Rozpálené ulice, přehřáté byty, nemocniční pokoje bez snesitelné teploty a osamělí senioři odkázaní na náhodnou pomoc sousedů se v české politice obvykle objeví až ve chvíli, kdy teploměry překročí třicítku. Pak přijdou vládní varování, doporučení k pitnému režimu a odkazy na meteorology. Piráti chtějí tento improvizovaný přístup nahradit předem připravenými pravidly, která by se automaticky spustila při výstraze před vedrem. Na pražském Palackého náměstí představili soubor opatření pro obce, zdravotnická zařízení, sociální služby i veřejný prostor. Do kampaně současně poslali ostrý vzkaz Motoristům, jejichž politici klimatická opatření dlouhodobě zesměšňují, zatímco jejich ministerstvo utratilo stovky tisíc korun za chlazení vlastních kanceláří.
Akce nazvaná Ať to tu žije – ochlaďme města nabídla dva protikladné pohledy na budoucnost českých sídel. První tvoří rozpálený asfalt, domy bez stínu a veřejná místa, na nichž se při největších vedrech nedá bezpečně pobývat. Druhý počítá se stromy, vodou, zelenými střechami, zastíněnými zastávkami a budovami otevřenými lidem, kteří doma nemají možnost ochlazení. Piráti tím chtěli ukázat, že ochrana před vysokými teplotami nespočívá jen v klimatizaci jednotlivých kanceláří, ale v dlouhodobé změně měst, sociálních služeb a zdravotnictví.
Ivan Bartoš spojil českou debatu s požáry a suchem, které zasahují další evropské země. „Když vidím záběry požárů ze Španělska a Francie, není mi z toho vůbec dobře. Extrémní vedra, sucho a požáry neznají hranice. Úkolem odpovědného politika je připravit města, krajinu i záchranné složky dřív, než budeme podobné záběry sledovat z Česka,“ uvedl. Jeho argument míří proti obvyklému vládnímu postupu, kdy se každá mimořádná situace řeší až po jejím příchodu a politici následně vysvětlují, že podobný rozsah problémů nikdo neočekával.
Piráti předložili také změnu stavebního zákona, která měla přizpůsobování měst klimatické změně zařadit mezi veřejné zájmy. Obce a stavební úřady by tím získaly silnější oporu pro výsadbu stromů, budování zelených střech, zachycování dešťové vody a další zásahy snižující teplotu v ulicích. Vládní většina návrh odmítla. Kabinet se tak nemusí zabývat systémovou změnou, může však při každé vlně horka znovu zveřejnit několik rad o pití, stínu a omezení fyzické námahy.
Bartoš proto obrátil pozornost přímo k Ministerstvu životního prostředí ovládanému Motoristy. Resort Bartoš vyzval, aby při vysokých teplotách otevřel své klimatizované prostory veřejnosti. „Když ministerstvo dokázalo utratit zhruba tři čtvrtě milionu korun za klimatizaci kanceláří pro papaláše a kamarády Motoristů, ať se alespoň pochlapí a otevře vychlazené prostory také lidem,“ prohlásil. Útok je trefně ostrý. Staví vedle sebe odmítání klimatické politiky a ochotu zajistit chladné prostředí lidem uvnitř ministerstva.
Pirátský návrh počítá s tím, že výstraha před vysokými teplotami automaticky aktivuje jednotný krizový plán. Nemělo by tedy záležet na tom, zda se starosta, ředitel domova seniorů nebo vedoucí sociální služby včas rozhodne reagovat. Obce, školky, denní stacionáře, pečovatelské služby a zařízení pro seniory by měly předem vědět, jaké povinnosti jim vzniknou, kdo za jejich splnění odpovídá a z jakých peněz se potřebná pomoc zaplatí.
Při teplotách nad třicet stupňů spojených se zdravotní výstrahou by se venkovní činnosti dětí a starších lidí přesouvaly do ranních hodin, omezovaly nebo rušily. Sociální služby by dostaly kapacitu k telefonickému kontaktování a osobním návštěvám seniorů, kteří žijí sami. Každá obec by předem určila veřejné ochlazovací místo, například knihovnu, komunitní centrum nebo radnici, a srozumitelně oznámila, kde ho lidé najdou.
