Turnov se podruhé za sebou stal nejvíce prosperujícím mikroregionem v České republice. První místo obhájil díky vyrovnaným výsledkům ve všech sledovaných oblastech, dostupným sportovištím, dobrému spojení veřejnou dopravou a dostatečným kapacitám škol. Na druhé pozici se znovu umístily Luhačovice, třetí místo nově obsadil Žamberk. Výrazně se posunuly také Nový Bor, Králíky a Litoměřice. Nejnovější Index prosperity regionů však současně odhaluje hluboké rozdíly mezi jednotlivými částmi země. Velká města a jejich okolí zápasí s nedostupným bydlením, periferní oblasti přicházejí o vzdělané obyvatele a řada regionů čelí nedostatku lékařů, úbytku lékáren, stárnutí populace nebo vysokému podílu lidí v exekuci.
Index prosperity regionů letos podruhé porovnal kvalitu života ve všech 206 českých mikroregionech tvořených obcemi s rozšířenou působností a Prahou. Analytický tým projektu Evropa v datech rozšířil počet sledovaných ukazatelů z původních 37 na 49, sedm hlavních hodnocených oblastí však ponechal. Mezi nové datové zdroje zařadil například portál Kudy z nudy nebo Národní síť Místních akčních skupin České republiky. Autoři chtějí dlouhodobě rozšiřovat datovou základnu, přimět instituce a další aktéry ke sdílení kvalitních údajů a nabídnout srovnání, které nebude stát pouze na jednom ekonomickém nebo sociálním ukazateli. Výsledné pořadí proto zahrnuje dostupnost služeb, stav pracovního trhu, bydlení, zdraví, vzdělávání, volnočasové možnosti i další podmínky, které ovlivňují každodenní život obyvatel.
Na vrcholu žebříčku se proti předchozímu roku nic nezměnilo. Turnov zůstal první a Luhačovice druhé, nově se mezi trojici nejlépe hodnocených mikroregionů dostal Žamberk. Největší posuny zaznamenaly regiony, které se stále nedostaly na čelo tabulky, ale proti minulému hodnocení si polepšily o desítky míst. Nový Bor vystoupal o 82 příček na 92. místo, Králíky se posunuly o 73 míst a skončily pětatřicáté, Litoměřice si polepšily o 72 pozic na devadesáté místo. Právě tyto skoky podle autorů ukazují, že i mikroregiony zatížené historickými, geografickými nebo hospodářskými nevýhodami mohou svou pozici výrazně změnit, pokud se jim podaří cíleně zlepšit konkrétní podmínky života.
Hlavní ekonom České spořitelny Michal Skořepa upozornil, že pořadí mikroregionu není výsledkem pouze práce současných samospráv a obyvatel. Část výsledků ovlivňuje poloha, minulý hospodářský vývoj nebo další okolnosti, které místní představitelé nemohou snadno změnit. „V praxi může být pozice mikroregionu v žebříčku dána do jisté míry faktory, jako je třeba historie nebo geografie, které se nachází mimo vůli jejich obyvatel a samosprávné reprezentace. Obdiv proto patří především těm mikroregionům, které se dokážou se svým třeba i nepříliš příznivým údělem poprat a v žebříčku se posouvat nahoru. Smeknout je tak potřeba právě před Novým Borem, Králíky nebo Litoměřicemi,“ uvedl Skořepa. Úspěch proto podle něj nelze měřit jen absolutním pořadím, ale také schopností regionu překonávat dlouhodobé slabiny.
Turnov nemá zásadní slabinu
Turnov si první místo udržel také po rozšíření počtu hodnocených ukazatelů. Jeho síla nespočívá v naprosté dominanci ve všech oblastech, ale v tom, že v žádné z nich výrazně nezaostává. V celostátní špičce se nachází zejména v nabídce volnočasových aktivit, současně však dosahuje dobrých výsledků také ve zdraví, vzdělávání, dopravní dostupnosti a dalších pilířích. K jeho postavení přispívá dostupnost sportovišť, dostatečný počet zastávek, kapacity školek a silné zázemí sportovních spolků. Město tak nesází na jednu mimořádně silnou oblast, která by zakryla výrazné nedostatky jinde, ale na poměrně vyrovnané podmínky pro rodiny, děti, seniory i ekonomicky aktivní obyvatele.
„Klíčem úspěchu Turnova se zdá být vyrovnaný výkon napříč sedmi pilíři – k opravdové špičce mezi ORP patří sice jenom v případě pilíře Volný čas, zároveň se ale nedá říct, že by v některém z ostatních pilířů vyloženě zaostával,“ popsal analytik projektu Evropa v datech Tomáš Odstrčil. Podle autorů indexu patří Turnov mezi nejúspěšnější mikroregiony také díky tomu, že nabízí spojení městských služeb a dostupnosti volnočasového vyžití, aniž by čelil tak silnému tlaku na bydlení a infrastrukturu jako Praha, Brno nebo jejich nejrychleji rostoucí okolí. Výsledek Turnova zároveň posílil postavení Libereckého kraje, do něhož patří také Nový Bor, jeden z největších letošních skokanů.
Nejslabší regiony spojuje několik problémů najednou
Mikroregiony na konci žebříčku zpravidla nesráží jediný mimořádně špatný ukazatel. Jejich nízké hodnocení vzniká souběhem více problémů, které se navzájem posilují a udržují region v nepříznivé situaci. Slabší prostředí pro život se pojí s nižším podílem vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, menší podnikatelskou aktivitou, omezenou nabídkou služeb a horší schopností přilákat nové obyvatele nebo udržet mladší generaci. Část těchto potíží souvisí s historickým vývojem, hospodářskou strukturou a polohou mimo hlavní dopravní a ekonomická centra. Regiony pak mohou ztrácet obyvatele, pracovní místa i služby, což jejich nevýhodu dál prohlubuje.
