Robert Šlachta zaútočil na bývalého premiéra Petra Fialu, někdejšího ministra financí Zbyňka Stanjuru a bývalou ministryni spravedlnosti Evu Decroix kvůli bitcoinové kauze. Předseda Přísahy tvrdí, že všichni tři věděli o okolnostech převzetí kryptoměny od dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského. Reagoval na obžalobu, kterou státní zástupkyně podala na Jiřikovského, bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze. Případ se týká také darování 468,468 bitcoinu v hodnotě přes 960 milionů korun Ministerstvu spravedlnosti v březnu 2025.
Šlachta se nejprve obrátil přímo na Decroix. Její odmítnutí předložit senátorům podklady k bitcoinové kauze a odchod auditora bez závěrečné zprávy spojil s tím, že vedení ODS podle něj znalo závažnost celého případu. „Paní Decroix, teď už se, myslím, všem ukazuje důvod, proč jste nám odmítala v Senátu předložit podklady k bitcoinové kauze a proč i váš auditor opustil svoji funkci bez závěrečné zprávy… Protože jste samozřejmě všichni věděli, jak gigantický prů.er to pro ODS je,“ prohlásil předseda Přísahy.
Do obvinění zahrnul rovněž Fialu a Stanjuru. „Jsem přesvědčen, že Petr Fiala, Zbyněk Stanjura, ale i zmíněná Eva Decroix o všech pofidérních skutečnostech věděli. Pokud ne, ukázali svou absolutní nekompetentnost zastávat jakoukoli vrcholovou funkci,“ uvedl Šlachta.
Obžaloba míří na Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze
Státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci podala obžalobu 31. července ke Krajskému soudu v Brně. Vrchní státní zastupitelství její podání oznámilo 3. srpna. Jedna ze čtyř stíhaných osob zůstává ve vazbě. Podle Novinek jde o Tomáše Jiřikovského, zatímco Blažek, Daňhel a Titz jsou stíháni na svobodě.
Jiřikovskému klade žalobkyně za vinu provozování darknetového tržiště v letech 2014 až 2016, na němž se podle obžaloby uskutečnilo větší množství obchodů s omamnými a psychotropními látkami. Obžaloba se týká také legalizace přibližně dvanácti milionů korun pocházejících z trestné činnosti spojené s tržištěm.
Za tyto skutky a další trestné činy, za něž byl Jiřikovský odsouzen v letech 2017 a 2019, navrhuje státní zástupkyně souhrnný trest dvaceti let vězení, propadnutí majetku a propadnutí věci. Dalších devět let požaduje za legalizaci výnosů z trestné činnosti, jejíž součástí bylo podle obžaloby darování 468,468 bitcoinu Ministerstvu spravedlnosti. Hodnota kryptoměny v březnu 2025 přesahovala 960 milionů korun.
Jiřikovský provozoval od roku 2013 nelegální tržiště Sheep Marketplace, kde se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalšími zakázanými komoditami. Později měl vazby také na Nucleus Market, policii se však nepodařilo prokázat, že ho přímo provozoval. V roce 2017 dostal devítiletý trest za zpronevěru, obchodování s drogami a nedovolené ozbrojování. Stát mu tehdy zabavil pouze půl bitcoinu, přestože podle vyšetřovatelů mohl získat více než patnáct set bitcoinů.
Po propuštění z vězení v roce 2020 se Jiřikovský domáhal vrácení zabavené elektroniky, především zařízení umožňujícího přístup k virtuální peněžence. Jeho advokát Kárim Titz později oslovil tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka s nabídkou, že Jiřikovský daruje státu třicet procent bitcoinů. Ministerstvo následně získalo z aukcí darované kryptoměny 956,8 milionu korun.
