Jindřich Rajchl si ve svém nedělním vysílání vystačil s jedním mikrofonem, několika papíry a téměř kompletním seznamem nepřátel, které česká radikální scéna v posledních letech nasbírala. Začal prezidentem Petrem Pavlem, kterého označil za loutku, lídra opozice a provozovatele zážitkové kanceláře na Hradě. Přes vládní novelu rozpočtových pravidel se dostal k údajnému úpadku Evropské unie, odchodu Česka z evropského „manželství“, migraci, Ukrajincům, Volodymyru Zelenskému, LGBTQ lidem, větrným elektrárnám, očkování, Anthonymu Faucimu a farmaceutickým společnostem. Hodinový politický eintopf měl jedinou stabilní přísadu: za české problémy mohou Pavel, Fialova vláda, Brusel, Ukrajina, migranti, média, zelená politika a lidé, kteří odmítají Rajchlův výklad světa. Vládu Andreje Babiše, jejíž koalici pomáhá ve Sněmovně držet, naopak představil jako oběť nastražených pastí a prezidentových schválností.
Rajchl video zahájil útokem na Pavla a lehkým rýpnutím do Babišovy ostudy s komunikační kartou. Ujistil diváky, že své poznámky nebude ukazovat zezadu, protože si na rozdíl od Pirátů vystačí s tím, že má co říct. Pak už přešel k prezidentovi, který se podle něj „zcela jednoznačně pasoval do definitivního lídra opozice“. Pavlovi vyčetl, že údajně hladil a chválil vládu Petra Fialy, zatímco Babišovu kabinetu od začátku hází klacky pod nohy. Vládní spor s Hradem tak popsal přesně podle kartičky, kterou premiér před kamerou omylem ukázal: prezident útočí, vláda jen reaguje a konflikt začal někdo jiný. Rajchl tento návod ani nepotřeboval držet v ruce. Odříkal ho zpaměti.
Hlavním důkazem Pavlovy údajné války proti kabinetu se stalo veto novely rozpočtových pravidel. Rajchl tvrdil, že bez této změny nelze státní rozpočet „poctivě sestavit“, protože kabinet potřebuje upravit zákony, aby mohl škrtat povinné výdaje. Odpovědnost okamžitě přenesl na Petra Fialu, který prý čtyři roky bezuzdně utrácel a současné vládě připravil past. Pak přišel Pavel a Babišovu kabinetu odmítl otevřít cestu k rozvolnění pravidel. „To veto je faul nejenom na naši vládu, je to faul na Českou republiku, protože pokud, on to možná neví, protože on příliš ty ekonomické znalosti nemá, ale kdyby se zeptal jakéhokoliv ekonoma, tak mu každý ekonom musí říct, že bez této změny zákona jednoduše ten rozpočet sestavit nelze,“ prohlásil Rajchl. Ve své jistotě tak rovnou najal všechny ekonomy v zemi jako sbor potvrzující názor SPD a Babišovy vlády.
Pavlovo rozhodnutí přitom nemířilo proti důchodům, nemocnicím ani možnosti vlády připravit rozpočet. Prezident vetoval změnu, která by kabinetu usnadnila překračování výdajových limitů a další financování státních výdajů dluhem. Rajchl tuto podstatu téměř odsunul a nahradil ji tvrzením, že bez novely rozpočet sestavit nejde. Současně se prohlásil za odpůrce vysokých schodků, jen aby vzápětí vysvětlil, že jejich rychlé snížení teď vlastně není možné. „Věřte mi, já opravdu nemám rád zadlužování naší země, ale v současné době to není možné. Je to nerealistické,“ řekl. Rajchl tedy odmítá zadlužování, podporuje vládu, která chce rozpočtová pravidla uvolnit, a prezidentovo varování před dluhem označuje za faul na republiku. Ve světě jeho nedělního vysílání to není rozpor. To je suverenistická ekonomie.
Před ekonomickým výkladem si poslanec neodpustil ani osobní urážky. Pavla nazval „zážitkovým prezidentem“ kvůli návštěvě Hungaroringu a prohlásil, že si Hrad přetvořil v zážitkovou kancelář. Přidal také starou radikální mantru o prezidentovi coby loutce Petra Koláře. „Ono když jste loutkou Petra Koláře, tak máte asi hodně času na to, abyste jezdili všude možně, protože vlastně nic svého nevymýšlíte, jenom plníte rozkazy. A na to on je velmi dobře zvyklý,“ zaútočil Rajchl. Žádný důkaz o rozkazech, řízení prezidenta nebo jeho údajné nesvéprávnosti nenabídl. Stačila nálepka. U Pavla lze podle Rajchla každou cestu označit za zábavu, každé rozhodnutí za instrukci poradce a každé odmítnutí vládního návrhu za útok na republiku.
