Poslankyně SPD Marie Pošarová se ve dvou dnech postarala o další ukázku politiky založené na poplachu. Dvě krátká videa měla její publikum přesvědčit, že za českými hranicemi sílí nebezpečí a jedinou ochranou zůstává její hnutí. Místo očekávaného souhlasu přišel výsměch, vulgarity a otázky, co SPD po vstupu do vládního tábora skutečně prosadila.
Pošarová nejprve sáhla po nejstarším a nejspolehlivějším strašáku své strany. Na sociální síti prohlásila, že v západních zemích jsou každý den pobodáváni, ukopáváni a vražděni evropští občané a že za násilí může chybná politika tamních představitelů. Z jednotlivých případů udělala obecný popis celého Západu a bez jediného čísla spojila migranty z jiného kulturního prostředí s terorem. „A já říkám za hnutí SPD: Nebudeme tady tolerovat nelegální migraci. Nulová tolerance migrantů z jiné civilizace, z jiného kulturního prostředí, protože oni přinášejí pouze násilí a teror. A my vám slibujeme, že za nás nebudou tady na území České republiky nelegální migranti. Takže nám držte palce,“ prohlásila. Vystoupení nabízelo všechno, na čem SPD roky staví svou komunikaci: násilí na Západě, jinou civilizaci, nulovou toleranci a závěrečný slib, že hnutí občany ochrání. Chyběly údaje o rozsahu nelegální migrace v Česku, konkrétní opatření i vysvětlení, jak chce Pošarová své prohlášení převést do vládní politiky. Poslankyně pouze zopakovala známý scénář, který fungoval v opozici, kde stačilo vykreslovat hrozby a slibovat radikální zásah. Po vstupu SPD do vládního tábora už však část jejích sledujících požaduje výsledky a připomíná, že Okamurovi lidé nyní nesou odpovědnost za rozhodování kabinetu.
Pod příspěvkem se vedle podpory objevila ostrá kritika. Michael Viktorín označil její slova za prázdná a vytkl SPD, že po letech slibů nezměnila přístup k Ukrajincům s dočasnou ochranou. Jeho komentář obsahoval stejné paušalizování, jaké používá Pošarová, ale proti poslankyni obrátil její vlastní politickou metodu. Jestliže SPD léta tvrdila, že po získání moci udělá pořádek, její příznivci se nyní ptají, kde slíbený výsledek zůstal. Jaroslav Alba napsal, že s ní je legrace jako s celým SPD. Zbyněk Bábík ji označil za lhářku a Lukáš Kožíšek položil otázku, která mířila přímo na postavení Okamurovy strany v Babišově táboře. „Už vás Andrej nechal něco prosadit?“ zeptal se. Další komentáře byly ještě tvrdší. Josef Tichý se Pošarové zeptal, proč musí veřejnost den co den přesvědčovat o své hlouposti. Petr Vali její vystoupení shrnul slovy „Pořád stejné kecy dokola“ a Marcela Zarychta jí doporučila zlepšit češtinu i úroveň veřejných projevů. Jiní diskutující požadovali statistiky kriminality v České republice a národnost pachatelů, protože poslankyně pracovala výhradně se zahraničními případy, které se jí hodily do předem připraveného sdělení. Pošarová místo čísel nabídla další poplach.
Ještě zřetelněji se její způsob práce ukázal o den později. Pošarová překroutila zprávu o berlínském primátorovi Kaii Wegnerovi z CDU a oznámila, že chce na školách zavést povinnou výuku islámu jako prostředek proti radikalizaci mladých muslimů. Německému politikovi tak vložila do úst návrh, který nepředložil. Wegner se vyslovil pro rozšíření nabídky islámské náboženské výuky pod dohledem státu. Jeho úvaha vycházela z přesvědčení, že veřejně kontrolované vzdělávání může omezit vliv neoficiálních a radikálních náboženských struktur. Berlínská náboženská výuka zůstává dobrovolná a účast závisí na rozhodnutí žáků a rodičů. Rozdíl mezi dobrovolnou nabídkou a povinným předmětem je zásadní. Wegner navrhoval, aby stát získal větší kontrolu nad tím, kdo mladé muslimy učí a jaký obsah jim předává. Pošarová z toho vytvořila představu, že německé školy budou nutit všechny děti studovat islám. Teprve proti této vlastní verzi se pak rozhořčila. „Berlínský primátor Wegner chce povinnou výuku islámu na školách proti radikalizaci mladých muslimů. On si neuvědomuje, že islám je jen jeden, že mají jiné kulturní myšlení, hodnoty! Německu již není pomoci!“ napsala.
Ve videu svůj omyl ještě rozvinula. Wegnerovo jméno navíc vyslovila jako Wagner a tvrdila, že problém spočívá v základech islámu. Odkázala také na experta Mahmouda Jarabana, podle něhož se má radikalizace mladých muslimů zvyšovat, a dospěla k závěru, že německý návrh situaci zhorší. Poslankyně měla plné právo pochybovat o účinnosti státem kontrolované náboženské výuky. Mohla se ptát na obsah předmětu, výběr učitelů, dohled nad spolupracujícími organizacemi nebo měřitelné výsledky. Místo věcné kritiky však změnila dobrovolnou možnost na povinnost a z tohoto zkreslení vyrobila další video o úpadku Německa. Taková chyba působí hůř než přeřeknutí v živé debatě. Pošarová výrok zveřejnila nev příspěvku písemně a poté jej zopakovala před kamerou. Času na kontrolu měla dostatek. Stačilo porovnat tvrzení o povinné výuce se skutečným Wegnerovým návrhem a s pravidly berlínských škol. Místo ověření přišla silná věta o zemi, které už údajně není pomoci. Poslankyně nepotřebovala přesně popsat německou diskusi. Potřebovala vyrobit další varování před islámem.
Její příspěvek měl navíc jednu politicky komickou vlastnost. Pošarová sdílela článek serveru Novinky, přestože představitelé vládního tábora pravidelně útočí na novináře nejen právě Novinek, ale i Seznam Zpráv a označují jejich práci za zaujatou či lživou. Když se médium věnuje kauzám kabinetu, stává se terčem. Jakmile jeho text poslouží k poplachu kolem islámu, poslankyně SPD jej bez váhání použije jako oporu svého videa. Této účelovosti si všimli i její sledující. Erik Wittner jí vzkázal: „Najednou už Novinky nejsou lživá prozápadní média? Vy v SPD jste fakt úplní ko.o.i.“ Michal Ruš přidal, že příznivci vládních stran Novinky běžně obviňují ze lží, zatímco Pošarová je nyní používá jako zdroj. „Vy jste vážně banda zoufalců,“ uzavřel. Hrubý jazyk obou komentářů nemění přesnost jejich výtky. SPD a její spojenci dělí média podle momentální užitečnosti. Kritický text proti vládě je propaganda, článek vhodný pro strašení migranty nebo islámem se naopak okamžitě hodí. Pošarová dál mluví jako opoziční aktivistka, která čeká na budoucí příležitost něco změnit. Proto se jí vlastní sledující ptají, zda jí Andrej Babiš už dovolil něco prosadit.
