Profesionální a dobrovolní hasiči na Vysočině od pondělí 29. června do středečního večera 1. července vyjížděli ke 470 událostem spojeným především s bouřkami, silným větrem a přívalovými dešti. Odstraňovali popadané stromy ze silnic a železničních tratí, zajišťovali poškozené střechy, odklízeli překážky ohrožující dopravu a čerpali vodu ze zatopených prostor. Hejtman Martin Kukla jim poděkoval za obětavou práci, uznání zasahujícím však okamžitě spojil s prezentací krajských dotací, nákupů techniky, požárních zbrojnic a pohotovostního skladu. Do jednoho výčtu se tak dostaly peníze určené zásahovým jednotkám obcí, samostatné investiční příspěvky, vybavení profesionálního sboru i přenosné stříkačky pořizované hlavně pro hasičské soutěže. Podrobnosti přitom ukazují, že přímé krajské dary jednotlivým obecním jednotkám činí podle jejich kategorie třicet až šedesát tisíc korun a základní odpovědnost za jejich financování, techniku a zázemí ukládá zákon obcím.
Největší nápor přišel v pondělí 29. června, kdy hasiči vyjeli ke 218 událostem. V úterý řešili dalších 105 případů a ve středu do devatenácti hodin přibylo 147 výjezdů. Jednotky požární ochrany přitom na Vysočině zasahují v běžném dni průměrně u 37 událostí, za tři dny tedy odvedly práci odpovídající téměř třinácti obvyklým dnům. Vysokou část zátěže převzaly jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí, bez nichž by profesionální stanice nemohly současně reagovat na stovky popadaných stromů, zatopených objektů, poškozených střech a neprůjezdných komunikací. Každý výjezd znamená nasazení členů jednotky, vozidla, pohonných hmot, motorových pil, čerpadel, ochranného vybavení a v řadě případů také spolupráci s policií, správci silnic, železničáři nebo energetiky.
Rozsah práce jednotek popsal hejtman konkrétními čísly. „Od pondělí 29. června do středy 1. července vyjížděly k celkem 470 zásahům. Naprostou většinu z nich přitom představovala technická pomoc spojená s následky počasí. Nejčastěji hasiči odstraňovali popadané stromy, zprůjezdňovali silnice, zajišťovali poškozené střechy nebo čerpali vodu,“ shrnul základní bilanci Kukla. Technická pomoc může znít méně dramaticky než požár domu nebo těžká dopravní nehoda, často však vyžaduje několikahodinové nasazení, práci ve výškách, pohyb u elektrického vedení, zabezpečení dopravy nebo dlouhé odčerpávání vody. Po návratu navíc jednotka musí techniku očistit, zkontrolovat a připravit k dalšímu poplachu, doplnit spotřebovaný materiál a řešit případné poškození čerpadel, motorových pil či vozidel.
Poděkování vystřídal účet krajských zásluh
Hejtman nejprve ocenil práci lidí, kteří odstraňovali následky počasí. „Děkuji všem profesionálním i dobrovolným hasičům za jejich obětavou práci. V mnoha případech zasahovali dlouhé hodiny, často v náročných podmínkách, aby co nejrychleji pomohli lidem a obnovili bezpečný provoz na silnicích i v obcích. Patří jim naše velké uznání,“ uvedl Kukla. U poděkování však kraj nezůstal. Nasazení jednotek vzápětí označil za potvrzení smyslu finanční podpory a přešel k částce pro obce, spolufinancování techniky a zbrojnic, nákupu pěti stříkaček Rosenbauer FOX IV a doplňování pohotovostního skladu profesionálních hasičů.
Takové spojení vytváří dojem, že stovky zvládnutých zásahů jsou přímým výsledkem krajských výdajů. Jednotlivé položky však mají rozdílné příjemce, účel i vztah k zásahové připravenosti. Jinou oblast představují dary obcím na akceschopnost jejich jednotek, jinou příspěvky na vybraná vozidla a zbrojnice, jinou vybavení profesionálního Hasičského záchranného sboru a jinou nákup techniky pro soutěže mladých hasičů, dorostu a dospělých. Jejich soustředění do jednoho seznamu sice vytváří obraz rozsáhlé krajské podpory, neukazuje však, jakou část celkových výdajů na dobrovolné jednotky skutečně platí Vysočina a jakou nesou jednotlivé samosprávy.
Kraj letos rozdělí 7,785 milionu korun mezi 192 obcí na udržení a rozvoj akceschopnosti jednotek požární ochrany. Podpora není rozdělená rovným dílem. Jednotka kategorie JPO II dostane šedesát tisíc korun, jednotka JPO III pětačtyřicet tisíc a jednotka JPO V vybavená cisternovou automobilovou stříkačkou třicet tisíc korun. Proti předchozímu nastavení kraj přidal každé podporované jednotce deset tisíc korun a dotace nahradil finančními dary, které obce nemusí následně vyúčtovávat. Jde o administrativně jednodušší příspěvek, částky od třiceti do šedesáti tisíc korun však odpovídají jen omezené části nákladů na provoz jednotky, výstroj, opravy, pohonné hmoty a obnovu techniky.
Základní rozdělení odpovědnosti vymezuje zákon o požární ochraně. Obec podle něj jednotku sboru dobrovolných hasičů zřizuje, udržuje její akceschopnost, zabezpečuje odbornou přípravu členů a hradí její materiální a finanční potřeby. Zajišťuje také preventivní zdravotní prohlídky, náhrady ušlého výdělku členům zasahujícím v pracovní době a výstavbu i údržbu objektů požární ochrany. Kraj má na financování potřeb obecních jednotek přispívat, nenahrazuje však samosprávy jako jejich zřizovatele a hlavní provozovatele. Náklady na zbrojnici, energie, servis automobilů, palivo, ochranné prostředky, revize a školení proto zůstávají z velké části v obecních rozpočtech.