Do seznamu Pavlových údajných provinění zařadil Rajchl také nejmenování Filipa Turka ministrem, trestní oznámení spojené s Petrem Macinkou a kompetenční žalobu kvůli summitu NATO. Předběžné opatření Ústavního soudu, které prezidentovi zajistilo účast v Ankaře, zpochybnil řečmi „zlých jazyků“, podle nichž snad mohlo být napsané ještě před podáním žaloby. Tuto spekulaci nijak nedoložil. Použil ji ale k vytvoření dojmu, že Hrad i Ústavní soud stojí v jedné frontě proti Babišově kabinetu. Pak už mohl vítězoslavně zopakovat větu, kterou vládní koalice omílá od chvíle, kdy se jí prezident odmítl podřídit. „Petr Pavel od začátku jde proti té vládě. A pak chodí a říká: ‚Ne, já nejsem lídr opozice.‘ Samozřejmě, že je. Samozřejmě, že je,“ tvrdil Rajchl.
Pavlovi připsal také předvolební kampaň za další mandát a opozici popsal jako skupinu hloupých roztleskávaček. ODS, Piráti, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 podle něj nemají vlastní témata, nerozlišují se a pouze opakují to, co jim dodá Hrad. „Pro mě se všichni postavili do řady za Petra Pavla. Roztleskávají mu, jak jenom to jde, jak cheerleaders, jak prostě ty holky s těmi třásněmi, tak roztleskávají Petra Pavla a permanentně jsou v předvolební prezidentské kampani,“ prohlásil. Politické strany tím Rajchl degradoval na komparz prezidenta. Zajímavé je, že stejnou opozici o několik minut později označoval za neschopnou, bez témat a bez síly. Pavel je tak podle něj současně loutkou poradce i vládcem celé opozice, slabým prezidentem na výletech i mocným organizátorem odporu proti kabinetu.
Po hodinách útoků by mohl divák čekat návrh, jak státní finance skutečně stabilizovat. Rajchl nabídl směs nízkých daní, státní kontroly energetiky, podpory domácích firem, omezení obranných výdajů a odklonu od západní Evropy. Česko by podle něj mělo snížit daně na patnáct procent, omezit výjimky, zrychlit odpisy, vykoupit minoritní akcionáře ČEZ a získat kontrolu nad výrobou, distribucí i prodejem elektřiny. Podobně by stát řídil nákup a prodej plynu. Do toho by veřejné zakázky přednostně dostávaly české společnosti. Rajchl ovšem nevysvětlil, kolik by masivní zestátnění energetiky stálo, jak by se výpadek po snížení daní projevil v rozpočtu ani kde by vláda vzala peníze na všechny jeho plány. Důležité bylo sdělení, že recept existuje a Brusel mu brání.
Za vzor označil Irsko, kam podle něj míří velké zahraniční společnosti kvůli nižším daním. Česká republika by prý stejným způsobem přetáhla německé, polské, slovenské a rakouské podniky. Západní Evropu mezitím popsal jako bažinu bez budoucnosti, která Česko stáhne pod hladinu. Hospodářské vazby na Německo pro něj nejsou jedním ze zdrojů českého růstu, ale pupeční šňůrou k umírajícímu prostoru. Proto chce přesměrovat obchod do Asie, Ameriky a Afriky a ve Sněmovně uspořádat seminář o tom, zda se členství v Evropské unii ještě ekonomicky vyplatí. Výsledek si přitom stanovil předem. „Věřím, že nakonec nám vyjde, že se nám to už nevyplatí,“ oznámil Rajchl. Seminář má tedy zřejmě sloužit jako odborná dekorace pro závěr, který už jeho pořadatel dávno zná.
Evropskou unii následně přirovnal k manželovi, který se po dvaadvaceti letech změnil v tyrana a okrádá svého partnera. Česko podle Rajchla vstupovalo do jiného svazku, bez Green Dealu, Lisabonské smlouvy a výrazného migračního tlaku. Pokud se Unie nezmění, má přijít „rozvod“. „Pokud vstupujete do manželského svazku s tím, že vám manžel říká, že vás bude milovat, že vás bude ctít, že vám bude věrný a že se o vás bude starat. A po dvaadvaceti letech zjistíte, že je to váš tyran, uzurpátor, člověk, který chce kontrolovat každou vteřinu vašeho života. Člověk, který vás reálně okrádá. No tak máte právo se s ním rozvést,“ prohlásil. Českému členství tak nedal podobu smluvního vztahu demokratických států, ale domácího násilí páchaného Bruselem na bezbranné Praze.