Poslankyně Hana Ančincová zdůraznila, že bez jasného spouštěcího mechanismu zůstávají obecné rady pouze na papíře. „Potřebujeme jasný spouštěč, konkrétní pravidla, rozdělenou odpovědnost a peníze pro služby, které mají lidem skutečně pomoci,“ uvedla. Pečující rodiny by podle Pirátů měly při největších vedrech získat širší přístup k terénní péči, krátkodobým odlehčovacím službám a bezpečným prostorám s nižší teplotou.
Tento bod míří na skupinu, která ve vládních příspěvcích obvykle končí větou, aby lidé zkontrolovali své starší příbuzné a sousedy. Taková rada může pomoci, současně však přenáší značnou část odpovědnosti na rodiny a náhodnou sousedskou solidaritu. Osamělý senior bez blízkých příbuzných se z vládní pobídky pomoci okolí mnoho nedozví. Pirátský návrh proto počítá s aktivní prací sociálních služeb, které mají vědět, kdo pomoc potřebuje, a nespoléhat na to, že si ohrožený člověk zavolá sám.
Další část se týká nemocnic a zařízení sociální péče. Přehřívání budov zatěžuje pacienty i personál, u starších a chronicky nemocných lidí navíc může významně zhoršit zdravotní stav. Lékařka Eva Šrámková proto žádá, aby Ministerstvo zdravotnictví aktivně kontrolovalo teploty v nemocnicích a domovech seniorů, zmapovalo připravenost jednotlivých zařízení a dokončilo zdravotní část národního plánu ochrany před vlnami veder. „Pravidla nesmějí platit jen na papíře,“ zdůraznila.
Poslanec Martin Šmída spojil vedra také se stavem české krajiny. Místo pouhého vyplácení náhrad po suchu a dalších škodách chce podporovat zdravou půdu, remízky, meze, aleje a opatření zadržující vodu. „Veřejné peníze mají směřovat do zdravé půdy a vody v krajině, ne především k největším agroholdingům,“ uvedl. Výrok zároveň míří na dotační model, z něhož dlouhodobě těží velké zemědělské podniky, zatímco krajinné prvky schopné omezovat vysychání a erozi zůstávají na okraji zájmu.
Pražskou část plánu představila kandidátka Pirátů na primátorku Tereza Nislerová. Mezi okamžitá opatření zařadila otevření klimatizovaných městských budov, rozmístění mobilních pítek, mlžítek a cisteren s vodou, omezení plošného sečení vyschlých trávníků a zřízení nepřetržité krizové linky pro seniory a další ohrožené skupiny. Město by tak při výstraze nemělo čekat, až jednotlivé městské části přijdou s vlastními, navzájem odlišnými řešeními.
„Praha nemůže každé léto jen improvizovat a čekat, až vedra přejdou. Potřebuje jasný plán. Otevřeme chladné veřejné budovy, posílíme pomoc seniorům a dostaneme do ulic více vody a stínu. Současně budeme investovat do tisíců nových stromů, zadržování dešťové vody, zelených střech a zastínění zastávek,“ uvedla Nislerová. Její návrh kombinuje opatření použitelná při nejbližší vlně horka s úpravami, jejichž efekt se projeví až po několika letech.
Piráti chtějí dále rozšiřovat síť pítek a mlžítek, vytvářet přírodní koupací místa a nahrazovat nadbytečné asfaltové plochy stromy a menšími parky. Dešťová voda by měla zůstávat v místě, kam spadne, místo rychlého odvedení do kanalizace. Požadují také klimatizovanou veřejnou dopravu a nový teplotní standard zastávek MHD, který by určil požadavky na stín a zeleň.
Plán nebude levný a samotná výsadba stromů ani otevření knihovny neodstraní všechny zdravotní dopady extrémních teplot. Strom potřebuje roky, než vytvoří dostatečný stín, klimatizace zvyšuje spotřebu energie a některé budovy vyžadují rozsáhlou rekonstrukci. Piráti však alespoň předkládají konkrétní soubor kroků, o jejichž ceně, proveditelnosti a prioritách lze vést spor. Vláda jejich návrh na změnu stavebního zákona odmítla, aniž nabídla srovnatelně ucelenou alternativu.
Motoristé mohou dál tvrdit, že klimatickou politiku provází přehánění, drahé regulace a ideologie. Teplota v bytech, nemocnicích a na zastávkách se však jejich politickými projevy nesníží. Vedro nezkoumá stranickou příslušnost, nečte předvolební slogany a nevšimlo si, že část kabinetu považuje klimatický problém za vyřešený odmítnutím evropských opatření.
