Česká národní banka zatím nemění nastavení jednoho z hlavních nástrojů finanční stability. Bankovní rada rozhodla ponechat sazbu proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 1,25 procenta. Zároveň ale připustila, že s oživením úvěrové aktivity a růstem cen nemovitostí může v budoucnu přijít její zvýšení.
Bankovní rada České národní banky ponechala sazbu takzvané proticyklické kapitálové rezervy na úrovni 1,25 procenta. Stejná hodnota platí už od července roku 2024 a podle centrální banky odpovídá současné fázi ekonomického cyklu i stavu bankovního sektoru. Současná výše rezervy má podle bankovní rady pokrývat rizika, která se v bilancích bank aktuálně objevují, a zároveň fungovat jako preventivní pojistka pro případ nepříznivého ekonomického vývoje.
Podle ředitele odboru komunikace ČNB Jakuba Holase bankovní rada při rozhodování vycházela z celkového stavu ekonomiky i finančního systému. „Bankovní sektor jako celek je dlouhodobě ziskový, kapitálově silný a odolný,“ uvedl Holas. Centrální banka při hodnocení vychází také z vývoje úvěrové aktivity a zadlužení jednotlivých sektorů ekonomiky.
Bankovní sektor zůstává podle ČNB stabilní
Úvěrová aktivita se podle údajů centrální banky pohybuje poblíž dlouhodobých průměrů, pokud se posuzuje ve vztahu k příjmům ekonomiky. Zadlužení domácností i nefinančních podniků zůstává v mezinárodním srovnání relativně nízké a jeho růst je zatím spíše pozvolný. V prostředí pokračujícího hospodářského růstu se navíc zatím výrazněji neprojevují úvěrová rizika a banky se podle centrální banky nadále pohybují v relativně stabilním prostředí.
Právě kvalita úvěrových portfolií je jedním z důvodů, proč ČNB zatím nepovažuje za nutné rezervu zvyšovat. „Úvěrová portfolia se vyznačují nízkou materializací úvěrových rizik,“ uvedl Holas. Podle centrální banky zároveň jednotlivé sektory ekonomiky nevykazují známky výrazného předlužení.
Při rozhodování bankovní rada zohlednila také širší makroekonomický kontext a pozici české ekonomiky ve finančním cyklu. „Úvěrová aktivita vyjádřená poměrem k příjmům zůstává poblíž dlouhodobých průměrů a zadluženost sektoru nefinančních podniků i domácností je relativně nízká,“ doplnil Holas.
Rizika podle centrální banky postupně rostou
Přestože současná situace bankovního sektoru zůstává podle centrální banky stabilní, analýzy ČNB zároveň naznačují postupný nárůst cyklických systémových rizik. Ten souvisí především s očekávaným oživením úvěrové aktivity domácností i podniků v prostředí příznivějšího ekonomického výhledu.
Dalším faktorem je pokračující růst cen nemovitostí, který se s postupným oživováním ekonomiky znovu zrychluje. Právě kombinace rostoucího objemu úvěrů a dynamiky realitního trhu patří mezi hlavní faktory, které centrální banky při posuzování finanční stability sledují.
Podle centrální banky proto nelze vyloučit změnu nastavení rezervy v budoucnu. „Odhadovaná úroveň cyklických systémových rizik se mírně zvýšila a podle aktuálního výhledu by měla dále růst,“ uvedl Holas.
Rezerva funguje jako pojistka pro horší časy
Proticyklická kapitálová rezerva patří mezi hlavní nástroje takzvané makroobezřetnostní politiky. Banky, družstevní záložny i obchodníci s cennými papíry musí při jejím uplatnění vytvářet dodatečný kapitálový polštář z úvěrů poskytnutých v České republice. Smyslem tohoto nástroje je posilovat odolnost finančního systému v obdobích ekonomického růstu.
Centrální banka tento mechanismus využívá zejména v době, kdy úvěrová aktivita roste a zvyšuje se riziko vzniku finančních nerovnováh. „ČNB zpravidla ukládá bankám povinnost vytvářet tuto rezervu v období růstu úvěrů, kdy se zvyšují cyklická systémová rizika,“ uvedl Holas. Pokud by naopak ekonomika začala zpomalovat a ztráty z úvěrů by rostly, může centrální banka rezervu uvolnit a banky ji mohou využít ke krytí ztrát.
Další rozhodnutí přijde v červnu
Česká národní banka rozhoduje o nastavení proticyklické kapitálové rezervy čtyřikrát ročně. Případné zvýšení sazby se obvykle oznamuje s ročním předstihem, aby měly finanční instituce dostatek času se na změnu připravit.
Současné hodnocení bankovní rady zároveň naznačuje, že další vývoj bude záviset především na dynamice úvěrového trhu a vývoji ekonomiky. „V případě potřeby je bankovní rada připravena sazbu proticyklické kapitálové rezervy zvýšit a pravděpodobnost tohoto kroku vzrostla,“ uvedl Holas.
Další jednání bankovní rady o nastavení tohoto nástroje finanční stability je naplánováno na červen letošního roku. Podrobnější vyhodnocení aktuálního rozhodnutí má centrální banka zveřejnit v samostatném úředním sdělení.
ZDROJ: ČNB
