Krajské silnice letos poprvé od roku 2015 nedostaly podle Starostů od státu ani korunu, ministerstvo kultury přepisuje čerstvou kulturní politiku bez široké debaty s odborníky a vláda chce zrušit regionální centra, která lidem vysvětlují evropské záležitosti. Starostové v tom vidí společný jmenovatel: kabinet Andreje Babiše krok za krokem stahuje rozhodování do centra a regionům nechává méně peněz, méně služeb a menší vliv. Předseda STAN Vít Rakušan tvrdí, že premiér se vrací ke svému starému heslu o řízení státu jako firmy, jenže stát podle něj nelze spravovat z jedné pražské kanceláře a lidi mimo velká centra odepsat jako neatraktivní trh.
Starostové tvrdí, že vláda centralizaci nepředvádí jedním velkým zákonem, ale sérií rozhodnutí napříč resorty. Rakušan do jednoho seznamu zařadil nulovou státní podporu silnic II. a III. třídy, změny ve zdravotnictví, novou kulturní politiku připravovanou bez širšího zapojení odborné veřejnosti, privatizační prvky ve státní správě i chystané změny v zemědělství. Zvlášť tvrdě napadl předkupní právo na půdu, které podle něj může posílit velké holdingy typu Agrofertu. Babiš se podle něj očividně vrací ke svému heslu „řídit stát jako firmu“, ideálně z jedné kanceláře v Praze. „Stát ale není firma a nemůže takzvaně ‚neatraktivní trhy‘, tedy regiony a lidi žijící mimo velká centra, jednoduše odepsat,“ uvedl Rakušan.
Rakušan míří přímo na rozpor mezi Babišovou kampaní a tím, co podle STAN kabinet dělá po nástupu k moci. ANO dlouhodobě sbírá silnou podporu mimo velká města, předseda Starostů ale tvrdí, že účet za centralizační kroky nakonec dostanou hlavně ti voliči, kterým Babiš před volbami sliboval ochranu jejich životní úrovně a dostupných služeb. „Takhle fakt nevypadá, když někdo zemi spravuje ve prospěch všech, ale jen ve prospěch sebe a svých zájmů. Nejabsurdnější na tom je, že na tuto politiku nejvíce doplatí právě ti voliči z regionů, kterým Andrej Babiš v kampani nasliboval nejvíce,“ prohlásil. STAN proto chce jezdit přímo do krajů a přesvědčovat lidi, že vláda jejich zájmy po volbách odsunula stranou.
Nejviditelnější spor se týká silnic. Kraje letos podle Starostů poprvé za jedenáct let nedostanou od státu na opravy silnic II. a III. třídy žádnou podporu. Babišův kabinet dává přednost investicím do dálnic a silnic první třídy. Pro vládu může jít o rozhodnutí v investičních prioritách, pro hejtmany ale o zásah do komunikací, po kterých lidé každý den jedou do práce, školy nebo k lékaři.
Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková upozornila, že krajské silnice nejsou druhořadá infrastruktura jen proto, že nemají dálniční značku. Připomněla, že jde o první rok od roku 2015, kdy kraje nedostanou na jejich opravy ze státního rozpočtu vůbec nic. „Pro nás jako Středočeský kraj, který má nejvíc kilometrů silnic v celé ČR, to je obrovský zásah. Musíme si uvědomit, že ty silnice slouží k dopravě do zaměstnání, k lékaři, do škol. Je to pro lidi v regionech zásadní infrastruktura,“ uvedla Pecková.
Stát podle ní předal krajům komunikace před lety ve velmi špatném stavu a následně začal na jejich opravy pravidelně přispívat. Za uplynulých jedenáct let dostaly kraje přibližně 43 miliard korun a opravily zhruba 4300 kilometrů silnic. Letos tato dlouholetá podpora spadla na nulu. Pecková zároveň připomněla argument libereckého hejtmana Martina Půty, že výnos ze spotřební daně z minerálních olejů míří do Státního fondu dopravní infrastruktury. Řidiči z regionů přitom tankují stejně jako ostatní, i když podstatnou část svých každodenních cest absolvují po krajských komunikacích. Část těchto peněz by se proto podle Půty měla vracet na silnice, které lidé skutečně používají každý den.
