Andrej Babiš objevil před českou Sněmovnou americký Kapitol. Premiér se rozhodl uklidnit společnost, pročež natočil další ze svých mravokárných videí, v němž obvinil opozici z vyvolávání nepokojů, kritiku vládního záměru změnit financování veřejnoprávních médií označil za lži a páteční protest přirovnal k útoku na americký Kongres. Martin Kupka se nestačil divit a přiznal obavy o Babiše. Podobné srovnání podle něj totiž může svědčit o problému s úsudkem nebo vědomé manipulaci.
Premiér dokázal z demonstrace proti rušení televizních a rozhlasových poplatků vykouzlit téměř americké povstání. Před českým Parlamentem se ale neodehrávala bitva o výsledky prezidentských voleb, nýbrž spor o nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Babiš potřeboval pořádné drama. Zrušení poplatků má být skvělou zprávou, protestující nevděčníky a opozice hlavním výrobcem společenského neklidu.
Andrej Babiš se probudil do dalšího dne plného starostí o osud české demokracie. Před Sněmovnou se shromáždili lidé nesouhlasící s jeho vládou a premiér okamžitě rozpoznal nebezpečí srovnatelné s jednou z nejvážnějších událostí moderních amerických dějin. Žádná obyčejná demonstrace. Žádné protestní transparenty, skandování či cinkání klíči. V Babišově podání se před českým Parlamentem odehrávalo cosi na způsob útoku na Kapitol. Premiér proto usedl před kameru, nasadil výraz vážného státníka a rozhodl se vysvětlit národu, kdo může za všechny nepříjemnosti. Opozice vyvolává nepokoje, šíří agresi, rozděluje společnost a navíc občanům údajně lže o financování veřejnoprávních médií. Babiš se obsadil do role posledního ochránce národního smíru, nuceného zachraňovat republiku před lidmi, kteří odmítají nadšeně vítat jeho politické nápady. Premiér by mohl projev uvést jako zvláštní vydání seriálu Andrej zachraňuje demokracii před opozicí. Divákům by stačilo připomenout, že hlavní padouch je předem znám, přičemž scénář nepočítá s obhajobou.
Martin Kupka premiérovu americkou katastrofu přijal se značně omezeným pochopením. Předseda ODS se nad Babišovým výkladem pátečního protestu pozastavil natolik, až veřejně vyjádřil obavy o jeho autora. „Upřímně – mám o Andreje Babiše strach. Protože ten, kdo srovnává včerejší pokojné protesty proti té vládní prasárně s událostmi, kdy při útoku na Kapitol zemřelo několik lidí, to nemůže mít v hlavě úplně v pořádku, nebo se snaží účelově manipulovat lidmi. Fakt nevím, co je horší!,“ prohlásil Kupka. Šéf občanských demokratů představil dvě možnosti, z nichž ani jedna nevypovídá lichotivě o způsobu Babišovy politické komunikace.
Babiš si na začátku svého videa vystačil s téměř otcovským napomenutím. „Důrazně vás žádám, abyste přestali vyvolávat nepokoje. Abyste přestali vyvolávat agresi, abyste přestali rozdělovat společnost,“ obrátil se na opozici. Dojemná starost. Muž, jehož politická kariéra obsahuje dlouhé roky útoků na novináře, politické protivníky a nepohodlné kritiky, objevil potenciál zázraku společenského smíru. Česká republika by se podle premiérovy představy měla konečně uklidnit. Nejlépe okamžitě, bez dalších protestů a s dostatečným pochopením pro vládní záměry. Hotentálie by konečně měla kompletní systém řízení veřejné debaty. Každý může svobodně souhlasit, ostatní budou napomenuti.