Kraj vedle darů na akceschopnost přispívá také na vybrané investice, zpravidla tam, kde obec získala státní dotaci a potřebuje pokrýt další část ceny. Ostrov nad Oslavou například dostal od Vysočiny tři miliony korun na cisternovou automobilovou stříkačku, jejíž celkové náklady přesáhly 10,2 milionu korun. Stát přispěl pěti miliony a zbytek musela doplatit obec. Podobné příspěvky mohou konkrétním samosprávám významně pomoci, nejde však o plošné financování techniky všech jednotek na Vysočině. Obec musí mít připravený projekt, uspět v dotačním řízení a najít peníze na vlastní podíl, který může být pro menší samosprávu stále velmi vysoký.
Stříkačky zmíněné po kalamitě mají sloužit hlavně soutěžím
Do přehledu podpory, která má podle Kukly pomáhat při povodních, přívalových deštích, tornádech nebo výpadcích elektřiny, kraj zařadil také pět stříkaček Rosenbauer FOX IV. Krajské sdružení hasičů Kraje Vysočina má na jejich nákup získat 2,6 milionu korun. Hlavním uvedeným důvodem pořízení je však náhrada starších strojů, které už nevyhovují požadavkům na bezpečné a efektivní provádění soutěžních disciplín mladých hasičů, dorostu a dospělých.
Kraj nákup zdůvodnil zvýšením bezpečnosti soutěžících a vytvořením lepšího zázemí pro hasičský sport. Starosta krajského sdružení Miroslav Jágrik doplnil, že stříkačky mohou pomoci také při mimořádných událostech, jejich hlavní plánované využití se však podle zveřejněných informací týká soutěží. Nejde o cisternové automobilové stříkačky, zásahová vozidla ani plošnou obnovu techniky jednotek, které vyjížděly k následkům bouřek. Podpora hasičského sportu a práce s mládeží má vlastní význam, nelze ji však bez vysvětlení vydávat za stejný druh pomoci jako financování zásahové techniky obecních jednotek.
Hejtman přesto nákup soutěžních stříkaček zařadil do stejného vyjádření jako přímou podporu obcí, výstavbu zbrojnic a vybavení profesionálních hasičů. „Dále spolufinancujeme nákup techniky nebo výstavbu požárních zbrojnic. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska – Krajskému sdružení hasičů Kraje Vysočina poskytne dotace na pořízení pěti nových požárních stříkaček Rosenbauer FOX IV. A profesionální hasiči s financováním od Kraje Vysočina postupně vybavují pohotovostní sklad, který pomáhá přesně v takovýchto situacích, jako jsou povodně, přívalové deště, tornáda nebo rozsáhlé výpadky elektrické energie,“ vyjmenoval krajské výdaje Kukla.
Samostatnou položkou je pohotovostní sklad Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina, na jehož vybavení poskytl kraj letos 2,03 milionu korun. Profesionální hasiči mají pořídit plničky pytlů, tandemové pytle, kalová čerpadla, elektrocentrály a vysokotlaké čističe. V předchozím roce nakoupili odvlhčovače, protipovodňové pytle a další plničky. Toto vybavení má přímé využití při povodních, přívalových deštích, tornádech nebo dlouhých výpadcích elektřiny, peníze však nejsou součástí částky 7,785 milionu korun určené 192 obcím. Jde o samostatnou podporu profesionálního sboru, kterou Kukla připojil ke stejnému seznamu.
Dobrovolným jednotkám chybějí na techniku a zbrojnice miliardy
Celostátní údaje ukazují podstatně větší rozdíl mezi investičními potřebami dobrovolných jednotek a penězi, které pro ně vyčlenil stát. Hasičský záchranný sbor shromáždil požadavky obcí a vyčíslil, že na novou techniku, vybavení a zbrojnice potřebují přibližně 3,3 miliardy korun. Státní rozpočet pro letošní rok počítá s investiční podporou 310 milionů korun. Více než 2,5 miliardy korun z nahlášených potřeb připadá na stavby a modernizace zbrojnic, z nichž řada nesplňuje současné technické nebo hygienické požadavky. Základní rekonstrukce či výstavba odpovídajícího zázemí podle údajů HZS často začíná nejméně na šestnácti milionech korun, což může přesahovat celý roční rozpočet malé obce.
Dostupná státní částka má vystačit především na nejnutnější výměnu dosluhující techniky. „Z poskytnutých finančních prostředků bude s největší pravděpodobností možné zajistit pouze naprosto nezbytnou obměnu nejstarších cisternových automobilových stříkaček, aut a přívěsů tak, aby byla zachována akceschopnost jednotek,“ popsala možnosti letošní podpory mluvčí Hasičského záchranného sboru Klára Ochmanová. Velká část techniky už podle HZS překročila doporučenou dobu životnosti a na stavbu nových či rekonstrukci starších zbrojnic z letošní částky peníze nezůstanou.
V Česku působí téměř šest tisíc dobrovolných jednotek a 1 668 z nich běžně zasahuje také mimo území své obce. Jejich členové vyjíždějí nejen k požárům, ale také k dopravním nehodám, povodním, větrným kalamitám, technickým zásahům, tornádům nebo únikům nebezpečných látek. Při rozsáhlých událostech bývají díky rozmístění v obcích často prvními jednotkami na místě, jejich technické zázemí však závisí na finančních možnostech samosprávy a úspěchu v dotačních programech. „Nejde o koníček, ale o veřejnou bezpečnostní službu,“ upozornil předseda Sdružení místních samospráv Petr Halada.