Další střet se otevřel na ministerstvu kultury. Resort připravil novou Státní kulturní politiku na roky 2026 až 2030, přestože předchozí koncepce byla schválená teprve loni v říjnu a podle Starostů na ní pracovaly stovky odborníků z kulturní sféry. Novou verzi připravovalo výrazně užší prostředí a velká část profesních organizací podle STAN žádá její stažení.
Stínový ministr kultury STAN Jan Lacina obvinil ministra Oto Klempíře z chaotického řízení resortu. Po odmítnutém zákonu o médiích veřejné služby podle něj ministr bez širšího projednání předkládá další zásadní materiál. „Po odmítnutém zákonu o médiích veřejné služby teď bez jakékoliv diskuze s odbornou veřejností předkládá novou Státní kulturní politiku,“ uvedl Lacina. Připomněl, že předchozí dokument vznikal za Martina Baxy a Davida Kašpara a byl schválen před méně než rokem. Pod novou verzí je podle něj podepsaná tisková mluvčí ministerstva kultury, která je zároveň manželkou ministra sportu.
Lacina upozorňuje, že nejde o akademickou debatu nad několika stranami textu. Kulturní politika určuje dlouhodobé směřování financování a ovlivňuje rozhodování státu, krajů i obcí o desítkách miliard korun. „Musíme si uvědomit, že koncepce kulturní politiky je klíčový dokument, který určuje, jak stát a následně i obce a kraje hospodaří s kulturou,“ řekl stínový ministr. Podle Starostů tak vláda znovu připravuje zásadní rozhodnutí v Praze a lidé z oboru se k němu dostávají až ve chvíli, kdy je materiál prakticky hotový.
Podobný vzorec vidí STAN také v evropské komunikaci. Babišův kabinet má projednat novou koncepci, která nahradí současný systém a podle Starostů zruší regionální centra zaměřená na informace o Evropské unii. Stínový ministr zahraničí Martin Dvořák, který s nimi jako někdejší ministr pro evropské záležitosti spolupracoval, tvrdí, že vláda získá několik úsporných položek v tabulce, ale lidem mimo velká centra ztíží přístup k informacím.
Dvořák upozornil, že úspora několika systemizovaných míst může mít podstatně širší následky. „Andrej Babiš sice vykáže pár uspořených systemizovaných míst, nicméně negativním dopadem toho bude, že se lidem v Česku Evropská unie opět vzdálí. Její komunikace a rozhodnutí budou méně srozumitelné, lidé tak budou rozumět unijním krokům a plánům o to hůř,“ prohlásil. Pak přidal podstatně ostřejší politické vysvětlení: „Možná to je ale to, co vláda Andreje Babiše, která z Bruselu chce jen sosat finanční prostředky ale nijak jinak se nezapojovat, přesně chce.“
Starostové do stejné kritiky zařadili také přístup vlády ke klimatické změně. Česko zasáhlo sucho a vysoké teploty, kabinet ale podle STAN současně omezuje finance na výzkum jejich dopadů. Rakušan vyzval premiéra i ministra životního prostředí, aby kroky vedoucí k omezení těchto prostředků zastavili a začali řešit zdravotní i přírodní následky extrémního počasí. Současně slíbil podporu opatřením, která budou mít podle Starostů skutečný efekt.
Rakušan tak Babišovu někdejší manažerskou průpovídku obrátil proti jeho současné vládě. Podle Starostů se za heslem o efektivním státu skrývá stále silnější soustředění peněz a rozhodování do centra, zatímco kraje a obce přicházejí o nástroje, které dosud měly k dispozici.
Kraje nedostaly peníze na silnice, kulturní politika se přepisuje bez většiny lidí z oboru, regionální eurocentra mají skončit a Starostové varují i před dalšími zásahy do zdravotnictví, zemědělství a státní správy.
Babiš podle Rakušana sliboval regionům, že na ně nezapomene. STAN mu teď vzkazuje, že je po volbách začal řídit jako ztrátovou pobočku.