Jedním z nejvýraznějších problémů zůstává dostupnost bydlení. Ta se nejvíce zhoršuje ve velkých městech a jejich okolí, kde ceny nemovitostí vytlačují obyvatele do menších obcí. Ty však často nemají dostatečné silnice, školy, školky, zdravotnické kapacity ani další služby pro rychle rostoucí počet obyvatel. Nedostupné bydlení tak nezůstává pouze problémem Prahy nebo Brna, ale přenáší tlak do širokého okolí obou měst. Mezi dlouhodobě nejméně dostupné lokality řadí hodnocení také Tanvald. Na opačné straně stojí Kraslice, Litvínov a Sokolov, kde patří bydlení k nejdostupnějším v Česku. Nízká cena nemovitostí však v těchto oblastech často souvisí s menší nabídkou práce, odchodem obyvatel a dalšími hospodářskými či sociálními problémy.
Vzdělaní lidé míří do velkých center
Výrazné rozdíly mezi regiony se objevují také ve schopnosti udržet vysokoškolsky vzdělané obyvatele. Praha, Brno nebo Černošice je dlouhodobě přitahují díky pracovním příležitostem, vyšším příjmům, dostupnosti služeb a širší nabídce profesního uplatnění. Periferní části Karlovarského a Ústeckého kraje nebo některé oblasti Plzeňského kraje se naopak potýkají s jejich odchodem. Týká se to například Karlových Varů a Tachova. Odchod vzdělaných obyvatel neznamená pouze pokles jejich podílu v populaci, ale také menší podnikatelskou aktivitu, slabší nabídku kvalifikovaných profesí a nižší schopnost regionu vytvářet nové služby a pracovní místa.
Podobně nerovnoměrná je dostupnost zdravotní péče. Omezená zůstává nejen na venkově, ale také v rychle rostoucích oblastech v zázemí velkých měst. Brandýs nad Labem–Stará Boleslav nebo Šlapanice přibírají obyvatele, zdravotnická infrastruktura však nemusí růst stejným tempem. Nedostatek lékařů a postupný úbytek lékáren zůstávají problémem ve více částech země. Obyvatelé pak musejí za praktickým lékařem, specialistou nebo léky dojíždět do vzdálenějších měst, což nejvíce dopadá na seniory, chronicky nemocné a lidi bez vlastního automobilu. Úbytek služeb současně snižuje atraktivitu menších měst a obcí pro rodiny, které zvažují stěhování.
Velké regionální rozdíly přetrvávají také v podílu obyvatel v exekuci. Nejvýraznější problémy mají severozápadní Čechy, zejména mikroregiony Bílina, Most a Kraslice. Na Vysočině patří zadlužení obyvatel mezi nejméně zatěžující v celé zemi. Vysoký počet exekucí oslabuje místní spotřebu, komplikuje lidem vstup na běžný pracovní trh a zvyšuje tlak na sociální služby. Region, v němž velká část obyvatel čelí dlouhodobým dluhům, má zároveň menší prostor pro rozvoj podnikání a hůře si udržuje ekonomicky aktivní obyvatele.
Některé regiony stárnou, jiné rostou příliš rychle
Samostatnou výzvu představuje demografický vývoj. Rýmařov čelí kombinaci stárnutí populace a úbytku obyvatel, zatímco oblasti v okolí velkých měst rostou a přitahují mladší rodiny. Týká se to Brandýsa nad Labem–Staré Boleslavi, Šlapanic nebo Prahy. Oba směry přinášejí odlišné problémy. Ubývající regiony přicházejí o pracovní sílu, školy, obchody a zdravotní služby, zatímco rychle rostoucí obce musejí zvyšovat kapacity školek, škol, dopravy a zdravotnictví. Ani vysoký přírůstek obyvatel proto automaticky neznamená lepší kvalitu života, pokud se veřejné služby nerozšiřují stejně rychle.
Možnou cestu pro část vzdálenějších regionů představuje spojení dostupného bydlení s kvalitním internetem a možností práce na dálku. Podle hodnocení Ministerstva pro místní rozvoj patří bydlení v Kraslicích a Litvínově k nejdostupnějším, zatímco Praha, Brno a Tanvald zůstávají na opačném konci. Relativně lépe vychází mezi velkými městy Ostrava, která současně nabízí dobrou dostupnost internetu. Práce na dálku může snížit závislost obyvatel na místní nabídce zaměstnání a otevřít menším městům možnost přilákat lidi, kteří by jinak zůstali v drahých centrech. Bez rychlého připojení, dopravní dostupnosti, škol a zdravotních služeb však levnější nemovitosti k oživení regionu nestačí.
Nejdostupnější bydlení je podle indexu v ORP Kraslice a Litvínov, nízké ceny však samy o sobě nepřeváží nedostatky v dalších částech hodnocení. Praha, Brno a Tanvald naopak patří k místům, kde je bydlení dlouhodobě nejméně dostupné. Právě bydlení zůstává zvlášť palčivým tématem pro mladou generaci, která na pořízení vlastního bytu či domu často nedosáhne. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil označil tento stav za širší systémový problém, který může mít také politické důsledky.
„Což vnímám jako selhání systému, a to je nebezpečné, protože je to vhání do područí populistů. Potřebujeme stavět zhruba 50 tisíc jednotek ročně jen na obnovu fondu, k čemuž se ale ani neblížíme. Starostové navíc nejsou finančně motivovaní k nové výstavbě. Zatímco česká obec dostane z ekonomického výkonu na svém území jen 1 %, v Polsku je to 30 %, a to musíme změnit skrze rozpočtové určení daní,“ uvedl Navrátil.
