením v Ankaře, ale má trvat na výkonu vlastní funkce. „Nemám pocit, že pan prezident potřebuje někam unikat. Nemám pocit, že zrovna on potřebuje hledat únikovou pozici. Mám pocit, že pan prezident je v pozici, kdy říká otevřeně: Podle Ústavy zastupuji stát navenek. O výkonu této své ústavní pravomoci rozhoduje prezident. Nemůže si tuto pravomoc nárokovat vláda,“ uvedla.
Pavlovu snahu o dohodu postavila do kontrastu s postupem kabinetu. „Pan prezident se opakovaně snaží nějakým způsobem smírně a v klidu domluvit s vládou. Co dělá vláda? Uzurpuje si pravomoci, neodpovídá na dopisy. Ani tak elementární věc, jako odpovědět prezidentovi na dopis,“ prohlásila.
Babišistán a vláda, která má pocit, že jí patří stát
Premiér na tiskové konferenci oznámil, že vláda by neměla problém s tím, aby Pavel zastupoval Českou republiku na summitu NATO v roce 2027. Letos však trvá na Babišově vedení výpravy a doufá, že si prezident účast ještě rozmyslí. Decroix toto prohlášení zesměšnila jako ukázku kabinetu, který se staví do role vlastníka prezidentských pravomocí.
„To je opravdu velmi velkorysé, když pan premiér velkoryse někomu dovolí, že příští rok bude moci plnit své ústavní pravomoci. Jenom připomenu, že to je přesně jádro sporu. Jestli premiér může rozhodovat o tom, co bude nebo nebude dělat prezident,“ uvedla. „V okamžiku, kdy připustíme ten Babišův svět, že on velkoryse dovolí prezidentovi, ale až příští rok, aby se tedy choval jako prezident, co to je? My jsme ve filmu nebo ve snách?“ ptala se.
Do debaty vstoupil také výrok ministra obrany Jaromíra Zůny, který o den dříve prohlásil, že nastal čas, aby Českou republiku na aliančních summitech zastupoval premiér jako člověk nesoucí hlavní odpovědnost za vládní politiku. Decroix jeho formulaci přirovnala k rozhodování stranického aparátu před rokem 1989. „Toto je perla. My jsme se ve vládě shodli, že odteď už by to prezident neměl dělat a budeme to dělat my. To je normálně jako aparáček z minulého režimu, kde se strana shodla,“ reagovala.
Dodala, že podle jejího výkladu nemůže o prezidentových zahraničních cestách rozhodovat ani ministr obrany, ani premiér. „Jediný, kdo bude rozhodovat o tom, kam bude jezdit prezident, je prezident. Je úplně jedno, co říká Zůna, a je úplně jedno, co říká Babiš. Ústava je v tomto ohledu jednoduchá,“ prohlásila.
Vládu následně obvinila, že si přisvojuje nejen prezidentovy kompetence, ale postupně se začíná chovat jako majitelka státu. „Vláda se snaží nárokovat kompetence na úkor pana prezidenta zcela v rozporu se systémem. Vláda se snaží rozhodovat o tom, kdo kdy bude mít jaké letadlo, jestli ho jednou dostane předseda Senátu, podruhé prezident. Ale vláda má pocit, že jí patří celý stát. To je takový Babišistán. My jsme se rozhodli, že odteď to bude takhle. Tak ať si podle toho upraví Ústavu,“ řekla.
Podle Decroix je zvlášť závažné, že vláda současně napadá prezidenta kvůli údajnému rozšiřování pravomocí a Macinka označuje rozhodnutí Ústavního soudu za puč. Jestliže se má v debatě vůbec hledat zásah proti ústavnímu systému, mnohem nebezpečnější jsou podle ní výroky členů kabinetu, že si vláda může určit, které pravomoci bude prezident napříště vykonávat.
„Jestli se někde máme bavit o ústavním puči, přičemž tento výrok z úst ministra zahraničí mě opravdu vyděsil, protože v takové situaci rozhodně nejsme, když Ústavní soud rozhoduje podle zákona, tak to, co naznačuje pan Zůna, že oni se jako vláda dohodli, že prezident už nikam nebude jezdit,“ uvedla.
Vláda podle Decroix čekala do poslední chvíle naschvál
Předběžné opatření Ústavního soudu podle Decroix nepředjímá konečný výsledek kompetenčního sporu, reagovalo však na situaci vytvořenou vládou. Kabinet mohl otázku prezidentovy účasti vyřešit už v březnu nebo na začátku června, rozhodnutí ale opakovaně odkládal. Soud tak dostal minimum času před uzavřením akreditací a bez rychlého zásahu by jeho pozdější verdikt nemohl letošní účast prezidenta zachránit.
„Co dělala vláda? Dělala všechno pro to, aby rozhodnutí oddálila a aby postavila případný Ústavní soud až do posledního okamžiku. V tom okamžiku Ústavní soud věděl, že ať rozhodne jakkoliv, bez předběžného opatření rozhodne nicotně, protože už bude po,“ vysvětlila Decroix.
Soud se proto rozhodl prozatím zachovat dosavadní ústavní zvyklost, podle níž na summity NATO jezdili čeští prezidenti. Konečný nález se podle poslankyně může podrobněji zabývat tím, co přesně znamená zastupování státu navenek, jak má vypadat koordinace Hradu s vládou a jaká pravidla mají platit do budoucna. „V tomto předběžném opatření bylo nutné rozhodnout danou situaci, protože jinak bychom umožnili, aby vláda svým jednáním ve zlé víře, jednáním naschvál, znemožnila účast prezidenta na summitu,“ uvedla.
Macinka měl původně vládní argumenty v Interview ČT24 sám vysvětlovat a hájit postoj kabinetu. Ze zdravotních důvodů však účast zhruba tři hodiny před vysíláním zrušil. Eva Decroix tak dostala prostor nejen představit opačný právní výklad, ale také ministrovu nepřítomnost použít jako součást útoku na jeho schopnosti a odvahu.