Stejně teatrálně se pustil do evropských vlajek. Na veřejných budovách mu vadí, protože podle něj symbolizují nadřazenost Bruselu. Pokud by se stal premiérem, nechal by je sundat. Česko označil za výsostné území, jako by evropská vlajka na ministerstvu znamenala jeho připojení k cizímu státu. Zároveň přesvědčoval publikum, že z Unie lze odejít a po krátkém poklesu životní úrovně zemi čeká prosperita. Jeho ambice rozhodně nebyla malá. „Já nechci být jako Švýcarsko. Já chci, aby Česká republika byla lepší než Švýcarsko,“ oznámil. Cesta k tomuto cíli podle něj vede přes nižší daně, státem ovládanou energetiku, odtržení od západní Evropy, boj proti větrným elektrárnám a konec evropského členství.
Rajchl se poté přemístil od Pavla a Bruselu k domácím protivníkům. Poslance TOP 09 Jana Jakoba označil za člověka přisátého na státní cecík, který v životě nic nedělal. Herce Jiřího Dvořáka napadl kvůli výroku, že se Češi mají „jako prasata v žitě“. Dvořáka nazval pokrytcem a povýšeným farizejem a poslal ho do Děčína, Sokolova, Krnova nebo Ostravy, aby tam lidem s nízkými příjmy vysvětloval, jak dobře se mají. Přidal i temný náznak, že by se herec z Ostravy nemusel vrátit. „Myslím, že už se do té Prahy asi nevrátíte, protože říct tohle v Ostravě, tak to bude asi velmi, velmi rychlý proces,“ řekl Rajchl. Tím ve svém projevu o sociální citlivosti nabídl publiku představu fyzického potrestání člověka za názor.
Další blok patřil Ukrajině a Volodymyru Zelenskému. Rajchl s potěšením tvrdil, že Zelenského moc padá, lidé proti němu masově demonstrují a jeho spojenci ho opouštějí. Bez jakéhokoli důkazu spekuloval, že populárního politika Michaila Fedorova mohl odstranit proto, že s ním odmítl krást zahraniční pomoc. „Můžu se jen domnívat, že s ním odmítl krást,“ řekl a vzápětí svou domněnku prakticky proměnil v hotový závěr. Do videa přidal zlaté toalety, luxusní auta, vily a rozkrádání pomoci, aniž by cokoli doložil. Zelenského označil za diktátora a jeho styl přirovnal k Mao Ce-tungovi či Pol Potovi. Z odpovědnosti za pokračující válku přitom téměř vymazal Rusko. Viníky našel mezi ukrajinským vedením a západními politiky, kteří podle něj chtějí bojovat „do posledního Ukrajince“.
Rajchl pak předpověděl pád Kramatorsku, Slovjansku a možná i Kupjansku, odstranění Zelenského a nástup prezidenta, který podepíše dohodu s Ruskem. Tvrdil, že Vladimir Putin se se Zelenským osobně nikdy nesetká a Ukrajina nakonec přijme mnohem horší podmínky, než mohla mít dříve. Moskva v tomto výkladu není agresor, který může válku ukončit stažením svých vojsk. Stává se silou, jejíž postup je třeba přijmout jako přírodní zákon. Odpovědnost za další oběti Rajchl připsal těm, kdo napadené zemi pomáhají bránit se. „Chtěli jste válčit. Chtěli jste válku? Máte válku. A největší obětí toho bude Ukrajina,“ prohlásil. Válku zahájenou Ruskem tak přepsal na důsledek rozhodnutí Ukrajinců a jejich spojenců nevzdat se.
Od Ukrajiny se přesunul k migraci a začal pracovat s jednotlivými videi a historkami jako s důkazem kolektivní viny. Popsal útok muže na LGBTQ demonstraci v Berlíně a spojil jej s rozsudkem nad SPD kvůli protiimigrační kampani. Z útoku následně odvodil, že migrace se LGBTQ komunitě vrátila jako bumerang, protože její část podporovala toleranci k přistěhovalcům. „Celá řada těch lidí z té LGBT komunity měla plnou pusu tolerance vůči migrantům, vůči těm migrantům, kteří je považují za podlidi,“ tvrdil Rajchl. Oběti násilí tak současně litoval a poučoval je, že si za nebezpečí částečně mohou podporou migrace. Piráty obvinil z pokrytectví a požadoval zastavení příchodů do Evropy podle australského modelu.