Andrej objevil americký Kapitol. Před Sněmovnou mu vadí neposlušní občané
Největší hvězdu svého vystoupení si Babiš nechal na chvíli, kdy mu nestačilo obviňovat opozici z rozdělování společnosti. „Včera ten útok na Sněmovnu, no tak to bylo podobné asi jak na Kapitol,“ prohlásil. Premiér přidělil českému protestu historické měřítko, které by mu mohl závidět nejeden hollywoodský scenárista. V americkém Washingtonu 6. ledna 2021 násilný dav vtrhl do Kongresu, napadl policisty a přerušil potvrzování výsledků prezidentských voleb. Události provázely vážné násilnosti a úmrtí. Český premiér nyní vytáhl stejný obraz kvůli protestu proti změně financování České televize a Českého rozhlasu. Stačilo několik slov a Malostranské náměstí dostalo v premiérově představivosti podobu washingtonského Kapitolu. Z Pražského hradu by se při troše politické tvořivosti mohl stát Bílý dům, z tramvaje číslo dva prezidentská limuzína a z cinkání klíčů hrozba státního převratu. Babiš by nemusel shánět ani americké poradce. Katastrofické scénáře dokáže vyrábět vlastními silami.
Premiérův převratný objev naráží na podstatný rozdíl mezi oběma událostmi. V USA došlo k násilnému útoku na zákonodárný sbor v souvislosti se snahou zvrátit potvrzení výsledků prezidentských voleb. Před českou Sněmovnou lidé protestovali proti vládnímu rozhodnutí změnit financování médií veřejné služby. Skandovali, cinkali klíči a dávali najevo nesouhlas s kabinetem. Policie zajišťovala pořádek, těžkooděnci chránili vstupy a při nočním incidentu zadrželi člověka, který se pokusil hodit dlažební kostku na budovu parlamentu. Házení dlažebními kostkami si samozřejmě zaslouží jednoznačné odsouzení, do slušné společnosti rozhodně nepatří. Babiš je však využil jako součást velkého historického přirovnání, v němž se rozdíl mezi demonstrací a útokem na americký Kongres vypařil.
Babiš káže o klidu. Jeho vláda se chystá sáhnout na peníze veřejnoprávních médií
Celé video mělo původně vysvětlovat plánované zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Premiér z tématu vytvořil podstatně větší politickou podívanou. Česká televize a Český rozhlas podle něj nemají důvod obávat se změny financování, protože vláda nechce zasahovat do jejich programu ani zpravodajství. „Vůbec ne,“ ujistil Babiš veřejnost. Krásné slovo. Krátké, srozumitelné a pro politický marketing mimořádně praktické. Žádné zásahy nebudou. Premiér to řekl. Česká televize si může oddechnout, Český rozhlas rovněž a všichni kritici by měli konečně přestat kazit vládě její dobré úmysly. Premiér přece nelže.
Babiš svůj plán prezentuje jako změnu, která občany zbaví dosavadních poplatků. Příslušné sdělení může znít pro část českého elektorátu líbivě. Peníze pro veřejnoprávní média však nezmizí spolu se zrušením platební povinnosti domácností. Pokud stát převezme financování České televize a Českého rozhlasu, bude prostředky získávat z veřejných rozpočtů, tedy z peněz občanů a firem.
Premiér objevil další viníky. K veřejnoprávním médiím přibalil církevní restituce
Babišovo video neobsahovalo pouze přednášku o údajné agresivitě opozice a chystaném financování médií. Premiér se rozhodl připomenout také církevní restituce. Hotentálie tím otevřela v jednom dramatickém díle plačtivé telenovely i oddělení historických křivd, které lze podle potřeby vytáhnout při řešení téměř jakéhokoli současného problému. Předseda vlády přitom mohl demonstraci odsoudit v místech, kde se objevilo konkrétní násilné jednání, a zároveň respektovat právo ostatních účastníků pokojně protestovat. Babiš si však vybral podstatně větší měřítko, než si české události žádaly. Babišovo přirovnání vyvolalo další konflikt namísto slíbeného uklidnění společnosti. Autor videa se hned na jeho začátku dovolával ukončení agrese a rozdělování. Následně přirovnal české demonstranty k události spojené s násilím, mrtvými a útokem na demokratické instituce. Na politickou terapii společenského smíru velmi výbušná metoda.
