Sněmovna odložila spornou novelu o financování veřejnoprávních médií až na dobu po prázdninách. Lidovci to označují za důkaz, že společný odpor opozice, odborníků, odborů i veřejnosti má smysl. Kabinet ale podle KDU-ČSL jen ustoupil o krok, nikoli od záměru. Česká televize a Český rozhlas zůstávají v nejistotě, protože stále nevědí, s jakými rozpočty mají od roku 2027 počítat, a vláda současně předkládá další návrhy, které podle lidovců poškozují pracující rodiny a vytvářejí nové díry ve veřejných financích. U médií kabinet odsunul problém za prázdniny, u školkovného nabízí pomoc, na kterou nedosáhnou rodiče s nízkými příjmy, a u dálničních známek rozdává líbivý slib, jehož účet zaplatí i lidé, kteří po dálnicích vůbec nejezdí.
Místopředseda KDU-ČSL a předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti František Talíř označil odklad mediální novely za první konkrétní výsledek veřejného odporu. Návrh nebyl zařazen do prvního čtení a poslanci se k němu mají vrátit až po prázdninách. „Společný tlak opozice, veřejnosti, odborníků i odborů má smysl. Vládní novela o financování veřejnoprávních médií nakonec nebyla zařazena do prvního čtení a její projednávání se odkládá až na dobu po prázdninách. Vláda tím sama přiznává, že nevěří vlastnímu termínu účinnosti od 1. ledna 2027. Českou televizi i Český rozhlas tím ale dál udržuje v nejistotě. Nevědí, s jakými rozpočty mohou počítat ani jak budou schopny zajistit své vysílání, včetně regionálních studií. To jen ukazuje amatérismus vlády,“ uvedl Talíř. Podle lidovců je tím vidět, že kabinet chtěl měnit financování médií veřejné služby, aniž by měl přesvědčivý plán, časový rámec a odpověď pro instituce, které mají státu poskytovat nezávislé zpravodajství, regionální informace, kulturní obsah i krizové vysílání.
Talíř zároveň odmítl, aby se odklad vydával za definitivní vítězství. Vládní návrh podle něj pořád leží na stole a Česká televize s Českým rozhlasem pořád nevědí, jaké peníze budou mít k dispozici. To není drobnost pro účetní oddělení. Veřejnoprávní média musejí plánovat výrobu, regionální studia, techniku, personální zajištění i rozsah služeb pro diváky a posluchače. Kabinet jim místo jasného financování nechává nejistotu a odklad politického rozhodnutí. „Dokud je tento vládní návrh na stole, není co slavit. Proto chceme poděkovat všem občanům, odborníkům i organizacím, kteří se do veřejné debaty zapojili. Jejich angažovanost dává smysl a pomáhá chránit nezávislost veřejnoprávních médií,“ doplnil Talíř. Lidovci tím připomínají hlavní bod celého sporu: média veřejné služby nemají chodit žebrat k vládě o peníze. Mají vládu kontrolovat.
Druhou část kritiky namířil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka na školkovné, které je součástí novely elektronické evidence tržeb. Vláda podle něj tvrdí, že rodičům vrací podporu, jenže návrh je nastavený jako sleva na dani, ne jako daňový bonus. To znamená, že pomoc může minout právě ty rodiče, kteří ji potřebují nejvíc. Rodina s nízkým příjmem nebo rodič pracující za minimální mzdu nemusí mít dostatečnou daňovou povinnost, z níž by si slevu odečetl. Vláda tak může na tiskové konferenci mluvit o školkovném, ale v praxi nechá část pracujících rodin bez pomoci. „Vláda říká, že vrací rodičům školkovné, ale už neříká, že na něj nedosáhnou rodiče s nízkými příjmy. Vládní návrh je pouze sleva na dani, nikoliv daňový bonus. Právě proto jsme předložili pozměňovací návrh, který zajistí, aby podporu získali i rodiče s nízkými příjmy nebo pracující za minimální mzdu. Nám záleží na všech rodičích. My tuto nespravedlnost napravujeme,“ uvedl Jurečka.
Lidovci tím míří na slabé místo Babišovy rodinné politiky. Kabinet si vybírá opatření, která dobře vypadají v titulku, ale po technickém rozboru z nich vypadnou domácnosti s nejnižšími příjmy. Daňová sleva pomůže tomu, kdo má z čeho odečítat. Daňový bonus by naopak umožnil podporu i tam, kde je daň nízká. Rozdíl není akademický. Rozhoduje o tom, zda se pomoc dostane k rodičům, kteří počítají každou korunu, nebo zůstane hlavně u těch, kteří mají příjmy vyšší. KDU-ČSL proto nechce vládní slib jen komentovat, ale opravit pozměňovacím návrhem. Babišův kabinet podle lidovců mluví o rodinách, ale spravedlivě nastavit pomoc neumí nebo nechce.
Jurečka kritizoval také mimořádnou schůzi o zmrazení cen dálničních známek. Vláda podle lidovců prodává řidičům jednoduchý slib, ale zamlčuje, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury má příští rok chybět přibližně půl miliardy korun. Pokud stát nechce omezit výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury, bude muset peníze najít jinde nebo si je půjčit. Laciné gesto se pak jen přesune do dluhu, který zaplatí všichni daňoví poplatníci. „Místo systémových řešení vláda jen odsouvá náklady do budoucna. Pokud nebude chtít omezit výstavbu dopravní infrastruktury, bude si muset peníze půjčit. Ve výsledku to zaplatí všichni daňoví poplatníci, i ti, kteří po dálnicích vůbec nejezdí. Takto vypadá vládní populismus v praxi,“ uzavřel Jurečka.
Zmrazení dálničních známek podle KDU-ČSL ukazuje stejný politický mechanismus jako školkovné. Vláda nabídne snadno pochopitelný dárek, ale neřekne, kdo ho zaplatí. Řidič má slyšet, že ušetří. Už ale nemá slyšet, že fondu dopravy bude chybět půl miliardy, že údržba a stavby nejsou zadarmo a že výpadek nakonec dopadne i na lidi bez dálniční známky. Takový postup není úspora, ale odložený účet. Babišova vláda tím podle lidovců nevytváří stabilní systém financování dopravy. Vytváří další předvolební gesto, které se tváří jako pomoc, ale z veřejných financí bere další jistotu.