Blažkovi a Daňhelovi navrhla žalobkyně šest a půl roku vězení
Dalšími dvěma obžalovanými jsou podle Novinek bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek a jeho někdejší ekonomický náměstek Radomír Daňhel. Státní zástupkyně tvrdí, že se podíleli na legalizaci výnosů z trestné činnosti související s darknetovým tržištěm a bitcoinovým darem. Současně měli záměrně porušit své povinnosti úředních osob.
Žalobkyně jejich jednání posoudila jako zvlášť závažné zločiny zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti. Část skutků měla být dokonána, další zůstala ve stadiu pokusu. Pro Blažka i Daňhela navrhla shodně trest šest a půl roku vězení a peněžité tresty v řádu jednotek milionů korun.
Blažek převzetí kryptoměny dříve prezentoval jako dar napraveného člověka. Kritici naopak upozorňovali, že Jiřikovský mohl odevzdáním části bitcoinů získat přístup ke zbytku virtuální peněženky. Transakční analýzy navíc podle Novinek ukázaly, že peněženka obsahovala 5366 bitcoinů v tehdejší hodnotě přibližně 12,5 miliardy korun. Dvě platby z ní měly odejít ještě před oficiálním otevřením za přítomnosti notáře a náměstka Daňhela.
Titz měl podle žalobkyně jednání zorganizovat
Čtvrtým obžalovaným je Jiřikovského advokát Kárim Titz. Státní zástupkyně mu klade za vinu, že legalizaci výnosů z trestné činnosti spojenou s porušením povinností úředních osob zorganizoval. Jeho jednání posoudila jako účastenství ve formě organizátorství u zneužití pravomoci úřední osoby a legalizace výnosů z trestné činnosti.
Titz se měl v březnu a dubnu 2025 podílet také na legalizaci dalších čtyřiceti bitcoinů v hodnotě přibližně 74 milionů korun. Žalobkyně pro něj navrhla osm let vězení, peněžitý trest v řádu desítek milionů korun a osmiletý zákaz činnosti.
Šlachta odmítl oddělovat Blažka od vedení ODS
Předseda Přísahy v reakci na obžalobu odmítl, že by bitcoinová kauza byla pouze osobním selháním Pavla Blažka. Bývalého ministra označil za součást vedení občanských demokratů a spojil ho s dlouhodobými mocenskými poměry uvnitř strany. „Pavel Blažek není samostatná jednotka, je to tvrdé jádro ODS společně s dalšími kmotry, kolem kterých stojí celá vaše strana,“ prohlásil Šlachta. Připomněl také Blažkovo působení ve vládě Petra Nečase a policejní zásah z roku 2013, po němž tehdejší kabinet padl. Šlachta v té době stál v čele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. „Blažek je bývalý ministr spravedlnosti vlády zkorumpované ODS, která padla v roce 2013 po našem zásahu ÚOOZ a který tehdy Marek Benda horlivě označoval za ústavní puč,“ uvedl.
Do svého útoku zahrnul také Filipa Bendu, bratra poslance Marka Bendy. Tvrdí, že Ministerstvu financí neposkytl důležité dokumenty, jejichž předání mohlo přijetí bitcoinového daru zastavit. „Mimochodem právě bratr Marka Bendy, Filip Benda, zatajil Ministerstvu financí důležité dokumenty, které by tento megapodvod provedený prostřednictvím státu zastavily,“ prohlásil Šlachta.
Za odpovědné označil vedle Blažka také nejvyšší představitele tehdejší vlády. „Jsem přesvědčen, že Petr Fiala, Zbyněk Stanjura, ale i zmíněná Eva Decroix o všech pofidérních skutečnostech věděli. Pokud ne, ukázali svou absolutní nekompetentnost zastávat jakoukoli vrcholovou funkci,“ zopakoval.
Kauzu nakonec přirovnal k nejzávažnějším zásahům do fungování státu od devadesátých let. „Protože za jejich vlády tak jako tak došlo k největšímu znásilnění státu od dob kuponové privatizace,“ dodal Šlachta.
