Ministr zahraničí Petr Macinka po vlně kritiky změnil tón a na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády se omluvil za rozruch, který vyvolala jeho návštěva Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice. Předseda Motoristů tvrdil, že na slavnou folklorní akci nepřijel nikoho provokovat, očekával možnost diskuse a chtěl přednést smířlivější sdělení. Litoval následné publicity, která podle něj poškodila město i festival. Omluvu však směřoval právě ke Strážnici a pořadatelům, nikoli k návštěvníkům, které po hlasitém vypískání označil za lidi s „dušemi kyselými“ a jejich reakci za hysterickou. Tato slova nevzal zpět a neomluvil se ani za řeči o společnosti nakažené „morem obdivu k falešným modlám“. Po víkendu, kdy ještě odmítal uznat jakékoli pochybení, tak předvedl výrazně pokornější vystoupení, jehož hranice si ovšem pečlivě vymezil.
Macinka se ke Strážnici vrátil v závěru odpovědi na dotaz týkající se české delegace na summit NATO v Ankaře. Téma otevřel z vlastní iniciativy s tím, že považuje za nutné reagovat na mediální ohlas své víkendové návštěvy. „Já musím říct zaprvé, když sleduji medializaci a různé parafráze toho, co to všechno znamená, jak to tam proběhlo nebo neproběhlo, tak musím říct, že mě to osobně velice mrzí. Mě to mrzí,“ prohlásil ministr.
Následně odmítl tvrzení, že do Strážnice zamířil s cílem vyvolat další konflikt poté, co publikum o den dříve vypískalo jeho stranického kolegu a ministra kultury Otu Klempíře. „Já určitě jsem tam nejel nikoho provokovat. To bych chtěl, aby zaznělo jasně,“ řekl. Macinkova slova tak přímo reagovala na kritiku, která zazněla od opozice i některých představitelů vládního tábora. Jeho návštěvu označil předseda ODS Martin Kupka za vědomou provokaci, jejímž cílem bylo získat pozornost médií. Vicepremiérka Alena Schillerová se zase od Macinkových výroků o návštěvnících festivalu veřejně distancovala.
Předseda Motoristů nyní tvrdil, že věřil v možnost rozhovoru s publikem. „Já jsem opravdu myslel, že tam dojde k nějaké třeba diskusi. Byl jsem připraven tam říct nějaký smířlivější postoj, což se tedy nestalo,“ uvedl. Jeho vysvětlení však naráží na podobu vystoupení, které si ve Strážnici zvolil. Macinka požádal ředitele festivalu o mikrofon a před lidi předstoupil z pódia. Publikum mezitím přišlo sledovat folklorní program, nikoli debatovat s ministrem zahraničí. Hlasitým pískotem a výkřiky mu dalo najevo, že o jeho politické sdělení nestojí.
Macinka přesto začal mluvit o tom, že ani komunistický režim nedokázal ze Strážnice udělat „Festival politické písně“, a varoval návštěvníky, že se něco podobného děje nyní. Ministr tak přijel s politickým projevem upozorňovat publikum na nežádoucí politizaci festivalu. Lidé mu odpověděli ještě hlasitějším pískotem, než jaký si předchozí den vyslechl Klempíř, a z davu zaznívaly výzvy „Vypadni!“.
Na pondělní tiskové konferenci Macinka už o návštěvnících nemluvil jako o hysterickém davu. Místo toho opakoval, že ho důsledky celé události mrzí. „Bez ohledu na to, co dnes řešila vláda, myslím, že je to škoda. Mě to opravdu mrzí. Doplácí na to Strážnice jako město, doplácí na to i ten festival a za ty turbulence a za tu nechtěnou nebo určitě nezamýšlenou reklamu, kterou tento festival získal, bych se rád omluvil,“ prohlásil.
Šlo o první omluvnou formulaci, kterou po strážnickém vystoupení použil. Její adresát byl ovšem přesně vymezen. Macinka se omluvil za „turbulence“ a nežádoucí reklamu, která podle něj dopadla na město a festival. Neřekl, že se omlouvá návštěvníkům, které předtím veřejně odsoudil. Nevzal zpět své hodnocení jejich pískotu ani označení lidí s „dušemi kyselými“. Neomluvil se ani za tvrzení, že část společnosti podlehla „moru obdivu k falešným modlám“.
Ještě o den dříve přitom možnost omluvy výslovně odmítal. Když se ho v televizní debatě moderátorka Terezie Tománková zeptala, zda se lidem ve Strážnici omluví, odpověděl, že se jim snažil „promluvit do duše“. Tvrdil, že jeho vystoupení mělo smysl, myšlenku a sdělení. Veřejnost podle něj odmítala diskusi a nenechala politiky vystoupit. Z návštěvy, kterou si vybral dobrovolně, vytvářel příběh odvážného politika, jenž se na rozdíl od ostatních nebojí vstoupit mezi své odpůrce.
Pondělní Macinkova slova proto představovala viditelný ústup. Po odmítavém postoji na sociálních sítích i v televizním studiu se na vládní tiskové konferenci tetrálně stylizoval do role pokorného člověka, kterého mrzí škoda způsobená známé kulturní akci. Zdůrazňoval, že nechtěl provokovat a že původně zamýšlel smířlivé vystoupení. Ani tentokrát však nepřiznal, že by jeho výroky o návštěvnících byly nepřiměřené.
