Truc, ultimáta a selektivní morálka: Jak ANO proměnilo „svoloč“ v politickou zástěrku a drsná Eva Decroix

Autor: Šárka Konečná
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix, foto: Šárka Konečná, inregion.cz

Hnutí ANO znovu předvedlo, jak vypadá politika urážlivé ješitnosti v praxi. Místo řešení vládních selhání, rostoucího chaosu a ztráty důvěry veřejnosti přichází další epizoda politického trucování. Tentokrát se vedení ANO rozhodlo „potrestat“ ODS přerušením komunikace – dokud se jim veřejně nepokloní a neomluví bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix.

Rozhodnutí oznámil místopředseda hnutí ANO Robert Králíček na tiskové konferenci před mimořádnou schůzí sněmovny. Podle něj je důvodem výrok Decroix, která po demonstraci na podporu prezidenta uvedla: „Fakt nechápu, jak jsme mohli prohrát volby a pustit ke kormidlu tuhle svoloč.“ Slova mířila na vládní koalici, nikoli na voliče ANO, přesto si je hnutí vyložilo jako osobní útok. Králíček k tomu uvedl: „Rozhodli jsme se, že nebudeme komunikovat s klubem ODS, a to na základě toho, že minulé čtyři roky vláda Petra Fialy urážela voliče tehdejší opozice a nálepkovala je různými nevybíravými slovy, a teď v tom pokračuje paní Decroix, která nás a naše voliče nazvala svoločí.“ A dodal: „Pro nás je to překročení jakékoli lidské slušnosti.“

Podle jeho slov ANO obnoví dialog teprve tehdy, až se politička omluví. „Nám, ale hlavně našim voličům,“ vzkázal. Za zmínku stojí, že Králíček ve stejném projevu připomněl vládu Petr Fiala, přestože současným premiérem je Andrej Babiš. I to ukazuje, jak hluboko je hnutí ANO zaseknuté v minulých křivdách, zatímco přítomnost mu mezitím ujíždí.

Eva Decroix se však k omluvě nemá. Naopak, rozhodla se ANO jeho hru na uraženou nevěstu zcela rozbít. „Chápu, že se vám hodí každý důvod pro to, abyste s námi nemuseli komunikovat. Rozumím tomu, že je mnohem jednodušší, než si udělat pořádek ve vlastních věcech a začít vládnout tak, aby nám tady všem z toho nebylo trapno, požadovat po někom omluvu,“ reagovala. A pokračovala ještě tvrději: „Jestli máte pocit, že způsob, jakým vládnete, je důstojný, správný pro tuto zemi a funkční, mileráda se vám omluvím a budu se těšit, že konečně začneme fungovat nejen ve sněmovně, ale především, že nám začne fungovat vláda, za kterou se nebudeme muset stydět a nebudeme z ní muset mít takový pocit, který jsem vyjádřila v příspěvku.“ Svůj postoj uzavřela slovy: „Věřte mi, že si nic jiného nepřeju více.“

Zdroj videa: oficiální účet Evy Decroix na síti Facebook

Jinými slovy: omluva nepřijde. A nepřijde proto, že by Decroix nepochopila politickou etiketu, ale proto, že odmítá hrát roli fackovacího panáka v představení, které má odvést pozornost od skutečných problémů vlády. Celá kauza tak působí jako učebnicový příklad politické manipulace.

 Hnutí ANO si z jednoho expresivního výroku vyrobilo morální krizi, aby nemuselo mluvit o tlaku na prezidenta, o roli Motoristů, o vládních skandálech ani o neschopnosti kabinetu působit jako soudržný celek. Místo odpovědí přichází teatrální urážlivost, podmínky, ultimáta a demonstrativní mlčení. V době, kdy země řeší bezpečnostní politiku, zahraniční vztahy a vnitřní nestabilitu, se vládní hnutí uzavírá do zákopů osobní uraženosti. Politika se tím dál posouvá od správy státu k lacinému emočnímu vydírání. Kdo se neomluví, s tím se nemluví. Kdo kritizuje, je nepřítel. Kdo nastaví zrcadlo, je „svoloč“. Výsledkem není obrana slušnosti, jak se ANO snaží tvrdit, ale další ukázka mocenské arogance.

Dialog se stává rukojmím ega, komunikace rukojmím marketingu a demokracie rukojmím uražených politiků. A dokud bude vláda fungovat tímto způsobem, budou podobné aféry přibývat – bez ohledu na to, kolik omluv si kdo vymůže.

Do příběhu navíc odpoledne přibyla další, ještě ostřejší kapitola. Eva Decroix totiž na sociálních sítích zveřejnila sérii videí, v nichž systematicky rekapitulovala výroky představitelů současné vládní koalice z minulých let. Připomněla, že právě politici ANO, SPD a jejich dnešní spojenci opakovaně útočili na voliče tehdejší opozice jazykem, který byl v mnoha případech daleko za hranou běžné politické polemiky.

Ve zveřejněných záběrech zaznívají pasáže, v nichž členové současné koalice používají expresivní, ponižující a místy otevřeně vulgární výrazy na adresu svých politických protivníků i jejich podporovatelů.

(Redakce deníku inregion.cz v této souvislosti upozorňuje čtenáře, že videa zveřejněná na sociálních sítích obsahují vulgarismy, explicitní výrazy a hrubé osobní útoky. Nejsou proto vhodná pro mladistvé ani pro osoby citlivější povahy.)

Zdroj videa: oficiální účet Evy Decroix na síti Facebook

Podle Decroix právě tyto výroky překračovaly nejen meze politické kultury, ale především základní hranice lidské slušnosti, na které se dnes ANO v souvislosti s jejím slovem „svoloč“ tak okázale odvolává. Politička v této souvislosti připomněla, že pokud má někdo mluvit o omluvách, pak by se současná vládní koalice měla nejprve podívat do vlastních archivů a vysvětlit voličům, proč bylo po léta přípustné mluvit o politických soupeřích jako o nepřátelích, méněcenných občanech či hrozbě pro stát. Podle ní právě tato rétorika systematicky rozkládala veřejnou debatu dávno předtím, než padlo jediné slovo o „svoloči“.

(Redakce deníku inregion.cz v této souvislosti upozorňuje čtenáře, že videa zveřejněná na sociálních sítích obsahují vulgarismy, explicitní výrazy a hrubé osobní útoky. Nejsou proto vhodná pro mladistvé ani pro osoby citlivější povahy.)

Zdroj videa: oficiální účet Evy Decroix na síti Facebook

Celá kauza tak dostává další rozměr. Zatímco hnutí ANO požaduje omluvu za jeden emotivní výrok, jeho vlastní představitelé se zatím nijak nevyrovnali s dlouhou řadou mnohem tvrdších a často otevřeně urážlivých prohlášení, která zaznívala z jejich řad v minulosti. Místo sebereflexe přichází další vlna selektivní morálky: co bylo včera dovoleno jim, je dnes neodpustitelným proviněním protivníků. Spor o „svoloč“ se tak stále méně týká samotného slova a stále více odhaluje hlubší problém současné politiky: neschopnost přijmout odpovědnost za vlastní rétoriku, neschopnost přiznat chybu a ochotu používat slušnost jen jako zbraň proti soupeři. V prostředí, kde se omluva stává nástrojem vydírání a mlčení formou trestu, se dialog mění v další frontovou linii politické války.

Related Articles

Nastavení ochrany osobních údajů