Stejný mechanismus použil proti Ukrajincům v Česku. Dvě videa – jedno s mladíkem nabíjejícím telefon v technické místnosti metra a druhé s opilou ženou na nemocničním vozíku – mu posloužila jako důkaz, že ukrajinští uprchlíci představují vážný problém. Prohlásil, že si nevzpomíná na jediného Čecha, který by se choval stejně, a z tohoto osobního nevzpomínání vytvořil závěr o celé skupině. Ukrajinci podle něj obsazují pracovní místa českým občanům, vysávají sociální systém a jezdí za české peníze na večírky do Oděsy. Jednu údajně neschopnou ukrajinskou účetní spojil s místy v bankách, obchodech a na čerpacích stanicích. Nešlo o statistiku ani analýzu pracovního trhu. Šlo o řetězec anekdot, který měl vyvolat pocit, že uprchlíci zabírají Čechům práci a vracejí se domů za luxusem.
Řešení nabídl tvrdé: zrušit ukrajinským uprchlíkům sociální dávky, automaticky vyhošťovat každého cizince, který se dopustí násilného trestného činu nebo přestupku, ukončit dočasnou ochranu a zabránit další migrační vlně po konci války. K tomu přidal tvrzení, že Ukrajinci stojí za telefonními podvody proti českým důchodcům, aniž by ve vysílání doložil rozsah, strukturu pachatelů nebo zdroj informací. „Až ti ukrajinští migranti tady nebudou páchat tu masivní trestnou činnost,“ prohlásil Rajchl. Předem se označil za člověka, který není xenofob ani nacionalista, a poté věnoval dlouhou část vysílání zobecňování několika incidentů na statisíce lidí stejné národnosti.
Na konci se Rajchl postavil do role člověka nabízejícího alternativní budoucnost: bohaté občany, bezpečnou a suverénní zemi bez diktátu Bruselu, silnou protivzdušnou a protidronovou obranu, svobodu slova a hospodářství lepší než ve Švýcarsku. Současnou situaci označil za dějinnou křižovatku, na níž se rozhoduje, zda Česko neskončí spolu s Německem a Francií jako chalífát a ekonomický skanzen. Západ podle něj Česko vykořisťuje a země musí znovu zapustit vlastní kořeny. Ve stejné řeči ovšem žádal silnější mandát pro SPD, PRO, Trikolóru a Svobodné, protože s patnácti poslanci prý zásadní změny prosadit nemohou. „To vy to máte v ruce. Vy ten klíč držíte a můžete jim odemknout tu zakletou bránu,“ vyzýval diváky.
Úplný závěr patřil dalšímu tradičnímu balíčku: původu covidu, Anthonymu Faucimu, výzkumu ve Wu-chanu, údajně cenzurovaným informacím, Isoprinosinu a farmaceutickému průmyslu. Rajchl tvrdil, že nasazení tohoto léku místo orientace na očkování mohlo zachránit tisíce životů a že farmaceutické společnosti neusilovaly o záchranu lidí, ale o miliardové zisky. Jedno nedělní vysílání tak začalo Pavlovým vetem rozpočtových pravidel a skončilo laboratoří ve Wu-chanu. Mezitím Rajchl stihl předpovědět porážku Ukrajiny, rozvod s Evropskou unií, odstranění evropských vlajek, návrat uprchlíků, konec zelené politiky a hospodářský vzestup nad úroveň Švýcarska.
Celý monolog ukázal, proč se Rajchl v Babišově koalici hodí. Premiér potřebuje Pavla líčit jako opozičního vůdce, Rajchl mu dodá loutku Petra Koláře a zážitkovou kancelář. Vláda chce uvolnit rozpočtová pravidla, Rajchl prohlásí prezidentovo veto za faul na republiku a odvolá se na všechny ekonomy. SPD staví svou politiku na strachu z migrace, Rajchl přidá mačety, ukrajinské dávky, nemocniční vozík a podvody na důchodcích. Proruský výklad války potřebuje přesunout odpovědnost z Moskvy na Kyjev a Západ, Rajchl odepisuje Zelenského a čeká na pád dalších ukrajinských měst.
Petr Pavel byl jen vstupní branou do projevu, v němž Rajchl shromáždil téměř všechno, proti čemu bojuje. Prezident, opozice, Evropská unie, média, Ukrajina, migranti, LGBTQ lidé, zelená energetika, očkování a západní ekonomika vytvořili jediný nepřátelský blok. Na druhé straně zůstal Rajchl s několika papíry, hotovým výsledkem budoucího semináře a jistotou, že zná odpověď na rozpočet, válku, migraci, energetiku, daně, evropskou integraci i pandemii. Babišova vláda v tomto světě nenese odpovědnost za vlastní rozhodnutí. Stále jen zachraňuje zemi před pastmi, které jí nastražili Fiala, Pavel a Brusel. A Rajchl jí k tomu každou neděli dodává další hodinové alibi.