Právě na ně přitom mířila největší část kritiky. Macinka po pískotu napsal, že si do Strážnice přijel dobrovolně a vědomě, protože „sonda do duší lepší části společnosti je vždycky výživná“. Následně uvedl, že je mu smutno z toho, „co všechno je dnes nakaženo morem obdivu k falešným modlám“. Svůj příspěvek zakončil slibem, že Motoristé nepoleví, „i když po nás budou lidé s dušemi kyselými hystericky pískat“.
Takový slovník se výrazně lišil od pondělního vystoupení, v němž dominovalo opakované „mrzí mě to“ a ujištění, že ministr chtěl přispět ke smíření. Macinka nevysvětlil, jak mělo smíření vypadat, když ještě bezprostředně po návštěvě označoval pískající veřejnost za hysterickou a její hodnoty spojoval s falešnými modlami. Pouze odmítl, že přijel provokovat, a omluvil se za následky, které spor přinesl festivalu.
Jiný tón zvolil zřejmě také pod tlakem, jenž se neomezil jen na opoziční politiky. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová v nedělní Partii uvedla, že se s Macinkovými výroky neztotožňuje. Festival podle ní nebyl zpolitizovanou akcí a lidé přišli především za folklorem, hudbou a vystupujícími soubory. Macinkovo nálepkování publika označila za zbytečné a přímo odmítla také možnost spojovat státní financování kulturní akce s reakcí veřejnosti na ministra.
„Určitě dotační politika se nedělá podle toho, jestli na vás někdo zapíská. A Strážnický festival, to je skutečně naše kulturní dědictví. Tečka,“ prohlásila Schillerová. Předseda ODS Martin Kupka její reakci považoval za příliš mírnou a požadoval, aby se za Macinkovo chování omluvil premiér Andrej Babiš. Macinkovi vmetl, že přijel do Strážnice pouze provokovat a urážet lidi, kteří o politický projev neměli zájem.
Kriticky vystoupil také někdejší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a poslankyně ODS Eva Decroix. Ta Macinku označila za „burana nejhoršího zrna“ a uvedla, že jeho chování není ani na pátou cenovou. Poslankyně ANO Helena Válková sice odmítla Macinkova slova o ústavním puči, jeho odvolání však nepodpořila. Kdyby byla premiérkou, pouze by si ho podle svých slov pozvala a požádala, aby vládě dále nekomplikoval situaci.
Macinkova omluva přišla až po této sérii veřejných odmítnutí. Ministr však na tiskové konferenci kritiku koaličních partnerů nezmínil a své předchozí výroky nerozebíral. Omezil se na prohlášení, že ho mrzí mediální ohlas a dopad na Strážnici. Přesunul tak pozornost od obsahu vlastních urážek k nechtěným následkům celého sporu.
Taková omluva má zřetelnou hranici. Ministr neřekl, že neměl lidi označovat za hysterické, kyselé nebo nakažené obdivem k falešným modlám. Neřekl, že pískot představoval legitimní reakci veřejnosti. Nepřipustil ani to, že jeho návštěva den po vypískání Klempíře mohla být zbytečnou eskalací. Litoval pouze toho, že spor poškodil pověst festivalu a města.
Tisková konference přitom původně patřila jiným tématům. Premiér Andrej Babiš oznámil, že vláda ponechala předsedu kabinetu v čele české delegace na summit NATO a vyzval prezidenta Petra Pavla, aby svou účast přehodnotil. Macinka poté hovořil o problémech českého pavilonu na světové výstavě v Ósace. Ke Strážnici se vrátil až při odpovědích novinářům, když už řešil program prezidenta v Ankaře.
Jeho dodatečné vystoupení tak působilo jako pokus uzavřít spor, který Motoristé sami rozšířili. Nejprve Klempíře ve Strážnici vypískali lidé, jimž poté ministr kultury vzkázal, že jsou v zajetí „buranství, sprostoty a zášti“. Nesouhlas spojoval také s vedrem a alkoholem. Macinka se následující den rozhodl na festival přijet, požádal o možnost vystoupit a dostal ještě hlasitější odpověď.
Po návratu se pískotem nejprve chlubil. Klempířovi napsal, že ho měl „rozhodně mnohem hysteričtější“. Současně veřejnost hodnotil jako lidi s kyselými dušemi. V televizní debatě odmítal omluvu a tvrdil, že festival ničili právě návštěvníci, kteří politiky vypískali. Teprve o den později před kamerami připustil lítost a omluvil se Strážnici za turbulence.
Omluva tedy zazněla, ale netýkala se podstaty sporu. Macinka litoval, že konflikt přinesl festivalu nežádoucí reklamu. Nelitoval slov, jimiž reagoval na lidi. Pokornější tón tak nezakryl skutečnost, že předseda Motoristů své hodnocení publika neodvolal a odmítl přiznat, že by za urážky měl nést odpovědnost.
Ministr chtěl pondělním vystoupením ukázat, že do Strážnice nepřijel jako provokatér a že mu záleží na pověsti festivalu. Výsledkem byla omluva omezená na vedlejší škody. Lidem, kteří ho vypískali a následně si od něj vyslechli řeči o hysterii, falešných modlách a kyselých duších, se Petr Macinka neomluvil.
